Julieta

Z počátku jsem to sledoval relativně vlažně, ale jak se to rozjíždělo, postupně si mě to získalo - ten příběh mi přijde skutečně dobrý. Herectví Emmy Suárez mě moc neoslovilo, zato Adriana Ugarte pro mě byla velice příjemný herecký objev. No a Darío Grandinetti, kterého jsem znal už z dřívějška, je zde naprosto výborný jako vždy; zbytek castu za zmínku už v podstatě nestojí. Hodně se mi zde líbila kamera a výtečná Iglesiasova hudba - ten film s ní pracuje přesně na těch správných místech, kde mě to baví. Celkově si myslím, že se tenhle nový Almodóvar povedl - podobně jako u filmů Woodyho Allena zde sice platí, že i Almodóvar pracuje stále se stejnými filmařskými ingrediencemi, jeho filmy tedy mohou vyvářet negativní dojem vlastní recyklace a vyprazdňování, ale pořád zde oba dva budou mít početné zástupy věrných diváků, kteří budou na jejich filmy chodit právě proto, že vědí, co dostanou. Nejinak je tomu u mě - tenhle film jsem si užil a už se těším, s čím můj španělský oblíbenec přijde příště. (12.07.2016)

Zezačátku nic moc, dokonce jsem film přestal i na chvilku sledovat, ale pak jsem se k němu vrátil a udělal jsem dobře. Tenhle příběh o mateřské lásce a utrpení je opravdu dobrý a silný, s hlavní hrdinkou jsem soucítil, všechny role byly podle mě výborně zahrané, nádherná kamera, padnoucí hudba - tenhle Almódovar se mi líbil. Nepatří mezi jeho top, ale už jsem od něj zažil několik mnohem nudnějších počinů. Pokud máte jeho filmy rádi, tenhle vás nezklame, protože je pro něj naprosto typický. (31.07.2017)

Od "Volveru", tedy posledních deset let, mají Almodóvarovy filmy o poznání jinou kvalitu. Jsou kultivovanější, narativnější, výpravnější, artistnější, pohlednější, a ještě spousta dalších "nějších", čili superlativů. Ovšem zato se leccos vytratilo, shrnul bych to pod pojem "mladistvý drajv". Příběhy (Volver či Julieta jsou jedněmi z nich), přidržující se zákona příčin a následků, se mě už moc nedotýkají. Ale přece: mít takhle ve Španělsku zahrádku! A být tam s někým, kdo mluví španělsky "un poco". (17.03.2017)

Možná jsem nekulturní barbar, ale do teď jsem žádnej Almodóvarův film ještě neviděl. Vlastně mě ta jeho tvorba nikdy moc nelákala, ale na tenhle film jsem náhodou narazil a neměl jsem zrovna nic lepšího na práci, tak si řikám, že tomu Almodóvarovi zkusim dát šanci. Třeba na tom něco bude, když jsou ty jeho filmy tak vysoce hodnocený. A ono na tom opravdu něco je. Je vidět, že to točil někdo, kdo asi už pár filmů natočil a evidentně to filmařský řemeslo umí. Jenže tohle je totální vítězství formy nad obsahem. Je to takovej líbivej film, na kterej se dobře kouká, ale zároveň se tam neodehrává nic moc zajímavýho a ještě to celý končí někde napůl cesty. Ale zvládnul jsem to dokoukat celkem bez problémů a možná zkusim i nějaký jiný Almodóvarovy filmy. 60% (17.01.2024)

Almodóvarovská estetika zůstala, zmizela ale spleť mezilidských vztahů, které z Almodóvara dělají Almodóvara. Julieta sleduje de facto chronologicky naprosto nemastný neslaný příběh, kde postavy polykají emoce a vlastně ani nemají pořádnou motivaci pro svoje činy. Po Los Amantes pasajeros jsem čekal návrat k drsným dramatům, kde nikdo nic nemá zadarmo, jenže jsem se dočkal takového španělsky namluveného Hřebejka. Škoda. (08.08.2016)