Režie:
Ladislav HelgeKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Július Pántik, Štěpán Zemánek, Richard Lederer, Ľudovít Greššo, Bohuslav Čáp, Ida Rapaičová, Vojtěch Ron, Hana Slivková, Anna Grissová, František Šolc (více)Obsahy(1)
Detailní psychologický portrét zatvrzelého komunistického funkcionáře Arnošta Pánka patří mezi nejvýznamnější snímky nedávno zesnulého režiséra Ladislava Helgeho. Dílo spojované s dobou pražského jara a následně uložené do normalizačního trezoru zůstává nepříjemně aktuální kritikou byrokratické zaslepenosti. (Bohemia MP)
Recenze (68)
Co soudruh Kvasil zprasil, to soudruh Pánek hasil... Nu ano, >soudruh pán< Pánek - jak symbolické jméno pro všemocného tajemníka, aparátčíka Strany, majícího ve své době >oprávněný< pocit, že vše je v jeho rukou, byť ty ruce jsou notně upocené a ve skutečnosti mu z nich leccos uniká... Samej "poctivej soudruh" - až na ten jeden jediný (!) zle vykvašený nepodarek, že... :-/ . . . Já vím, trošku to všechno zase zlehčuju - ale jen proto, že tenhle film nelze pro jeho jistou dobově ideologickou přepjatost brát po více jak čtyřiceti letech nekriticky a zcela vážně! Ale nutno uznat, že film je to poctivý, zvláště v kontextu doby, kdy byl natočen a vlastně - nebýt toho všudypřítomného soudruhování, nebýt té idiotské doby a toho kamuflovaného marasmu - mohlo to být z čistě uměleckého hlediska dosti dobré společensko-kritické existenciální drama. Dovedu si představit, že by Helge natočil film tohoto žánru a na obdodné téma ve svobodné společnosti, třeba v Itálii nebo Francii. Možná by to nakonec bylo nadčasové dílo, srovnatelné se špičkou tehdejší evropské tvorby... . . . L. Helge nebyl nikterak avantgardní >novovlnář< a tak i v domácích podmínkách zkrátka natočil formálně ryzí psychologické drama, příběh muže, jemuž jeho zdánlivá totalitní moc totálně přeroste přes hlavu - a i když si režisér samozřejmě nemohl dovolit nějaká velká kritická extempore, z díla je cítit poctivý a odvážný přístup a upřímnost a přes autorskou licenci vnímání doby i snaha o maximálně možné realistické vykreslení tehdejší politické a společenské atmosféry a života malého města vůbec... . . . A tak i díky výborným a víceméně civilním a uměřeným hereckým výkonům protagonistů je nakonec tenhle film svou formou (s potřebným poučeným nadhledem ve vztahu k obsahu) i po letech docela přínosným uměleckým dokumentem doby. Nakonec - jak známo - to pak i Ladislavu Helgemu páni soudruzi normalizátoři beze studu spočítali... Od té doby už žádný film nenatočil. - - - P.S. Velmi poučné pak bylo i sledovat monolog páně režiséra v jeho medailonu před filmem. Tolik umělecké pokory a lidské skromnosti... (!) ...No, ty dnešní celebřitní protekční hvězdičky, plichtící jednu banalitu za druhou by si ta slova měly pouštět před každým >šolichem< , který s plytkostí a nestydatou drzostí sobě vlastní občas vyplodí... :-( - - - - - (Poprvé viděno kdysi pradávno ještě za >oněch< dob v brněnském FK (?), repete pak v rámci cyklu "Zlatá šedesátá" 21.2.2009 na ČT2, komentář zde jako šestý - 22.2.2009) ()
Dlouho jsem zvažoval, jestli se na to mám vůbec dívat. Film o komunistickém funkcionáři - těžko si představit více odtažitý námět. Ale musím říci, že mě to docela zaujalo. Ovšem časem se to začalo nějak točit v kruhu. Soudruh Pánek celou dobu jen zjišťoval, jak je mimo, jak žil celou dobu v nějakém klamu a jak na to nestačí. Takže celkové vyznění nakonec nebylo tak silné. Ale je to dobrý film, zapadá do série filmů a knih, které v té době "nastavovaly zrcadlo", stojí za zhlédnutí. Ale asi stačí jednou. 70% ()
Stud ve vesnické zábavě u Helgeho a stud v Hoří, má panenko! - u obou trapný, u Formana mistrovsky atraktivní, u Helgeho realističtější, byť podle mého špatně analyzovaný - lidem je to ve skutečnosti fuk, kdo se poškrábe nahoru. Bavil mě dlouho Pántik, než mi pak došlo, že je jeho váhání trochu manýra, a že podobně vypadal i Okres na severu. Nejsilnější na tom shledávám atmosféru jihomoravské vesnice - nikterak pěkné, v noci spíš halucinační. Tam se to opravdu blíží strohosti obrazů raného Antonioniho - náležitě prosetého východem. Havelkova hudba je lepší, když nenapodobuje lidovou hudbu. ()
První muž okresu a jeho nenadálá ztráta sebejistoty o vlastní nenahraditelnosti. Vždyť on přece vždycky chtěl pro lidi to nejlepší, tak proč se najednou nemůže podívat do očí ani sám sobě? Psychologický film stojí na výborném výkonu Júlia Pántika a chytřejším scénáři, než by člověk u takovéhle látky čekal. ()
"Kolikrát se ptám, zdali jsi víc okresní předseda nebo okresní hasič..." Tematicky lze tento snímek trošku srovnat s filmem Obžalovaný. V obou případech jde o vynikající satiru socialistického Československa. Velkou devizou jsou zde skvělé dialogy s řadou hlášek ("Ty úřaduješ i tam, kde jiní serou", "Já nechci žít jako prase v žitě...já nechci žít v prasečinci"). Kromě toho obsahuje film velmi zajímavý psychologický portrét 50letého dlouholetého stranického funkcionáře Arnošta Pánka. Ten je zde vylíčen jako muž se všemi slabostmi a chybami, trošku slaboch, trošku narcis ("můj okres"), zároveň ale i jako člověk, který má i jisté svědomí a který rozhodně nechce věci za každou cenu zametat pod pokličku. Je i milujícím otcem, byť jeho rodinné vztahy nejsou úplně idylické. Velmi silně v tomto směru na mě zapůsobila scéna v závěrečné části filmu, kdy opilý Pánek probíhá v dešti vesnicí a u autobusu spatří svou dcerou, která jej pak pozoruje v odjíždějícím autobuse. V těchto a pár dalších momentech je člověku z Pánka dost smutno. V závěru se však vše vrací do úvodních idylických kolejí. I politická satira československého filmu 60. let má totiž své meze... ()
Galerie (3)
Photo © CS Film
Zajímavosti (4)
- Film mal premiéru 3.5.1968 a hneď po normalizácii bol zaradený medzi trezorovej snímky. (Raccoon.city)
- Exteriéry vesnice Spádová se točily v Horních Věstonicích. (Arccos)
- Filmovanie prebiehalo v Mikulove. (dyfur)
Reklama