Reklama

Reklama

Vynálezce plynu blaženosti středem zájmu gangsterů i tajných služeb. Francouzská komedie (1967).
Evžen Ballanchon žije v domku na předměstí Paříže společně se svými rodiči. Otec s matkou se hádají snad každý den a snad úplně o všechno. Raději vytopí celé podlaží, než aby se dohodli, kdo z nich nechal otevřený kohoutek. Oč je Evžen geniálnější, o to víc žije skromnějším životem. Do práce jezdí na mopedu, o ženy se příliš nestará. To, co se děje doma, mu úplně stačí. Skromný Evžen pracuje ve významné vědecké laboratoři, kde se pokouší vynalézt jakýsi "plyn pravdy". Bylo to dílo náhody a Evženovy geniality, že vznikl "plyn blaženosti", při kterém mizí jakákoliv protivenství, lidé jsou mnohem upřímnější a vstřícnější. Ale kdyby tak Evžen věděl, kolik popela z jeho cigarety mu do právě připravovaného roztoku vlastně spadlo? O neznámý plyn, který existuje zatím jen v malém množství, má zájem vláda, tajné služby i cizí špióni. Po více než pětatřiceti letech si tak připomínáme vynikající komedii, která kdysi sklízela velké úspěchy i v našich kinech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (34)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

„Je potrhlý, paličatý, hotový mezek." „Nu copak, s tím máme zkušenosti. Sloužili jsme dva roky u osobní ochrany prezidenta republiky." To se takhle díváte na špionážní komedii točící se okolo vynálezu - séra pravdy, a najednou zjistíte, že se díváte na western. Tedy westernová část připomíná ze všeho nejvíce staré grotesky a mě bavila. Výborný český dabing a skvělá hudba. Kdysi v daleké minulosti jsem se bavil více, ale hodnocení ponechávám ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Čekala jsem ztřeštěnou komedii, dostala jsem celkem slušnou parodii. Lefébvre nebyl žádný velký herec, což ještě více vynikne, když má hlavní roli a je obklopen takovými kapacitami v oboru jako Serrault a především Blier. Více Bliera, méně Lefébvra a mohla to být hodně dobrá komedie. Tedy pokud by ještě Brasseur starší tolik nepřehrával. ()

Reklama

Pierre 

všechny recenze uživatele

To mají před zlatou svatbou. A mě budou radit, abych se do toho hnal.  Krásná ukázka manželství po letech v krásném filmu.:o Jacques Besnard je skutečně zvláštní režisér. Pro mě tvůrce jedné mimořádné povedené komedie (Krást se musí umět), jedné ucházející, a dvou, které mají dobrý komediální rozjezd (v případě pana Septima dokonce vynikajcí!!!), ale ve druhé polovině jsou utnuty násilnou kriminální zápletkou. Tyto svoje podivné sklony ke kriminální zápletce v bláznivé komedii za každou cenu uplatnil Besnard i zde. Asi bych byl normálně vykolejen, ale po předchozích zkušenostech s panem režisérem a přečtení zdejších komentářů jsem byl připraven, a nešokovalo mě, že objevení nového vynálezů nepřišlo například  sci-fi komediální  vyústění nebo proniknutí vynálezu mezi lidi, jak zde navrhli někteří kolegové. V této oblasti podle mě v nápadech překonali samotné tvůrce, kteří  nově objevený plyn využili jen k honbě za ním a neustálému sledování profesora.  Ale tentokrát se mi přece jen podařilo najít v Besnardově stylu menší zalíbení po celou dobu filmu.  Stačí být dobře připravený, mít trošku slabost pro tyhle staré francouzské komedie,  a hlavně   přistoupit na hru, kterou naznačil uživatel Oskar: Představit  si, že to natočila skupina pětiletých dětí, potřeštěných nadšenců, nebo pejsek s kočičkou  (to výjde nastejno.) Se směřováním děje a využitím potenciálu si  hlavu nelámali,  ale zato tam dal asi všechno, co je napadlo, takže výsledek je i tak ztřeštěný, hravý, a charakteristická atmosféra tehdejších francouzských nechybí. Bavilo mě hlavně poslouchat starý český dabing, a  poznávat všechny známé tvářičky z tehdejších francouzských komedií, ale tou nevyzpytatelnou formou mě to vlastně bavilo celé. Lefebvrova parketa je například spíše Pitivier ze Sedmé roty, ale sledovat ho jako vychytralého profesora jakožto regulérní hlavní roli v dobách, kdy Lefebvre ještě sekundoval Funésovi v Četnické sérii bylo zajímavé, byť scénář mu nedává tolik příležitostí rozehrát komické situace. Nejvíce se mi však (možná nepřekvapivě)  líbil borec Bertnard Blier, který  celou tuhle bláznivinu odehrál se svým tradičním suverénním buldočím výrazem, a je jenom škoda, že nedostal více prostoru. V jednom momentě rovnou film sklouzne do regulérní groteskní scény.....a v závěru dokonce až k westernové stylizaci v nějakém kovbojském městečku, kde jsem dočkal teprve nevídaných věci (Lefebvre jako romantický hrdina na koni , závěrečná velká honička končící na dálnici apod.)  Uffffff. Tak si říkám, jestli se tenhle cirkus nehodil ke zhlédnutí spíše na Silvestra než týden před Štědrým dnem. Ale tímto jsem alespoň oslavil dvouleté výročí zhlédnutí komedie Situace je vážná, nikoli však zoufalá rovněž od dua Lefebvre+Besnard. A celkově už se hodlám věnovat do konce roku jen veselým filmům, a tohle svým způsobem veselé bylo dost.....Ve správné náladě to nebyl špatný úlet, mám vlastně podobné rád,  mnoha směrech je to určitě originální film, na který jen tak nezapomenu.:o Možná bych ho bral hlavně jako experiment, co všechno je vlastně možné (:D), ale jako takový právě nebyl špátný. Pro  úplně stoprocentě dobrý úlet mi tady chybělo trošku zběsilejší tempo, a taky parťák na sledování, abych se tomu měl s kým vysmát. Ovšem obavám se, že tohle bych si málokomu troufl pustit.:D I tak z mé strany spokojenost.  Ale abych navázal na svůj tři roky koment ze zlatého Adventu 2019 - pořád bych si dal cukroví. P.S. Jestli se dá něco doopravdy objektivně pochválit, tak líbezná hudba. () (méně) (více)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Kolega Tosim se asi špatně koukal, resp. možná viděl originální francouzskou verzi, které nerozuměl. Výtečný původní dabing z barrandovské dílny (1969!) a nepřekonatelný Vladimír Hrubý, v němž režiséři konečně nalezli adekvátní hlas pro komiky, jejichž devízou jsou postavy moulů. Ale světe div se, Jean Lefebvre v Bláznovi z laboratoře 4 této pověsti nedostál, má téměř všechno dění pod palcem a jeho parodování akčních hrdinů funguje. Aby taky ne, když na vás z garáře řve nerudný Pierre Brasseur hlasem Josefa Větrovce, na silnici do vás nabourá sličná Maria Latou s nejsladším dabingovým hlasem všech dob, Libuše Angeliky Švormové, a šéfa vám dělá Michel Serrault mluvící mladičkým hlasem Josefa Vinkláře (jen si vzpomeňte na jeho poručíka Merilla v Pokladu na Stříbrném jezeře. Fugas Lefebvre v pohodě utáhne film sám, a přestože děj je poněkud plynatý, tohle rozhodně není špatná komedie. ()

bloom 

všechny recenze uživatele

No zas tak vtipné to není, ale jde to. Režisér Besnard natočil pouze dvě výborné komedie (Grand restaurant pana Septima a C'est pas parce qu'on a rien ŕ dire qu'il faut fermer sa gueule), zbytek je pouze průměr. A to platí i u blázna. Bláznovství hrdiny můžeme odvodit pouze podle toho, že bydlí u rodičů. Ti vás celý film otravují, aspoň, že otce hraje velikán francouzského herectví Pierre Brasseur. Lefébvre je zde oproti svým jiným filmům málo vtipný, ale aspoň zachraňuje scény s příšernou Marií Latour. Nejvíce mě pobavil jako vždy Paul Préboist a spolu s ním Pierre Tornade se svým parťákem. Film jsem viděl v takzvaném rychlodabingu a vůbec se mi nechce věřit, že české znění dělali stejní lidé jako MASH. Pavel Rímský má sice drsný hlas, ale na Bliera se nehodí, stejně jako Jaromír Meduna na Michela Serraulta. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama