poster

Julieta

  • Španělsko

    Julieta

Drama

Španělsko, 2016, 99 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • thommas
    odpad!

    Dvacátý film mého oblíbence je spolu s Rozkoší v oblacích nepříjemným rozcestníkem jeho kariéry. Zatímco let do Mexika byla přiznaná šílenost, Julieta na první pohled slibuje mnohem více: je návratem Almodóvara ke klasickému ženskému emocionálnímu středobodu a k tradičním tématům (ne)schopnosti komunikace, hluboké ztráty a šílenství. Z kvalitního Almodóvara tu však zůstal jen vizuál a vkus (ostré barvy, přebroušené záběry a přehlídka autorova oblíbeného umění v každém políčku), celek je nepříjemně konvenční, neempatický a bez vášně klouže po povrchu. | Hranice mezi Almodóvarovým typicky podvratným melodramatem a telenovelou je velmi tenká, a právě jeho schopnost osobitě a stylově setrvávat někde těsně před zlomem je základem mého obdivu k jeho filmům. Žánr, který dokázal Almodóvar vždy tak dobře překonávat svým unikátním autorským způsobem ho však v Julietě pohltil. Možná za to může přílišná adorace originálních povídek Alice Munro, díky které se rozhodl tentokrát nevybočovat, možná je to znamení, že melodramata už Pedro krotit nedokáže a Rozkoš v oblacích bylo logické odbočení. | Julieta není v jednotlivostech tak špatný film. Odkazy na Highsmithovou a vlastně celý hitchcockovský segment s cizinci ve vlaku zavání starými časy snad i proto, že se odehrává v době, kde je Pedro tak nějak doma. Následná období už upadají do mělkého příběhu o neschopnosti vnímat druhé a o výpravách na komunikační pontos. | Narativ se odvíjí jako retrospektivní detektivka a Almodóvar mnohdy dobře buduje napětí, které záhy nechává vyznít do prázdného prostoru povrchních emocí, na které se jako divák nedokážu napojit. Happy end přichází tak nějak záhy, bez možnosti se ho účastnit - však je to v ten moment teprve pár minut, co se příběh a jeho celý emoční rozsah plně otevřel i divákovi. V Cannes prý Pedro prohlásil, že Julieta je film na dvě shlédnutí, kdy se až s opakováním a naší plnou znalostí příběhu dokážeme s postavami spojit - to je jen malá omluva za selhávající retrospektivní experimenty. | Režisérské nápady jako dobře provedená záměna hereček či mírně roztřesená kamera dávno před momentem odhalení, že je Julieta sledována svým současným manželem, se v kontextu telenovelního příběhu stávají nezáměrně vtipnými - a překvapivě nebezpečnými, protože vždy odhalují, na jak slabém a průhledném ledě tentokrát Almodóvar se svými hrdinkami klouže. | Julieta není v jednotlivostech tak špatný film, ale v jeho jádru je pro mě něco bytostně neuspokojivého a nepříjemného, díky čemu bude lepší tento nevýznamný příspěvek do Almodovárovy filmografie přejít bez většího zájmu.(20.7.2016)

  • EKLEKTIK
    ****

    "Říkal jsem si: "Tak krásná žena a tak sklíčená."" Vytříbené obrazové kompozice v podmanivých záběrech, umocněné takřka všudypřítomným kontrastem červených a modrých odstínů, jejichž symbolika přítomnosti i minulosti, stáří či mládí, smutku nebo radosti, ale hlavně viny versus odpuštění nenápadně doplnila celý příběh vyprávěný prostřednictvím víceméně nezajímavých dialogů ve víceméně zajímavých scénách, mezi něž bezpochyby patří ta s jelenem, jehož upřený pohled jakoby předznamenával nešťastné události, které tak osudově zasáhly do života hlavní hrdinky tohoto filmu.(18.8.2016)

  • ShimonHoly
    **

    Neumětelsky vystavěný triptych, který zpříjemňují jen dvě hlavní herečky. Všudypřítomná návodná hudba mimochodem nijak nepomáhá telenoveloidnímu námětu. Za zmínku stojí i slabá, doslovná kamera, která mnohdy připomínala filmy s náměty od Rosamundy Pilcher. Takovou jsem u Almódovara viděl poprvé za jeho filmografii a znova nechci vidět. Přesto všechno ještě stále umí režijně udržet v divákovi pozornost a zájem, otázkou je jestli mu to diváci potřetí v řadě prominou. Já spíš ne.(8.11.2016)

  • Lukrecie
    *****

    Své matky většinou pochopíme, až když se samy staneme matkami.... příběh ze života o mezilidských vztazích a především o vztahu matka-dcera, o matce, která se upne na dítě, citově vydírá a manipuluje, protože není schopná žít svůj život po smrti manžela. Zajímavá studie mezilidských vztahů celkově.(25.8.2016)

  • radektejkal
    ***

    Od "Volveru", tedy posledních deset let, mají Almodóvarovy filmy o poznání jinou kvalitu. Jsou kultivovanější, narativnější, výpravnější, artistnější, pohlednější, a ještě spousta dalších "nějších", čili superlativů. Ovšem zato se leccos vytratilo, shrnul bych to pod pojem "mladistvý drajv". Příběhy (Volver či Julieta jsou jedněmi z nich), přidržující se zákona příčin a následků, se mě už moc nedotýkají. Ale přece: mít takhle ve Španělsku zahrádku! A být tam s někým, kdo mluví španělsky "un poco".(17.3.2017)

  • - Ve filmu se objevují obrazy amerického umělce Richarda Serry. (orkadimenza)

  • - Všechny skulptury od Avy (Inma Cuesta) jsou ve skutečnosti dílem známého španělského umělce Miquela Navarra. (orkadimenza)

  • - Původní scénář byl sepsán v angličtině a hlavní role byla nabídnuta Meryl Streep. Jakmile ale odjel režisér Pedro Almodóvar do Kanady, kde se měl film natáčet, nebyl si jistý s jazykem, který neovládá a v prostředí, které nezná, proto se rozhodl o natáčení ve Španělsku, kde se mu lépe pracovalo. (orkadimenza)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace