Rabbit Proof Fence

Síce pomalý a režijne nie moc nápaditý film - vizuálne osobitým ho robí iba rozbehaná kamera - ale témou veľmi príjemný a v rámci filmografie Phillipa Noyceho prekvapivý. Možno je politickou propagandou, ale tiež je príbehom dôležitosti rodinného puta a prítomnosti domáceho zázemia. A s výborným hereckým výkonom mladej hlavnej predstaviteľky. (24.05.2003)

Další z řady filmů, které jsem vždycky chtěla vidět - líbil se mi název a taky účast Kennetha Branagha, název "Rabbit Proof Fence" je stále v pohodě, Kenneth se občas mihnul obrazem, ale navíc jsem dostala jen rozšíření obzorů - věřte nebo ne, o existenci králičího plotu ani o úřady kontrolovaném míšení ras v Austrálii v letech 1931-70 jsem neměla ponětí, a tím taky končí výčet plusů, přičemž se nemůžu vytasit ani s vyloženými mínusy, možná i bohužel, třeba by s viditelnými chybami nebyl film tak zoufale suchopárný. (30.03.2012)

║Rozpočet $7miliónov║Tržby USA $6,199,600║Tržby Celosvetovo $16,217,411║ Toto by som žánrovo začlenil skôr ako dokumentárny film, veľmi mi tam chýba rozvitie charakterov a veľká absencia dialógov. Určite to témou zaujme, opäť smutná časť histórie ľudstva. /55%/ (04.02.2010)

To mohlo dopadnout jako strašlivá dojírna emocí plná vztažených ručiček a chvějících se rozpraskaných rtíků, ale režie si naštěstí drží odstup, vyprávění je klidné a extrémůprosté (krom úvodního únosu žádné srdcerváčství, žádní prvoplánově odpudiví padouši apod.), takže se není třeba bát ani obvykle odrazující nálepky „podle skutečné události“ – naopak, tenhle příběh s dějinnou autenticitou stojí a padá. Kombinace drastických následků pomatené teorie o nebezpečném míšení ras, jak ji prezentuje uměřeně odehraná Branaghova postava, a titulního králičího plotu funguje jako hezká symbolika té naší prima civilizace, která se ráda cítí nadřazená, ráda rozhoduje o osudech méněcenných ras i druhů a když náhodou něco katastrofálně podělá, hned to zase hladce vyřeší metodou cukru a biče nebo pomocí drátěné ohrady napříč kontinentem. Kamera půvabná, leč neexhibující, ústřední trojice austrálských či chcete-li aboriginských dívenek hraje své role s naprostým přehledem, atmosféru doplňuje jako vždy vkusně éterická Gabrielova muzika, poskládaná tentokrát zčásti ze zpomaleného ptačího zpěvu a podobných libůstek. V úhrnu za mě lepších ***1/2. (28.01.2016)

Kamera, námět a hudba zaslouží absolutorium. Navíc ten závěr, kdy jedna z dívek už coby stařena mluví o tom, jak jí stejný zrůdný systém sebral tříletou dceru, mě dostal. Bohužel jinak mi to ale přišlo tak nějak o ničem. Dívky putují odněkud někam a tím to hasne. Nějaká omáčka s přílohou mi tam strašně chyběla a je to obrovská škoda, protože tohle si jí zasloužilo. Nebylo by od věci, kdyby se tohoto tématu ještě někdy někdo chopil. I tak se ale jedná o milou podívanou. 60% (29.07.2010)