Cokoliv

Woody snad poprvé dal prostor mladé generaci a to je myslím hlavní důvod (ne)přijetí tohoto snímku. Nepovažuju se za skalního fanouška Woodyho Allena, ale jak tak už dokončuju jeho filmografii, tak jsem k němu jednak získal respekt a uznávám ho, ale hlavně dokážu tak nějak poznat, kdy to je ten pravý Woody a kdy ne. A tady to je on, žádná krize, vážení hodnotící. Neříkám, že to je jeho nejlepší snímek, to ne. Anything Else si v pár místech neumí udržet tempo a notně připomíná pár předchozích Woodyho filmů. Ale kdo říká, že tohle není Woody Allen, tak ten by měl všechny jeho filmy ještě jednou zhlédnout a pak snad uvidí, že je. Možná ne dokonalý a určitě ne na vrcholu své scenáristické síly, ale je. 70 %. (15.01.2013)

„Jsi motoricky nemotorný, že tě děsí akcidentální výstřel?“ Vzhledem ke zdejšímu hodnocení, byl pro mě tento snímek velkým překvapením. Allen nenabízí nic, co bychom u něj již dříve neviděli, naopak dost okatě parafrázuje Annie Hallovou, částečně i Manhattan, ale proč ne, vždyť si to ve svém věku může dovolit. Nechci tím naznačovat, že jeho věk nekoresponduje s věkem většiny aktivně tvořících lidí a že tudíž nemůže napsat nic neotřelého (Match Point dokázal, že může), spíše se octl v situaci, kdy je těžké nevykrádat sám sebe a přitom zůstat sám sebou. Jak vidno, napsat inteligentní romantickou komedii mu nečiní potíže, přičemž není třeba přivírat oči nad jejími kvalitami. Do hlavních rolí tentokrát obsadil dva mladé, nepochybně talentované, herce, kteří vyloženě neexcelují, no, přinejmenším ukázali, že v nich něco vězí (dokonce i Christina Ricci umí být pod vedením správného režiséra proklatě sexy). Samotný Allen si přidělil postavu mentorského staříka, který by klidně mohl být starší a životem protřelejší verzí Alvyho Singera. Naučil se spoléhat pouze na sebe (nejen co se sexu týče), problémům pouze pasivně nepřihlíží, snaží se je řešit, cítí potřebu sdělovat svá životní moudra méně zkušenému kolegovi („Při psaní usiluj o originalitu, anebo vykrádej ty nejlepší“). Sice je člověkem, který toho od života moc nečeká, ale alespoň ví proč. Chtělo by se napsat „starý paranoidní žid“ a skutečně, Dobel je částečně Allenovou karikaturou. Množství vtipných hlášek bohužel nebylo dostačující pro vyplnění přehnaného prostoru sto a osmi minut, jsou to však právě hlášky typu „Nekonzumuji dvojchlopňové tvory mrtvé přes 72 hodin“, co mě přimělo jít nakonec na slabší čtyři. 75% Zajímavé komentáře: Radko, dzej dzej, pabelito, maeb (03.09.2007)

Frajerku akú si v tomto filme strihla Christina Ricciová by asi žiadny normálny chlap nechcel – klame, otvorene flirtuje a následne kefuje kedy a s kým jej to vyhovuje, bez ohľadu na momentálneho stáleho partnera. Búrlivý milenecký začiatok vystrieda sexuálnou abstinenciou, čo odôvodňuje veľmi pochybným dôvodom. Úloha jej sadla veľmi dobre a spolu s Woodym v úlohe poučujúceho skeptika a mierneho paranoika, ktorý si napriek veľmi subtílnej fyziognómii nenechá len tak srať na hlavu patrí k tomu lepšiemu z filmu. Zvyšok patrí k allenovskej klasike – intelektuálna práca a prostredie, partnerské súžitie, problémy, rozchody a spárenia, to všetko pomiešané v neveľmi vtipnom guľáši. Ako väčšina Allenových filmov - plno planého, neuroticko - vzťahového a paranoidno-hypochondrického, miestami vtipného plkania, ktoré odoznie so záverečnými titulkami, filmársky rovnaké pred dvadstiatimi rokmi ako dnes. Režisér zamrzol kdesi vo fáze nervného baliča dievčat, študujúceho Freuda. (05.09.2004)

Na Allenově rezignaci na nějaké vyšší hodnoty svého díla (už snad vědomé) je cosi zneklidňujícího, ale taky překvapivě uklidňujícího. Cokoliv jsem si užil mnohem víc, než bych čekal. Jinému režisérovi bych tu čtyřku i dal, to by ale za sebou nesměl mít třicet filmů, z nich některé téměř špičkové. "Na nic si nehrát" v tomhle případě nezachrání vše, to zase ne. (26.08.2012)

Trailer na film me upoutal, takze svuj ucel splnil. Nicmene film samotny me spise zklamal, nektere rozhovory ve filmu jsou prilis zdlouhave a hlubokomyslne, ale co taky cekat od W. Allena. Jason Biggs jakoby se pro tento film narodil, kokta jak se da. Nazorna ukazka toho ze obcas se musi nechat clovek trochu popichnout jinak by prosvihl sve "moznosti" ;) (04.01.2004)