Zlatá Sindibádova cesta

Už minulé Sindibádovo dobrodružství jsem kritizoval za slabý scénář a stěží průměrné herce. Tehdy dojem zachránily triky a kouzelná výprava. Volné pokračování se opřelo o atmosféru a příběh, což se ukázalo jako špatná volba. Stopáž je neúměrně dlouhá, atrakcí je jen pár a divák se k nim musí pronudit dlouhými minutami jalových dialogů a nezáživného děje. Když už Ray Harryhausen konečně vytáhl trumfy z rukávu, bylo pozdě něco zachraňovat. Souboj s Kálí a nebo obří kentaur vypadají impozantně a na youtube by z nich byl dobrý sestřih, jenže je to málo. (12.01.2021)

Zklamání, tím spíše, že jsem nucen srovnávat s Juranovou SEDMOU SINDIBÁDOVOU PLAVBOU, která ač o 16 roků starší, je nepoměrně zábavnější a trikově zdařilejší. Tam můj oblíbenec, trikový mág Ray Harryhausen (např. Souboj titánů) doslova zářil, tady jakoby se šetřil. Zejména prvních sedmdesát minut se vyjma oživlé dřevěné sochy z přídě lodi a dvou ďáblíků, kteří se víceméně jen tak mihnou, nic zásadního vizuálního neděje. Což je u filmu, jehož středobodem a jediným opodstatněním je Harryhausenova one-man-show (film i spoluprodukoval) a který vinou slabého scenáře a až příliš jednoduché zápletky nemá šanci ničím jiným zaujmout, poměrně problém. Film zkrátka nudí, nepříliš zdatný režisér mu nedokáže vdechnout více života a oživlá šestiruká Kálí (moc pěkná, ta se Harryhausenovi povedla), jednooký kentaur a čtyřnohý pták v poslední půlhodině už to nezachrání. Výsledný dojem nezachrání ani moje slabost pro Harryhausena, ani mrcha nostalgie a pěkně vzpomínky na časy, kdy jsem Sindibáda v kině jako malý kluk doslova žral. (26.07.2005)

Toto su filmy mojho detstva. Prisery, monstra a udatny hrdinovia. Napodiv aj po tolkych rokoch je to stale dobrodruzny film s fantastickou atmosferov, ktory ma bavil, doslova som si ho vychutnaval. Aj ked teraz by som mozno skritizoval Johna Philipa Lawa, pretoze jeho toporny vykon prilis impresivny nebol, ale aj tak. Ten film nemozem nemilovat. A ta stop-motion animacia, je doslova uzasna. Cest Burtonovi, ktory ako jediny tuto animaciu stale pouziva. 8.5/10 (24.03.2007)

Jo Sindibád to byl frajer. Kdo jiný by konečně přistoupil k dlouho odkládanému polibku se slovy: ,,Miluju svobodu." ,aby bylo dámě hned jasné, že jí vysadí v nejbližším přístavu. Tenhle předek Sadáma Hussaina z Bagdádu měl prostě styl. Stejně jako Ray Harryhausen, který tady vysloveně září. Jeho skvěle udělaná oživlá lodní socha je teprve zahřívací kolo, protože pak přijde souboj námořníků se šestirukou sochou bohyně Kálí, či bitka jednookého kentaura s něčím, co hodně připomíná hypogryfa a to opravdu stojí za to. Škoda jen, že příběh je docela naivně rozvíjen a některé zvraty a činy některých postav jsou na facku scénáristovi. V momentě, kdy se hlavní záporák pokusí pohřbít Sindibáda v jeskyni i se dvěma zlatými tabulkami, které padouch tak nutně potřebuje, jsem si málem obtiskl celou dlaň na čele. Filmu také moc nepomáhá lehce nevýrazný John Phillip Law. Patrik Wayne z Tygřího oka se mi líbil víc. Přesto dávám 4*, i když v tom má prsty (no spíš jinou část těla) ta nádherná otrokyně:-) (21.04.2008)

Než přišel boom fantasy v 80. let, byla trojice Sindibádovek spolu s "Jáson a Argonauti" snad jediným pořádným zástupcem. Ten první díl z padesátek jsem asi v dětství neviděl a o to víc si ho před pár lety užil. Trojku si pamatuju dobře a druhý díl? Popravdě nebyl jsem si jistý. Ono to totiž první hodinu za moc nestojí - nezajímavý Sindibád závodí o tři části nějakého amuletu se zlým čarodějem Kourou, který akorát koulí očima a stárne, dál je tu pár zbytečných vedlejších postav a sexy holka. Pluje se na moři a nic moc se neděje. Jenže až se začne něco dít, tak to stojí za to a dětské vzpomínky se vrací. Kylop-kentaur, griffin či úžasná šestiruká Kálí, do toho zelení pralidi a parádní finální souboj se záporákem. Zkrátka finální půlhodina na 5*, děj předtím max na 3*, výsledek 4*. PS: K nepoznání změnění "Dr. Who" Baker (Koura) a "Doyle" M. Shaw (námořník Rašíd). Fantasy roku 1973. (27.02.2023)