Mlčící hvězda

Přesně to napsal zelvopyr a mám naprosto stejné pocity. Už sama kniha je slabá, Lemovo nejlepší tvůrčí období začíná až počátkem 60. let, a vlastně v ní není ani pořádný děj, jen spousta teorií, fakt, technických popisů... na úrovni své doby. A podobně film. Nejde mi ani tak o chabé triky a papundeklové kulisy, ale o celé heroické vedení už tak slabého příběhu... (30.03.2012)

Videná americká verzia. Tak snáď to jediné, čo je dodnes na tomto filme zaujímavé, je štylizované výtvarné stvárnenie Venuše. Inak sa tvorcovia úmorne snažia, vo všetkej vážnosti, publiku zdeliť to, čo urobilo, bez preháňania, nejakých sto amerických filmov v predchádzajúcej dekáde. Mlčiaca hviezda tak pôsobí na rok svojho vzniku značne archaicky a ako keby bola nakrútená v roku 1950. Vyššie hodnotenie je spôsobené najmä mojou obľubou subžánru vesmírnych ciest a skrátka tým, že je film tak mimo, až je nechcene vtipný a divák sa bude perfektne baviť na úkor tvorcov. No a ešte fakt, že iba málokto sa v histórii sci-fi vydal na druhú planétu od Slnka v našej slnečnej sústave. (28.09.2019)

Sci-fi-litida, která není dobře napsaná a bavit může jen lid, který na těchle postarších vědeckejch fikcích se spoustou blikajících kontrolek a robotů se špatnou výslovností pravidelně ujíždí, ale pro nikoho jiného ne, on to totiž není zrovna nejlepší film, žel (cs Ikarie XB1 je jen o tři roky mladší, ale zároveň o tři levely lepší). Možná se mi to nelíbilo protože jsem viděl americkou zkrácenou verzi, ale upřímně, tu delší bych vidět asi ani nechtěl, už takhle jsem se na mnoha místech nudil a mimovolně rukama skládal origami stegosaura, což vzhledem k tomu, že nedokážu složit ani parník značí, že to fakt nebylo moc záživné. V konečném důsledku je tu tak zajímavá snad jen rezonance odporu proti jaderným zbraním a fakt, že jsem si při finále vzpomněl na jednu scifózní rozhl. hru, co jsem jako malej slyšel asi tak milionkrát (úkol pro zítřejší den, zjistit, co to bylo zač!). FiN (27.03.2015)

Kupodivu stále dobře vypadající sci-fi, když si uvědomíme rok vzniku, technické a trikové možnosti a skutečnost, kde byl natočen (Češi by byli jistě lepší, což dokazuje Ikárie XB). Nejlepší je část na Venuši, jejíž prostředí pojali tvůrci jako fantastická plátna surrealistických malířů. Nechybí samozřejmě morální poselství (které ovšem obsahovaly filmy i tehdejších jiných kinematografií včetně americké), jelikož snímek vzniká v době berlínské krize a karibská je nadosah. Svět byl v té době nebezpečně blízko vypuknutí atomové války. Viděna americká zkrácená verze. (29.03.2015)

Pořád jsem se ještě nerozhodl, zda si tento film zaslouží dvě hvězdy, nebo dokonce tři. Viděl jsem totiž originální a nesestříhanou verzi, která se zdá být horší než sestřih, co tak čtu. K hlavním výtkám patří ideologické poselství, které mě hodně iritovalo, onen důraz na internacionalismus (do vrcholného nevkusu předvedeno v závěrečné scéně, kde se všichni berou za ruce) je přehnaný a hloupý. A dále je snímek zbytečně dlouhý: začíná to velmi zajímavě, když se řeší tunguský meteorit, pak let na Venuši... zdlouhavě, plno zbytečných agitačních rozhovorů, nikde se nic moc neděje. Jo, je třeba ocenit výtvarnou a technickou stránku filmu; kdyby toho nebylo, tak už by nezbylo vůbec nic. (02.04.2015)