Ten den přijde

„Teď se ale bavíme o tom, co je v nejlepším zájmu vašich dětí. Když nezvládnete svoji roli, stát to udělá za vás.“ Čekal jsem, že půjde o kvalitní film, ale že až tak…Začátek, velmi připomínající nástup do vězení, pomůže velmi rychle dostat diváka na stranu hlavní dvojky, a pokud by tomu tak přece jen ještě nebylo, při „Godhavnském výprasku“ se fandění a sympatie k bratrům definitivně dostaví. Spolu s obrovským hněvem a bezmocí, jakože se mnou to „lomcovalo“ solidně. Ostatně, práci s divákovými emocemi zvládají tvůrci snímku mistrně. Ale film ani zdaleka nespoléhá jen na to, silné téma, příběh, výborně zahrané postavy jak dětí, tak dospělých (vládne dokonale démonický a slizký Mikkelsen), nabušený audiovizuál, práce maskérů, retro „atmoška“…mám jen slova chvály. Menší výtku bych měl snad jen ke konci, který mohl být emočně naprosto zničující…ale ne, moje cynické já si tentokrát vystačí i s tím, co se ostatně dalo i čekat. Za mě slabší, ale plný počet. „Musíš pochopit, že to bylo pro vaše dobro. Jednoho dne mi budete vděční.“ (06.10.2017)

Vesmírna odysea 1969 v dánskom vydaní. Nie však o neposlušných strojoch, ale o "neposlušných" deťoch. Nechcem si ani predstavovať, ako to v tých časoch skutočne v týchto domovoch fungovalo, ale musela to byť sila, keďže sa tejto téme venuje nemalé množstvo severskej kinematografie. Možno si poviete jeden z mnohých (filmov) a možno vás ani nijako špeciálne nezaujme...to nechám na vás. Ja som spokojná. Možno je to tým, že keď filmy prekladám a teda ich pozerám pomaly a niektoré scény vidím niekoľkonásobne za sebou, mám pocit, akoby som film dokázala viac precítiť a všimnúť si aj ten najmenší detail, ktorý môže pri klasickom jednom pozretí uniknúť. Chlapci to zahrali skvele, Lars Mikkelsen úplne geniálne a ako bonus som tam ešte mala aj môj milovaný "zásah prozreteľnosti". Ja ku spokojnosti niekedy naozaj viac nepotrebujem... (07.03.2017)

Nevím proč mám vlastně tyhle filmy tak rád. Odložené děti ve výchovných ústavech, šikana, výprasky, útěky, u některých syrových scén raději koukám vedle na zed´ a nakonec vyšťavenej vydejchávám ty poslední intenzivní okamžiky. Der kommer en dag je fyzické a psychické trauma nejen pro kluky na obrazovce, ale i pro diváka. (11.03.2017)

Jedným slovom desivé! Človeku sa až rozum zastavuje, že takéto svine v ľudskej podobe žijú medzi nami. Keď sa niekoľko takýchto sviní zíde vo vedení sirotinca a navzájom sa kryjú, tak z toho pre tie deti nemôže vzniknúť nič iné ako nočná mora. Na toho riaditeľa sa mi stačilo len pozrieť a už mi bolo až fyzicky zle. Vlastne ten film bol v podstate horor, celý čas pôsobil tak silnou negatívnou energiou, že mi bolo zle od začiatku až do konca. Je to v podstate kompliment, ale, žiaľ, je utrpením tento film sledovať. Snáď jediná výtka smeruje k môjmu silnému podozreniu, že to koncentrované zlo bolo oproti skutočnosti prehnané, aby bol divák čo najviac šokovaný. Mimochodom, keď sa tak pozerám na kvalitné dánske filmy, ktoré som videl v posledných rokoch (tento, Zložka 64, Pod pieskom), zisťujem jednu zaujímavú vec. Všetky tie filmy sú na základe skutočných udalostí (nie až tak vzdialených) a všetky vrhajú na Dánov veľmi zlé svetlo. Vždy tam ide o skupinu ľudí so zodpovednosťou za mladých, ktorá vedome pácha nejaké strašné zlo, čo by nebolo možné, nebyť skupiny ľudí okolo, ktorá to ticho toleruje. Navyše ešte aj filmy, ktoré nevychádzajú priamo zo skutočných udalostí (Muži, ktorí nenávidia ženy, Hon), sú zase o nejakých strašných úchyloch. Tak neviem, čo si mám o tom myslieť. (13.08.2021)

Uff, další dětský domov, další tyranie. Tentokrát se v něm ocitnou dva sourozenci a oba tam téměř přijdou o život. Dánové tato dramata umějí na jedničku. Ale včerejší německý Freistatt mě oslovil o chlup víc. Tento film je více o dětech, mladšímu bratru je kolem 6-7 let. Jeho starší bratr se pokouší ho chránit, ale nakonec se situace úplně obrátí. Předčasně dospělé děti čelí nelítostnému režimu v sirotčinci i v zemi a všeho schopným úřadům. (23.03.2017)