Vidiny

Promiň, Roberte, tentokrát tě nepotěším. Vidiny zestárly - to, co se mohlo kdysi zdát jako rafinované a působivé, už dávno překonal čas. S podobnými prvky pracuje úspěšně řada moderních thrillerů a hororů, ale i psychologických dramat, a vedle nich tvůj snímek vypadá jako afektovaný film se stejně afektovanou hrdinkou, doprovázený hysterizující hudbou. Dnešní divák rychle odhalí, koho má před sebou, z čeho vychází její tajemství a emoce. I se superlativy na adresu výkonu Susannah York bych byl hodně opatrný. Tohle je po právu zapomenutý díl filmové historie, vhodný nanejvýš do filmového klubu. Celkový dojem: 45 %. (14.12.2020)

Občas si k horroru odskočí tvůrci, u nichž by to člověk nečekal. V tom pozitivnějším případě to může přinést zajímavý způsob i styl. Nezaujmou-li Vidiny jako horror, rozhodně zaujmou svým stylem. Susannah York je ve své roli naprosto úžasná a její plynulé přeskakování z polohy vyděšené a zmatené ženy do polohy naprosto suverénní a sebevědomé ženy je strhující. Vidiny jsou svým způsobem klasickým sedmdesátkovým psychologickým horrorem, balancujícím na hraně dramatického thrilleru, ale ten horror tu je, hluboce zalezlý pod kůží, jako zmatená myšlenka v mozku. Skvělá kamera, pohlcující hustá a napínavá atmosféra, skvělé herectví, parádní hudba (použita tvorba japonského skladatele Stomu Yamash´ty a toho já hodně rád), výborné interiéry a exteriéry. Ten film je prostě lahůdka ve všech směrech a já jen lituji, že jsem ho neobjevil dříve. (15.07.2021)

Robert Altman mi nikdy nejak zvlášť nesedel, hoci jeho režisérske kvality uznávam a rešpektujem. No náplň jeho filmov mi obyčajne nesadne, alebo ma nezaujme. V tomto prípade to platí tiež. Máme tu len akúsi podivnú hru o tom, čo je ilúzia a čo realita, ktorá sa postupom času stupňuje až je z toho hotový mišung (pre hlavnú hrdinku, divák je v obraze). Na druhú stranu sa mi ale páčila kompozícia mizanscény a celkovo, kamera bola výborná. Spolu s hudbou to aspoň vytvorilo príjemne mrazivú atmosféru s jemným nádychom tajomna. Lepší priemer. 65/100 (11.03.2017)

Jistou originalitu tomu upřít nelze, ale k čemu to je, když to pouze mate tělem? Všechny ty prvky, náznaky, cedule s nápisem Die, dramatická hudba, a na konci si člověk řekne, a to bylo všechno? Navíc to nějak nedává smysl, když to člověk domyslí do důsledků, a docela by mě zajímalo, jestli měli autoři sami jasno s tou dvanáctiletou holkou, jestli je reálná, nebo jen taky její představa. V podstatě to trpí efektem seriálu Lost - natočíme spoustu záhad, a protože nevíme, jak z toho vybruslit, svedeme to umělecky na schízu a on se v tom nikdo patlat nebude. Navíc je to dlouhé jak dvanáctihodinová směna u pásu, bez větších zvratů, a ty pasáže o jednorožcích a divné krajině mi přišly krajně pitomé a zbytečně nadužívané. Možná, kdyby ten film měl 40 minut, ale takhle je to fakt nic o ničem, kde je hezká jen krajina. Čím Susannah York Altmana tak okouzlila, že jí natočil její knížku? Ještě že tenkrát nikdo nevěděl nic o kampani MeToo. (13.12.2019)

Pani Kathryn mala celkom dobrú melu v hlave. Chudinka. Miestami to malo aj dobrú atmosféru, človek nevedel čo príde. S muzikou sa Williams vyhral ... poriadny experiment .. niekedy by mi skôr pasovala na nejaké sci-fi. Čo mňa totálne otrávilo, boli pasáže, v ktorých sa čítalo z rozprávky o jednorožcovi ... na čo to? (13.03.2017)