Skrytá čísla

Před nominacemi jsem se v těch černošských dramatech trošku ztrácel a Hidden Figures jsem objevil snad úplně naposled (taky je to poslední přírustek, který jsem dohnal před oscarovou nocí). Nejprve musím říci, že když člověk kouká na filmy o nerovnoprávnosti ras, typu skvělého 42 či právě Skrytých čísel, tak se snad ani není čemu divit, že jsou afroameričané poměrně podráždění, jakmile na toto téma přijde řeč. Snímek mne příjemně překvapil svou koukatelností a neotřelostí, kde všechno krásně odýpá. Vlastně mě překvapilo, na jak moc divácký film koukám (v tom nejlepším slova smyslu) a určitě budu za nějaké ocenění rád, i si ho dám znovu v kině, až se český distributor uráčí ho k nám nasadit! Krom hlavní sympatické trojky (U Octavie Spencer jsem nečekal, že to někdy řeknu! Taraji P. Henson je zase naprosto dokonalá a její rage-quit scéna je jednou z nejlepších!) baví hlavně Kevin Costner, kterého je opět radost vidět v těchhle rolích a doufám, že ho ještě nějaké čekají, namísto těch neesonovských akčních (koukám na tebe Three days to kill) a potěší i Jim Parsons, kterému ten Sheldon (zde trošku archetypálně zaslepený hlavní inženýr, kterému natrhne zadek černoška) prostě sedí. Ceny za letošními oscary jsem zahájil tím nejlepším a zakončil taktéž...9/10 (26.02.2017)

Vyrovnávání se se svou minulostí gerojů z jůesej mě fakticky nezajímá, na což jsem ukrutně nadával u oscarové břeče 12 let v řetězech. Tady je to o nečem jiným, protože český divák se necítí toliko znásilněn. Oproti skorooscarovému Nespoutanému Djangovi, kde si Tarantino tématiku vyloženě kroutí k divákovu pobavení, tady hraje rasismus 50/50 ku úplně jinému historickému milníku, takže i když je segregace divákovi cpána co chvíla, celkový dojem z filmu mně to kazilo jen malinko, což bude spojeno i s jistým zadostiučiňujícím efektem, který ale, jak znám pány akademiky, může být právě tím pouze skorooscarovým. Přes pomalejší rozjezd se mi Hidden Figures líbily, protože je to především z pohledu "Star Wars" poučný film. Zde je nominace na Oscar smysluplná, ale odbouraný rozhodně nejsem. 75% (29.01.2017)

„Viem, že aj keď tomu neveríte, ja proti vám nič nemám.“ – „Verím, že tomu veríte.“ Prišlo, odišlo, neublížilo... nenadchlo. Pokope sa tu stretla fakt dobrá partia hercov. Mužských. Sympaťáci Kevin Costner, Aldis Hodge, Glen Powell, Mareshal Ali a Jim Parsons z Teórie veľkého tresku (no dobre, ten veľký sympaťák nie je). No a to je asi problém, pretože tento film mal byť o troch ženských postavách. Muži ma ale zaujali oveľa viac. Navyše, ústredné babské trio vlastne nie je trio. Dve z nich sú pre dej dosť zbytočné. Hlavná je len jedna z nich a aj tá je riadne nesympatická (Taraji P. Henson). Takže sorry, ale za mňa víťazia chlapi. Nezaujal ma ani rasistický presah, ktorý len raz za čas zatne do živého (etuda s WC). Inak fajn retro atmosféra a tie dve hodiny mi celkom rýchlo ubehli. Ale druhý raz to vidieť nechcem, netúžim a ani nepotrebujem. Povedal by som, že ak vás fascinuje história dobývania vesmíru, môžete si pridať aj štvrtú *. Ale mne sa zdá, že tu ide skôr o históriu rasizmu, než o históriu dobývania kozmu. (20.10.2017)

Taky povzbudivy Hallmarkovsky film pre zeny. Ano, film sa obtrie o temy ako je emancipacia zien, rasizmus a segregacia negrov, ale az na jednu vyhrotenu scenu ohladom hajzlov (akoze zachodov) to ma cely cas pohodovu atmosferu bez nejakych na prvy pohlad neriesitelnych konfliktov, ktore by dali hlavnym hrdinkam zabrat. Zakazdym, ked im nejaky biely parchant hodi polena pod nohy, tak hned pridu na riesenie problemu a pomaly ale isto si idu za svojim cielom. Proste pohodicka. Ich rodinne zazemie je tu tiez len do poctu. Nastastie sa vydaril casting, takze tie tri negrice aj ked nie su ziadne krasky, tak su sympaticke. Z casti za to môze aj to, ze dve z nich hraju v mojich oblubenych serialoch. Okrem nich za zmienku stoji uz len Kevin Costner ako klasicky dobrak od kosti, ktory sa v zlomovej vyhrotenej scene s hajzlami zachova samozrejme spravne. A potom ma este vyraznejsiu ulohu Kirsten Dunst ako ta biela mrcha, ktora mozno neciti nenavist k negrom od srdca, ale holt bola tak vychovana. Jim Parsons dokazuje, ze je mimo svojej ulohy z Big Bang Theory nepouzitelny. Vysledkom je taky pohodovy mierne nadpriemerny film, ktory bude na Oscaroch len do poctu. 6/10. (12.02.2017)

Pre príspevok Alana Touringa k matematike, vrátane odhalenia tajomstva Enigmy, nebolo vôbec dôležité, že bol homosexuál. Pre príspevok troch matematičiek k úspechu premiérového letu Američana do kozmu nebolo vôbec dôležité, že boli Afroameričanky. Ale pre tvorcov Kódu Enigmy a Skrytých čísel bolo dôležité, aký akcent v ich diele bude mať otázka sexuálnej orientácie, resp rasovej segregácie. Pretože to je pre úspech diela kľúčové. Pri nesprávnom dávkovaní sa môže z inakosti rozvinúť dominantná črta diela a vtedy je to zlé. Ani jej podceňovanie v časoch, keď bola homosexualita trestná a rasová segregácia na úrovni, ktorá je pre súčasnú generáciu ťažko predstaviteľná. V Skrytých číslach sa na pílu tlačilo o trochu viac, než bolo potrebné. Dôležité bolo, že aj v tých časoch existovali vedúci zamestnanci, ktorí v záujme splnenia dôležitej úlohy dokázali potlačiť pretrvávajúce rasové klišé. (20.06.2019)