Proč posedl amok pana R.

Kdybych musel velkou část života čelit takhle nekompromisni lavině bezduchosti a nikam nevedoucích bezvýznamných dialogů, věřím tomu, že mě popadne úplně stejný amok. Kurt Raab je ve svojí uťáplosti dokonalý, mám pro něj slabost už od Satansbraten (kde teda rozehrával daleko šílenější hru). Škoda, že se Fassbinder od tohohle filmu úplně distancoval - mám pocit, že by z něj vytřískal brutálnější podívanou. (21.05.2014)

Proč? Proč? Já bych možná věděla. Není nad to vybíjet si vztek v pravidelných intervalech! Ať už vás zlobí ženino hloupé tlachání se sousedy, nesnesitelné povinné sedánky s rodinou, děti, jenž mají problémy ve škole či to v zaměstnání neklape podle vašich představ, v žádném případě emoce neduste v sobě. Klidně buďte i protivní a budete-li se k tomu navíc preventivně rozčilovat, nejspíš se vám nepřihodí to, co nebohému panu Raabovi a jeho rodině. Oni ti klidní, nenápadní a vzorní tichošlápkové taky nemají pohár trpělivosti bezedný a když jednoho dne naplněný frustracemi přeteče, blízké okolí rodiny se spolu s námi diváky nestačí divit. (07.03.2009)

Pro zvolený příběh by se jistě nabízel i jiný styl vyprávění. Mohli bychom pěkně plynule sledovat stupňující se trápení obyčejného chlapíka, obávat se o něj a pak být ukojeni nějakým šokantním závěrem. Ale Fassbinder a Fengler zvolili o něco zajímavější cestu. Už "spoileroidní" otázka v názvu nám říká, že v tomto filmu nebude ani tak znepokojivé „k čemu to povede“ jako spíš „co k tomu povede“. A skutečně, ztvárnění nudy, marnosti a vydatných trapných chvil je tu tak mistrovské, až jsem měla tendenci zavírat před nimi oči. Konec, ač vypadá tragicky, je pak spíš úlevou. Ovšem definitivně mě uzemnil titulek, který naskočil po poslední scéně. Prosté, autentické, trýznivé. (30.01.2009)

Rovnako ako v prípade Fassbinderovho filmu Strach jesť duše nemám k námetu a k jeho obsahovemu spracovaniu žiadne výhrady. Osobne som však narazila znova na problém so stvárnením príbehu po formáĺnej stránke. S realistickým a nízkorozpočtovým štýlom skutočne nezvyknem mávať problém a väčšinou som mu priaznivo naklonená. V týchto filmoch mi to však napriek snahe o dosiahnutie "prirodzenosti" prišlo všetko až príliš strojené a neprirodzené (hlavne herci mi prišli veľmi "divadelný"). Riadny paradox nie? Asi si dám ešte pár jeho filmov a uvidím...buď sa to zlomí, alebo aj nie ... (14.05.2016)

Krutě realistický pohled na rutinní život - nesmyslné a nekonečné blábolení, stupidní problémy, materialismus jakožto smysl života, vztahy ze zvyku, děti, které nejsou tak inteligentní a bezpoblémové jak by si člověk přál, pocit nepochopení... Fassbinder diváka psychicky týrá nepatřičnou délkou a naturalitou záběrů - nutí ho si neustále uvědomovat, že takhle to prostě doopravdy je... V ZOO jsem viděl orla. V kleci je smutný a nehýbe se. Když je ale volný, létá vysoko a krouží... Pan R. mříže té klece prostě vylomil násilím - jinak to ani dopadnout nemohlo... (27.06.2009)