Zvuk metalu

Jako sonda do komunity neslyšících je to hodně zajímavé, jinak je to jako film dost těžké téma, které není jednoduché zpracovat. Riz Ahmed hraje skvěle, ale jeho postava je divákovi hodně nepřístupná a jen těžko si ho tak můžete oblíbit. Oceňuji ale práci se zvukem, který zážitek z filmu umocňuje. Všechno to pískání, práskání a ticho má svůj smysl. (19.04.2021)

Poslední dobou slýchám čím dál častěji o Rizu Ahmedovi... ale až do včerejška jsem snad žádný jeho film neviděl (teda krom Nimony, ale ta má dabing, takže to je pořád nic). Ale sakra, to je něco. Absolutní labutí píseň - teda, jestli se to tak říká. Tenhle film mě chytil už svým jménem ''Sound of Metal'', protože jak si mohli někteří z vás jistě povšimnout, metal mám opravdu rád coby hudební žánr. No a ke všemu anotace filmu, která mluví o metalovém bubeníkovi, co se musí vypořádat s hluchnutím. Ale i tak jsem měl trochu nižší očekávání, jelikož to bylo nominované na snad nejslabší Oscary, co kdy byli, tak jsem měl rozporuplné pocity (jakože by si akademici řekli: ,,Tak co tam sakra dáme za filmy?''). Tak jsem si to tedy pustil a fakt čumim na drát. Riz Ahmed předvedl neuvěřitelný herecký výkon aka hudební výkon - nebo jak to shrnout, prostě umělecký výkon (nevím, kde je sakra ten Oscar!?). Každopádně, o hudbu tam nejde ani náhodou - protože jakmile to slyšíte z pohledu Rubena (to je ta hlavní postava), tak to zaprvé neslyšíte vůbec a zadruhé o to vůbec ani nejde. Vyobrazení muže na důležitém životním bodě balancující na mnoha rozhodnutích a životních volbách poté, co spadl do nezáviděníhodné situace. A je to sakra přesvědčivé a srdceryvné. Ke všemu zhoštění o zvuk z toho činí mnohem autentističtější zážitek, který z toho dělá až pomalu psycho (jenom od nástupu Mathieua Amalrica na scénu mi ten zvuk přestal nějak připadat dokonalý a jako kdyby byl opožděný nebo předabovaný - možná že za to může ale Amalricův hlas). Ke všemu zbytek hereckého obsazení (zejména Paul Raci se znakovou řečí během mluvi), kamera (na kterou si musíte ale trochu ze začátku zvykat) a celkově vše jako celek. Je to neuvěřitelné. Jediná moje vítka, co by ten film mohla shodit na nižší známku, je dvouhodinová stopáž (a kapela, kterou jsem čekal... jinou. Ne že budou hrát zrovna ten druh metalu, co zrovna nemusím, tzv. uječená mimorytmická uchrochtaná žena, u který absolutně netušíte, co chce, to vše ve strašném hluku... no, tohle prostě ne. Čekal jsem chlapskou kapelu... ale pro příběh to funguje skvěle). (17.08.2023)

Dobře, nebudu zastírat to, že jsem od filmu čekal něco na způsob Whiplashe. K překvapení ale nedošlo. Riz Ahmed tu hraje brutálně nepřístupnou postavu, dobře jí hraje jenom proto, že vypadá jak kdyby přišel z Bronxu. V prvních dvaceti minutách místo metalu slyšíte spíš brutální bordel, přičemž se hlavní postava vůbec nemůže divit, že přišla o sluch. Následuje další série neosobních scén, pocitů, názorů a popravdě první emoce ve mně film zanechává až ke konci, kdy se pořádně projeví Mathieu Amalric. Zajímavé drama z prostředí němých, ale na 130 minut zatraceně nepřesvědčivé, k divákovi těžko dostupné, hodně povrchní. (20.03.2021)

Sound of Metal je pro mě rozhodně jedním z těch lepších snímků, kteří jsou nominováni na Oskara. A musím říct, že je nominován plným právem. Loňský rok byl chudší na film, přesto jich pár výborných vzniklo (byť je stále pro mě nejlepším počinem stále TeneT a Attenboroughovo Život na naší planetě). Sound of Metal vypráví příběh metalového bubeníka, který přijde o sluch. Nemůže hrát v kapele na bubny a hluchota jeho vztahu s Olivií Cooke také příliš neprospívá. A tím pádem tedy přijde i o svůj život. Ubytuje se proto v místním odlehlém klubu pro neslyšící. A zde nalézá světlou stránku na jeho stavu. Na Sound of Metal se mi líbilo především jeho syrovost, kdy výborně dokáže zprostředkovávat pocity a stavy našich hrdinů. Ukáže jak slyší a vnímá svět neslyšící či postupně ohluchující člověk. Tyto scény jsou tím nejlepším, co film nabízí (teda až na fenomenální výkon Rize Ahmeda, jemuž ten Oskar nelze nepřát). Krásně ukazují důvody, proč neslyšící tvoří vlastní separátní společnost. V tomto je film téměř až dokumentárním. Což není výtka, nýbrž pochvala! Bohužel, ale osa příběhu je jasná již od začátku a film a ani příběh nemá čím překvapit. Což však neznamená, že bych se nudil. To vůbec. Film mi utekl jako voda a to především díky perfektnímu Ahmedovi, přesné režii a neskutečně propracovaným hrátkám se zvukem. Pro mě velké překvapení a rozhodně filmu budu držet palce na cenách akademie. Ale plnou palbu tomu nemohu dát a to především díky mé výtce k příběhu. Přesto nadmíru působivý snímek, který je třeba sledovat v klidu a s pořádným zvukem. 8/10. (12.04.2021)

No, název filmu je docela zavádějící, takže jsem ani nečekal, že dostanu tak skvělý drama. Má to trochu nezávislýho ducha a hlavně silně pohlcující příběh s výborným zvukem, takže film si vás snadno vtáhne. Riz Ahmed na mě vždycky působil spíš jemným dojmem, tady ovšem na roli trochu pocvičil, takže působí pěkně nařezaně a na tu vzdorovitou roli se hodil dokonale. Film od začátku šlape s tragickým podtextem, ale stejně zůstal na zemi a poslední minutka, to byl uklidňující balzám po té klikaté cestě. (25.12.2021)