The Lodger
Príšerný hosť
The Lodger
The Lodger
Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Gaetano di VentimigliaHrají:
Marie Ault, Arthur Chesney, Malcolm Keen, Ivor Novello, Alfred Hitchcock, Reginald Gardiner, June Tripp, Alma Reville, Eve GrayObsahy(1)
Rodina podezřívá svého podnájemníka z toho, že je obávaným vrahem, který si každé úterý vybírá svoji novou oběť mezi blondýnkami. Podnájemník se chová vskutku podezřele, a navíc přesně odpovídá vrahovu popisu...
Filmem PŘÍŠERNÝ HOST na sebe Alfred Hitchcock poprvé upoutal pozornost diváků. Již v tomto raném díle se režisérovi podařilo vytvořit věrohodnou atmosféru ohrožení a dokonale vystihnout prostředí mlhavých londýnských zákoutí. Napětí filmu je založeno především na přesně vyváženém a rychlém rytmu vyprávění. (Quentin T.)
(více)Recenze (80)
Motto: "Dnes večer Zlaté kadeře." Nikdo patrně nenamítá, že Příšerný host je první "Hitchcock movie". O všem vypovídá i fakt, že před jeho natočením nebyl žádný z dvou předchozích snímků AH v britských kinech promítán. Ale pak dne 14. února 1927 přišel Příšerný host (doslova "Nájemník: Příběh londýnské mlhy") a neznámého režiséra proslavil natolik, že v témže roce nacházíme premiéru celkem pěti filmů AH (což je dokonce většina němých, které natočil). Kdo by to nechtěl zažít? Hitchcockův "falešný debut" je opravdu nezapomenutelným dílkem a smutek vyvolává jen skutečnost, že stěží najdeš dvojníka. Ani Hitchcock nenabídne dlouho nic podobného. Když ho Truffaut na konci kariéry vybídl, aby řekl jediný film, který by chtěl opět natočit, odpověděl: Příšerný host. Není však Psycho takovým remakem? Není "příšerný" dům z londýnské mlhy přemístěn do pouště nad Batesovým motelem? Vůbec bych se nedivil. Schodiště, sklepení, vše má svůj význam. Opět policista, opět se pronajímá pokoj za peníze, na nichž nezáleží, ale tentokrát v opačném gardu. Sprchování Marion se tak zdá pouhou analogií Daisyny koupele. Proto se nabízí otázka: Kdo je Normanem Příšerného hosta? Je to nájemník (Lod-ger) nebo mstitel (Aven-ger)? Režisér se celým svým umem snaží diváka přesvědčit, že jde o jedinou postavu. V rozhovorech s Truffautem naříká nad obsazením miláčka Ivora Novella, který nikdy nemohl být vrahem, stejně jako Cary Grant v Podezření. To však nejde srovnávat, Grant vrahem být musel (jinak byl film bez smyslu), Novello nesměl (aby mělo smysl aspoň něco). A přece je v něm tolik z Normana. Právě jeho matka, která se nikdy nevzpamatovala ze šoku, syna zavazuje: "Slib mi synu, ze se nezastavíš, než bude Mstitel předhozen spravedlnosti." Tím se však stává jediným mstitelem (s revolverem), který musí nervózně chodit po prosklené podlaze a odvracet se od žen (úplně stejně jako Norman). Nájemník je podezřelý a provinilý, protože je zatížen "příšernou" vzpomínkou a pověřen "příšerným" úkolem (spoutaného nájemníka na plotě Hitch dokonce přirovnal ke Kristu). Ve svých vrcholných 50. letech 20. století se bude pokoušet propracovat tuto tragickou postavu, která nemůže milovat, "dokud se nezastaví" a "dokud nenastane spravedlnost". Slavoj Žižek by řekl, že jde o perspektivu mužského hrdiny, jemuž mateřské superego blokuje přístup k 'normálnímu' sexuálnímu vztahu. Ať už to znamená cokoli, u Hitchcocka se patrnerství a milostný vztah vzájemně vylučují. Svými toužebně očekávanými happyendy se tomu snažil vzepřít, aby zcela rezignoval v nejoceňovanějším Vertigu. Zde ještě podává pomocnou ruku Daisy, tak jako Alma Revilleová, s níž se Hitch 2. prosince 1926 oženil. Příšerný host není příšerný, je příšerně krásný, příšerně první. Hitchcockův. ()
Tak to bylo dost pikantní. Thriller to byl slušný, ale hlavně - jak jsem uvažoval, proč jsem v esejích o homosexuálních postavách v Hitchcockových filmech viděl jen zřídka zmínku o titulním namalovaném, napomádovaném a uhlazeném hostu, kterého jeho domácí podezřívala, že je hledaným vrahem plavovlásek, dokonce ho výslovně označila za "queer" (byť v tom původním smyslu, tedy "podivný") a nadto ho hrál gay herec Novello... SPOILER... film vyvrcholil scénou, kdy ho zfanatizovaný dav bil, když se mu zasekla pouta na mříži, poté ho policie sundala, jeho dívka celovala na tvář a on se probral z mdlob. To bylo zcela evidentně Ukřižovaní, Snímání z kříže, Pieta a Zmrtvýchvstání. Tudíž gay čtení radši ne-e. // 64% ()
„Podnájemník: Příběh londýnské mlhy´. I pod takovým názvem se prezentuje děsivý a temně dojemný mysteriózní thriller, kterým si režisér s pozdějším titulem „mistr hrůzy´ udělal jméno a který mu udal tvůrčí směr. Snímek je založen na věhlasném románu o Jacku Rozparovači a prezentuje se jako komické zkoumání daných události. Samozřejmě s atmosféricky černým pojetím. Do obrazu dané působivosti jsou vkládány rušivé obrazové momenty a syrové emoce vlivně podkopávající ústřední tajemství, což vede k daleko většímu napětí. Celoměstská panika se strachem z neznámého, naprostá policejní neschopnost a mediální zveličování daných skutků při dnešním pohledu působí až nadčasově. Celé je to koncipováno tak, že byť je onen podnájemník zahalen tajemstvím, plně si získává divácké sympatie. Charaktery všech postav jsou srozumitelné a plně v souladu přirozených představ o jejich chování. Němý film, ale svou strukturou a výrazností přesahuje veškeré koncepty i pozdějších filmů zvukových. Hitchcockův vizuální styl tomu dává patřičnou děsivost vskutku impozantně v celé lidské nejistotě a hrůzy z nebezpečí. V této oblasti se vskutku po žánrové stránce jedná o skutečnou filmovou lahůdku. Po zhlédnutí do temných nočních ulic Londýna ve své době asi málokdo sebral odvahu vyjít. ()
Vizuální skvost, drásající hudební doprovod, skvělá hra mimiky a strhující atmosféra. ()
Výborně stavěná napínavě-strašidelná hříčka jasně dokazující, že Alfred Hitchcock jednoznačně patří největším géniům a vizionářům filmového průmyslu. Příšerný host z roku 1927 (!!!) je od začátku do konce ukázkou rozvinuté filmařské práce v dobách, kdy film teprve začínal psát své dějiny. Už v tomto snímku nacházíme klasické znaky dle kterých lze jasně identifikovat Hitchcockův podpis, úžasná práce s kamerou, způsob vedení herců a směřování celého příběhu, v neposlední řadě mistrovo nejoblíbenější téma nespravedlivě obviněného muže. Vezmeme-li to navíc z pohledu doby a skutečnosti, že se jedná o němý film, je naprosto neuvěřitelné, že by se film i docela obešel bez doprovodných textových vsuvek. Lehce si můžeme vše domyslet. Navíc atmosféra doplněná o výborně vybranou hudbu je místy opravdu hodně strašidelná. Tady se opravdu pozná mistr… ()
The Lodger je zaujímavý vyústením príbehu, pri ktorom sa nedozvieme meno vraha, namiesto toho nám však Alfred naservíruje nacukrovaný koniec. To mi príde málo, chýba mi ozrejmenie motívu vraha, ak už sa ako diváci nedozvieme kto to bol. Film je však veľmi pekne rozprávaný, bez pochýb zaujme medzititulkami, kde badať zúročené skúsenosti režiséra, ktoré nadobudol pri angažmáne vo Famous Players. Taktiež práca s hercami a prejavovanie ich emócií je na takej úrovni, že nám stačí na pochopenie ich následných činov minimum medzititulkov ak vôbec. Aj z toho je možné usudzovať, že zvuk Hitchcockovi len a len prospel. ()
Tu niet čo dodať. Najnapínavejšie krimi nemej éry:-))) Majster deja a obrazu nepotrebuje ani zvuk! 100% Odporúčam stiahnut a pozriet si film na tejto adrese: http://www.uloz.to/hledej/?q=1927+-+The+Lodger ()
Je to neprosto jiná doba, už jsme prostě moc ovlivnění tím, co umí dnešní filmy. Ale pokud jste si dali za cíl vidět všechny „červené“ Hitchcockovy filmy musíte začít zde. Možná to jen pocit, ale už zde jde vidět ten jeho rukopis, od výběru látky k zfilmování, po vytvoření napětí až po určitý překvapivý zlom. I tak to bylo velmi těžké ke koukání, jsme prostě strašně namlsaní moderní dobou. ()
Neuvěřitelné, jak vám může tak strašně starý film připadat svěží. Ani trochu nezestárnul, naopak. ()
Velmi napínavý film s poutavým (i když jednoduchým) příběhem, a co hlavně- vynikající "zamlženou" atmosférou. Absence zvuku je nepodstatná, dokonce mě němé filmy začínají okouzlovat. Je to první Hitchcockův film, který stojí za to a má tu správnou atmosféru, díky níž se stane jedním z nejuznávanějších režisérů. ()
Nebýt skvělého konce, dal bych snad jen 3 hvězdičky, ač ve své době šlo zajisté o dechberoucí počin. Navíc jde o film natočený mimo USA. ()
Čtu si tu negativní komentáře a nesouhlasím s nimi :) Člověk asi musí být na něco podobného naladěn a já jsem byl. Na rok vzniku je to parádní kousek a přelom u něj vnímám. Divák je zde zaveden na falešnou stopu, aby se pak nechal překvapit, což jsem u jiných snímků z té doby zatím neviděl. Jen mě mrzí, že vrahem nebyl pan policejní detektiv, což by vzhledem k jeho nasrání bylo ještě peprnější :) Navíc je v tom i pěkný kousek hezky zahrané romantiky. ()
Alfréd je génius. ()
Tohle je první němé krimi, které jsem viděl. Před tím bych nevěřil, že němý film dokáže celkem snadno vyprávět děj. Hitchcockovi se to dařilo celkem lehce. Film uržitě i po těch letech vyniká skvělou atmosférou, to se musí nechat. Ústřední motiv je shodný se spoustou filmů, které později Hitchcock natočil. Pohrává si totiž s myšlenkou nespravedlivě obviněného člověka (jako třeba Nepravý muž...). Takže pokud vám vyloženě nevadí němý filmy a chcete vidět něco z Hitchcockovi ranné tvorby, tohle bude asi nejméně bolestná možnost :-) ()
Rozjíždí se to hodně pozvolna, ale postupně to napětím vystupňuje do úctyhodných výšin. Škoda slabší první část, kterou ještě zhoršil velmi nevhodný hudební doprovod u sledované verze. ()
Příšerný host nám již na začátku nabídne postavu, která plně odpovídá profilu vraha mladých dívek, a pak si umně pohrává s myšlenkou, co když jím není. Ačkoliv je tu několik náznaků až moc očividných, jako nůž na vajíčka nebo sahání po pohrabáči, pak musím uznat, že pro neznalé diváky to muselo být napětí. Pak jsou tu ale mnohé další scény, které mě neustále ujišťovaly a zase znejistěly, takže jsem si to hodně užila a Ivor Novello jako tajemný nájemník byl jako předobraz Perkinse z Psycha. ()
The Lodger patří k éře němého filmu. Podepsal se pod ním Alfred Hitchcock a podle režiséra a hodnocení mělo jít o skvělou podívanou. A to se také mi také bohatě dostalo! Film má ideální stopáž, děj rychle ubíhá. Nesjou scény, při kterých by jsmte se mohli nudit a ten příšerný najemník vypadá po prvních scénách opravdu drsně. Po půlhodině filmu, mi však bylo jasné, kdo je vlastně ten vrahounek. A ouha, samozřejmě jsem se mýlil. No jo no, blondýnky se vraždí zasádně v úterý, to přeci musí každý fanda Hitchcocka vědět. ()
Němé filmy nejsou můj šálek kávy. Ale jelikož kompletuji Hitchcocka, tak jsem ho prostě musel vidět. Ale nevím, proč bychom ve 3D éře měli sledovat němé filmy, zvlášť když je to taková nuda. ()
Nehodnotím to tak dobře jen proto, že to je černobílé a ústa se hercům otevírají do prázdná. Jen co mi tam docela nesedlo bylo dnes už do aleluja ojeté téma, nějak to nepřekvapilo a ten konec... ()
Vždy jsem tvrdil, že poslední roky němého filmu jsou dosavadním vrcholem filmové řeči. Zakomponování zvuku do filmu retardovalo jak tvůrce, tak diváky. Vývoj filmové řeči se vydal úplně jiným směrem a kvality druhé poloviny 20. let dosáhne nejdříve tak v druhé polovině 21. století. Typickou ukázkou nenapodobitelné filmové řeči je záběr, kdy se hlavní hrdinové dívají na hýbající se lustr a strop je najednou průhledný a vidíme představu hrdinů, jak podezřelý chodí po místnosti jak lev v kleci. Dnes by nám spíše hlavní hrdiné polopaticky řekli, co si představují, než by to tvůrce ukázal pomocí obrazu. Příšerný host se podle mě řadí po bok takových elit jako je Utrpení panny Orleanské, Upír Nosferatu či Křižník Potěmkin. ()