Mia madre

Moretti dokáže natočit výborný film, Turturro je s to takový pokazit. Tentokrát zůstali oba na půli cesty. "Má matka" neurazí, nenadchne. Schází jí jak jiskření režisérových starších sebečrt, tak dramatický potenciál, který držel pohromadě jeho "Synův pokoj". A Margherita Buy se řídí radou své postavy: vedle ní nám ukazuje i sebe samu.  P. S. 2023: Druhým zhlédnutím se ve mně prohloubil dojem, že se někdejší výtržník uvelebuje v uhlazené středoproudé sentimentalitě: nenápadný půvab buržoazie bez ironie? (24.02.2016)

Velký film může vzniknout tak, že si tvůrce řekne "natočím mistrovské dílo," dá si záležet, a ono třeba opravdu vznikne něco mimořádného. Anebo prostě může uchopit momentálně jemu blízké a aktuální téma, se kterým se nějak potýká a chce nám něco povědět. A on z toho ten Velký film vyplyne. Na Mia Madre je všechno dobře. Není přepráskaný tématy ani spektáklem, ani nadutě všeřešící. Je to příspěvek k životu, který hovoří ke všem, srozumitelně a narovinu. Bellissimo!! (28.06.2016)

Nanni Moretti natočil vskutku citlivý a nežne podaný film o vzťahu detí k matke a o tom, ako sa ľudia musia vyrovnávať s ťažkými životnými situáciami, aj keď na ne nie sú pripravení. Točené to bolo dosť artovým spôsobom a na mňa trošku nekompaktne, ale zaujímavý hudobný podmaz tomuto snímku trošku vyvyšuje rating. Na jedno pozretie a v rámci žánru slušný snímok. 60 % (20.10.2017)

Toto je život, aj s jeho vnútornými bojmi. Aj po viacerých dňoch od pozretia vo mne výrazne rezonuje. Zdanlivo banálny príbeh, ale to najdôležitejšie ostáva nevypovedané. Svet od nás čaká, aby sme si to svoje vždy odmakali, bez ohľadu na to čo práve prežívame vnútorne. Odzbrojujúco nepríjemný John Turturro. Režisér v postave brata opäť po Tichom chaose apeluje nato, že vnútorná harmónia je dôležitejšia ako práca a sám pritom odvádza výbornú robotu. Ukazuje nuansy filmárskeho remesla, tlaky ktorému je vystavený, chyby ktoré robíme všetci, potrebu zmierenia a snahu svoju prácu robiť čo najlepšie. (02.09.2019)

Někdy je toho na člověka moc. Chvíle, kdy se máte soustředit na svoji práci a umírá vám nejbližší člověk, jsou jedny z nejtěžších v životě. Znám to ze zkušenosti ve své rodině. V tomhle filmu to bylo zobrazeno velice realisticky. Režisérka Margherita točí náročný sociálně laděný film, navíc musí přijmout jakou si odkopnutou hollywoodskou hvězdu Barryho Hugginse, suveréna, který zklame absolutní neschopností pamatovat si pár slov textu. A v nemocnici leží matka, o níž vám lékařka řekne, že se její stav už bude jen zhoršovat. A pak dcerka, klasická gymnasistka, které dělá potíže latina, a právě babička jí byla schopná jako bývalá učitelka nejvíc naučit. V latině i pro život... Musel jsem dát nevděčných 11 % dolů, abych mohl ubrat jednu hvězdičku za snové a pocitové scény, které trošku v ději překážely. (16.12.2017)