Hrdinou filmu je zavalitý čtyřicátník Fúsi, který sbírá odvahu vstoupit do dospělého světa. Prochází životem jako náměsíčný, jeho všední dny ovládá rutina. Když do jeho světa nečekaně vtrhnou temperamentní žena a osmileté děvčátko, je donucen to risknout... Snímek natočený v nejlepším stylu severských černých komediálních dramat se vyznačuje svébytným humorem a
zdařile se vyhýbá nabízejícím se žánrovým klišé.(Artcam)
Pro čtyřicátníka Fúsiho je největší radostí stavět letadýlka a malovat tanky. Na velkém stole pak pečlivě rekonstruuje slavné druhoválečné bitvy. K ostatním radostem světa je tenhle obézní posluchač metalu zcela imunní. Dokonce stále žije se svou matkou. Od jejího přítele pak ale k narozeninám dostane kurz westernových tanců. Fúsimu se nikam nechce, díky špatnému počasí se však seznámí s blonďatou Sjofn, kterou se mu dokonce podaří pozvat do svého oblíbeného thajského bistra. Fúsi plyne v klidném, severském tempu, které nahrává pomalu se vyvíjejícím emocím.(MFF Karlovy Vary)
Fúsi má 34 rokov, ale stále žije sám so svojou matkou. Jeho život je monotónnou rutinou. Nečakane sa v ňom však objaví energická Alma a osemročná Hera, ktoré narušia jeho staromládenecké návyky.(ASFK)
Značne obézny Fúsi pracuje na letisku v prekládke batožín. Trápi ho, že nikdy nemal priateľku. Jediná vec, čo ho naozaj zaujíma, sú pamätné bitky druhej svetovej vojny, ktoré precízne skladá z miniatúrnych modelov v matkinom byte – vo svojom útočisku i väzení zároveň. Jedného dňa dostane kupón do tanečnej školy, kde sa zoznámi so Sjöfn, podobne osamelou dušou s hlbokými psychickými traumami. Fúsi, hoci nezvyknutý na kontakt s inými ľuďmi, sa inštinktívne snaží prevziať zodpovednosť za oboch. Ako dopadne úprimná snaha tohto obra so zdanlivo menším obzorom, ale veľkým srdcom? Známy islandský filmár citlivo odkrýva krásu charakteru svojho outsidera a vykresľuje jeho pozvoľné vyslobodenie z vnútornej stagnácie a vonkajších zábran. Napriek niektorým trpkým okamihom možno film vnímať ako subtílnu oslavu nečakaných prekvapení každodenného ľudského života.(Art Film Fest)
Fúsi je až neuvěřitelně příjemná a reálná postava, kterou si oblíbíte hned po několika minutách. Je velice jednoduché se s hlavním představitelem sžít a tím se tak dostat do filmu. Poté je ideální se už jen nechat vláčet na vlně výborného, leč jednoduchého a decentního humoru s optimistickým podtextem. Komediální část je výborně proložena věrohodným příběhem, který nabízí dobře zvládnuté i vážnější či smutnější části. [80%] | 50th KVIFF(11.7.2015)
Islandská depka je tu zpět. Nyní tu máme příběh Fúsiho, který je od pohledu naprostým outsiderem a velkým podivínem. Jediné na čem mu opravu záleží je tak maximálně jeho matka a válečné modely, které skládá. Pro Fúsiho není společenská interakce nikterak jednoduchá a s tím se pojí problémy v práci a také milostném životě. Chladné prostředí Islandu ještě navíc přiživuje chmurnou náladu. Celkově ovšem všechno záleží na tom, jaké zaujmete stanovisko k Fúsimu. Někteří ho mohou milovat jako ultimátního šmudlu a získá si jejich sympatie. Jiní ho zase budou litovat a lehce nenávidět.(29.7.2016)
Tak to je náš Fúsi, prostě Fúsiman! Film o jednom neuvěřitelně hodném a pohodovém chlapíkovi, který má v životě 20 let zpozdění. Ale nikdy není pozdě. Hořkosladkou komedii natočil i napsal Dagur Kári a zazářil v ní Gunnar Jónsson, kterému je role ostýchavého hromotluka šita na tělo. Optimistický zážitek a čtyři hvězdičky.(9.7.2015)
Veškerý úspěch tohoto filmu je zakomponován v lítosti, kterou k hlavnímu hrdinovi zvládli diváci chovat. Z tohoto pohledu odvedli tvůrci vynikající práci. Povedlo se jim to hlavně proto, že nepřipravili příběh o žádné pohádkové bytosti, nýbrž o člověku, který by klidně mohl existovat a téměř jistě i existuje. Příjemná sonda do života jednoho hrozně hodného člověka, přičemž hodný je v dnešní společnosti synonymem pro hloupý, který ke všemu nepobral mnoho krásy, takže byl tím nejvhodnějším terčem pro zahojení komplexů celému svému okolí. Celý snímek divák sleduje jeho zoufalý pokus najít si své místo ve společnosti, která pro něj místo zkrátka nemá. Kdo má chuť na příval deprese a bezmoci při popohánění hlavního hrdiny ke správným rozhodnutím (alespoň očima), tak ten by si film mohl vychutnat. Bohužel, hlavní hrdina nemá pouze dobré srdce, ale je i hrozně nudný. Obtloustlý pán chodí od ničeho k ničemu a není mu rozumět jediné slovo. Do toho všeho zní tóny smutné melancholické hudby. Příběh je neskutečně stereotypní. Kromě nekonečné lítosti ve mne vzbudil snímek i nekonečnou nudu, proto nedám více než 2 hvězdy.(5.4.2017)
IFFKV Island nezklamal, aneb ostrov plný podivínů opet s vtipem ackoli vlastne vážně predstavuje jednoho z nich. Zkratka peckova oddechovka, pri ktere se mnoho nasmejete, ac za brichopopadani to neni. Trochu mi to prislo podobne ladeny jako snimek Mazel, ktery jsme pred par lety videli take ve Varech(7.7.2015)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
vteco
Fúsi je až neuvěřitelně příjemná a reálná postava, kterou si oblíbíte hned po několika minutách. Je velice jednoduché se s hlavním představitelem sžít a tím se tak dostat do filmu. Poté je ideální se už jen nechat vláčet na vlně výborného, leč jednoduchého a decentního humoru s optimistickým podtextem. Komediální část je výborně proložena věrohodným příběhem, který nabízí dobře zvládnuté i vážnější či smutnější části. [80%] | 50th KVIFF(11.7.2015)
campix
Islandská depka je tu zpět. Nyní tu máme příběh Fúsiho, který je od pohledu naprostým outsiderem a velkým podivínem. Jediné na čem mu opravu záleží je tak maximálně jeho matka a válečné modely, které skládá. Pro Fúsiho není společenská interakce nikterak jednoduchá a s tím se pojí problémy v práci a také milostném životě. Chladné prostředí Islandu ještě navíc přiživuje chmurnou náladu. Celkově ovšem všechno záleží na tom, jaké zaujmete stanovisko k Fúsimu. Někteří ho mohou milovat jako ultimátního šmudlu a získá si jejich sympatie. Jiní ho zase budou litovat a lehce nenávidět.(29.7.2016)
Brylin
Tak to je náš Fúsi, prostě Fúsiman! Film o jednom neuvěřitelně hodném a pohodovém chlapíkovi, který má v životě 20 let zpozdění. Ale nikdy není pozdě. Hořkosladkou komedii natočil i napsal Dagur Kári a zazářil v ní Gunnar Jónsson, kterému je role ostýchavého hromotluka šita na tělo. Optimistický zážitek a čtyři hvězdičky.(9.7.2015)
Frajer42
Veškerý úspěch tohoto filmu je zakomponován v lítosti, kterou k hlavnímu hrdinovi zvládli diváci chovat. Z tohoto pohledu odvedli tvůrci vynikající práci. Povedlo se jim to hlavně proto, že nepřipravili příběh o žádné pohádkové bytosti, nýbrž o člověku, který by klidně mohl existovat a téměř jistě i existuje. Příjemná sonda do života jednoho hrozně hodného člověka, přičemž hodný je v dnešní společnosti synonymem pro hloupý, který ke všemu nepobral mnoho krásy, takže byl tím nejvhodnějším terčem pro zahojení komplexů celému svému okolí. Celý snímek divák sleduje jeho zoufalý pokus najít si své místo ve společnosti, která pro něj místo zkrátka nemá. Kdo má chuť na příval deprese a bezmoci při popohánění hlavního hrdiny ke správným rozhodnutím (alespoň očima), tak ten by si film mohl vychutnat. Bohužel, hlavní hrdina nemá pouze dobré srdce, ale je i hrozně nudný. Obtloustlý pán chodí od ničeho k ničemu a není mu rozumět jediné slovo. Do toho všeho zní tóny smutné melancholické hudby. Příběh je neskutečně stereotypní. Kromě nekonečné lítosti ve mne vzbudil snímek i nekonečnou nudu, proto nedám více než 2 hvězdy.(5.4.2017)
billyador
IFFKV Island nezklamal, aneb ostrov plný podivínů opet s vtipem ackoli vlastne vážně predstavuje jednoho z nich. Zkratka peckova oddechovka, pri ktere se mnoho nasmejete, ac za brichopopadani to neni. Trochu mi to prislo podobne ladeny jako snimek Mazel, ktery jsme pred par lety videli take ve Varech(7.7.2015)