Reklama

Reklama

Recenze (5)

WwiwW 

všechny recenze uživatele

Sezóna příšer je ukázkou konce světa, jakési apokalypsy. Děj tohoto snímku začíná v hotelu a posléze se přemístí na otevřené pláně. Miklós Jancsó se zde navrací do prostor, kde byl například natáčen Svěží vítr (celkově Sezóna příšer navazuje na Svěží vítr). Film funguje na stejné bázi jako předchozí filmy Jancsóa. Postavy (skupiny) pobíhají dle daných choreografií a vedou dialogy. Jelikož se jedná o apokalypsu, někteří lidé zde umírají a kolem dokola například hoří oheň. Fabule se v tomto případě skládá docela složitě, film je zmatený a smysl se hledá těžko, ale jelikož se jedná o apokalypsu je to nejspíš režisérův záměr. ()

Bajda 

všechny recenze uživatele

V Sezóně příšer se schází tradiční Jancsóovi herci i různé osobnosti maďarské kulturní scény, ve kterých se ale – přiznávám – neorientuji. Některé scény se odehrávají na místech, kde začíná a končí Svěží vítr, ale jejich symbolika pro mě byla (na rozdíl od druhého zmíněného Jancsóova snímku) tentokrát mnohem hůře čitelná. Přispěl k tomu i fakt, že tradiční Jancsóovo střídání rolí je zde přivedeno ad absurdum, když se nemění jenom role, ale i samotné charakteristiky postav. //SPOILER// Ten koho jsme měli za vraha a zlou osobu, se ukazuje jako někdo úplně jiný a podobně. //KONEC SPOILERU// Motivace postav mi často přišla nejasná a jejich jednání naprosto nečekané, což ale v takto extrémním provedení již nepovažuji za klad. Jakoby dál a do extrému šel Jancsó znovu i v rovině stylu. Kamera podniká dlouhé jízdy, mění úhly a jejím zorným polem prochází ve složitých vzorcích různé postavy. Hloubka prostoru i čas vyprávění jsou komplikovány novým prvkem videa. Na televizích umístěných v mizanscéně sledujeme scény, které jsou flashbacky nebo flashforwardy, případně se poté vůbec ve filmu neobjeví. Shlédnutí tohoto filmu rozhodně doporučuji až po nakoukání některých předchozích Jacsóových filmů. ()

Reklama

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Maďarský příspěvek k postmodernímu skepticismu. Vezmeme-li si jako referenční rámec "Svěží vítr" (ale i filmy z pusty, které Sezóna svým celkovým stylem velmi připomíná), můžeme vidět zjevnou hořkost a tragikomickou ironii nad vyprcháním revoluční (či masové) dějinné energie, která poháněla v pozitivním i negativním smyslu "Hrdiny" těchto filmů. V 80. letech nám již zbývají jen individualističtí "hrdinové", uspokojení vzrůstem počtů automobilů a televizí na jednoho obyvatele, kteří se sjíždí do dějiště svého mládí - pouze zavzpomínat. I když ne tak docela, protože Jancsó na svou snahu po hledání lepší společnosti nezanevřel, nicméně postavy trapně usilující o její naplnění jsou jen tragikomické figurky (spor vědce, snažícího se docílit rovnosti lidí operací mozků lidí, a filosofa, hlásajícího přirozený aristrokratismus s eliminací neschopných...). Výsledný skepticismus nad možností dosažení spravedlivé budoucnosti se v rovině obsahu ukazuje v neustále relativizaci všech alternativ (spoiler: rovnost pomocí operace lidí - vraždy - myšlenka katastrofy jako očisty (musí zemřít všichni) - všichni zemřou X nic se nestane - přijde Ježíš (!) a všechny oživí - filosof s vědcem zabijí Ježíše - Jancsó uzavře film citátem z bible, která je ale vzhledem k situaci zjevně sarkasticky míněná...). A relativismus obsahu se přelévá i do relativismu a eklekticismu formálního. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

"Tenhle svět je zmrvenej. Musíme způsobit katastrofu. Blázni říkají, že katastrofa je neštěstí. Ale je to ona, která posouvá kola kupředu. Možná se pak zrodí lepší svět." Ještě jsem neviděl u Jancsóa takovouhle syntézu: pro WwiwW, říct, že děj filmu a motivy se vrací jen na místo Svěžího větru, by bylo příliš snadné. Jsou to i motivy z Agnus Dei (epilepsie), Pacifistky ("násilí"), jsou tu stavby a krajiny Jancsóovy nedokončené trilogie, ruiny a vzápětí vrtulník z Elektro, má lásko... Svícení a některé postupy jsou z Tyranova srdce a onen hotel a Budapešť snímanou ze stejných míst lze vidět v Na krásném modrém Dunaji a v komediích s těmi dvěma mamrdy, co točil Jancsó od devadesátek. Krajina pusty a komentátor-hudebník byli u Jancsóa už v Technice a obřadu a pak v Rudém žalmu a asi by se našly i další místa a motivy; viděl jsem hrozně špatnou kopii a zas tak detailní znalec Jancsoá nejsem. Je tedy Sezóna příšer formálně jakýsi svorník. Co jsem u Jancsóa ještě neviděl byly auta - auta v pusztě, auta jako zdroj světla. A pak kola a cyklisté. V tom jancsóovském světě tohle chápu jako ironii - ostatně, ta se v komediích objevuje u jancsóa v téhle podobě častěji: skini, co tančí čardáš. Přijde mi, že v tomhle druhu filmařiny už nejde o děj, ale o strukturu a motivy - je to godardovské, ale zcela jinak. Přijde mi to hodně dobré. Navíc si film nese až jakousi hudební tektoniku - ve chvílích napětí přiletí vrtulník a dělá okolo lidí bordel - takové zahušťování gradace - nikdy jsem to neviděl jinde než u Jancsóa (už to bylo v Allegru Barbaru s řetízkovým kolotočem) a možná v nějakých videoinstalacích. Co se mi na Sezóně příšer moc líbilo byly časové roviny: velmi komplikovaná výstavba děje, jak o ní mluví Bajda. Proč tohle nešlo dál? Možná u Lynche - ale Inland Empire už taky není gnóze pro střední vrstvu... ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Po dlouhé době shánění jsem to konečně našel, stáhl a jeden člověk mi k tomu sehnal titulky (anglické), takže jsem se na to mohl podívat. A nelituju toho, Sezóna příšer je strašně zajímavý film, který je vlastně čistě mysteriózní (na katastrofický to má málo katastrof). Je to tady jedna podivná a záhadná scéna za druhou, všechno začne v hotelu (už jenom ta scéna na začátku, jak tam lítá ta helikoptéra a do toho tam chlap hraje na saxofon a je strašný vítr na mě působila takovým dojmem, že "se tady něco děje" a pak se to přemístí kamsi do polí (miluju ❤) a tam se to tak nějak "rozjíždí". Ono upřímně, první polovinu mě to dost bavilo, ale v druhé polovině už můj zájem šel rapidně dolů, i přesto, jak silné to bylo. Pravda, kdyby to mělo pořádnou atmosféru, tak mě ten film nepustí ani náhodou. Dějové to moc není (prostě začíná apokalypsa, náhodná místa v náhodný čas vybuchují včetně vody a do toho se tam lidi chovají divně a postavám se mění charaktery). Co jsem četl, mají tu hrát známé osobnosti maďarského filmu, ale kromě Tarra a Cserhalmiho nikoho dalšího neznám. Já se taky o maďarské filmy moc nezajímám, ještě tak Fliegaufa znám, ale ten v době vzniku filmu byl někde na základce. No, jak to shrnout, je to hrozně zajímavý film, ale je taky dost utahaný a málo dějový, s tímhle šlo dělat dost. Ale jsem rád, že jsem to sehnal. 3* ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama