Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (452)
V Českých Budějovicích by (možná) chtěl žít každý, já však každopádně dobře vím, že těch Cimrmanů se nikdy nevzdám. U Záskoku, téhle jejich naprosto ikonické hry plná geniálních hlášek, co opravdu zlidověly, to platí obzvláště. Skoro by se zde totiž dalo říct, že co slovo to perla. Prim tu hraje vynikající Zděněk Svěrák v hlavní roli herce Karla Infelda Prácheňského, u něhož vskutku platí, že kam se hrabe Bittner. Ale on ani takový zvědavý invalida Jirka Karásek není k zahození. Po vzhlédnutí téhle hry si tak divák může spokojeně říct: "Tak končí naše komédie! Zlo prohrává, dobro žije!" ()
Měla jsem možnost vidět naživo s panem Svěrákem. Pro mě patří tahle hra ze všech her k těm nejlepším. Humorem a gagy prošpikováno v každým detailu, nikde není ani jedno hluchý místo (kde ostatně ano, že) a hlavně famózní výkon pana Svěráka, kterej se/to rozjel vysoko nad rámec scénáře. Neuvěřitelný ... i po tolika letech letech. ()
Moje asi nejoblíbenější Cimrmanovská hra. Miluji genialitu postavy Karla Infelda Prácheňského, se kterým bych rád hrál i zadarmo a dál, než "sem" se nepouštím, protože nejsem sebevrah! I když, "noooo, nemá talent!" K tomu skvělá postava šikovatele Vogeltanze ("Kde jsi, Vogeltanz!"), kterému se zapalila lýtka, i když Vlasta je vlastně Vlasta a další a další perly. Vynikající dílo z mozků pánů Svěráka a Smoljaka...kéž bych viděl na živo v hereckém složení, uvedeném v popisu filmu... ()
PODRUHU BÁRTO, CO SE DĚJE, TY SE SMĚJEŠ? JO TAK, TY PLÁČEŠ! Mám jeden divadelní sen: vidět na vlastní oči, jak Zdeněk Svěrák exceluje v této hře v roli Karla Infelda Prácheňského. Ale protože je to do Prahy daleko a na zájezd s touto dokonalou hrou jsem ještě nenatrefil, musím se zatím spokojit s audiovizuálním záznamem. PS: 23.5.2010 se mi divadelní sen splnil! ;-) ()
"Tak končí naše komédie!Zlo prohrává, dobro žije!"Je to neuvěřitelné, že tenhle skvost českého humoru není starý ani deset let...no spíše má deset...no tak je starý více jak deset let.Ale zase tak moc ne!Možná vás to překvapuje, ale Záskok měl premiéru l.p. 1994." Nebo Sysoj Psojič Rispoloženskij!" Pány Svěráka a Smoljaka musela osvítit Thalie, protože vyprodukovat něco takového v českých podmínkách je neuvěřitelné."Tak kampááák, Kuzmo Kuzmičí_í?" Hra prošpikována tolika hláškami a nápady.Ale hlavně má, dovolím si tvrdit, nejgeniálnější postavu v českých dějinách humoru - Karla Infelda Prácheňského."Nemá talent. Kuzma je támhle!"A v tom je i kámeň úrazu.Totiž, jsou dvě verze podání - Svěrák nebo Smoljak.Pana Smoljaka jsem bohužel neviděl, ovšem myslím si (nevím!) jestli by jeho senilnější projev nebyl lepší jak Svěrákův šmírácký a hřmotný přednes.Ale i tak je to výkon hodný obdivu a dát mu míň jak 5* by bylo neslýchané a nevídané! "Kam se hrabe Bittner?To se nedá srovnat!" ()
Galerie (7)
Zajímavosti (22)
- V červnu 1995 dostala hra cenu Alfréda Radoka za nejlepší divadelní hru roku 1994. (Kulmon)
- Hra měla premiéru 27. března 1994. Jedná se tedy o první hru, která měla premiéru v současném působišti Divadla Járy Cimrmana, a to na Žižkově. Tehdy ještě Divadlo T. G. Masaryka. (mnaucz)
- Původně v této hře hrál také Jaroslav Uhlíř, a to roli podruha Bárty. Později však divadlo opouští poté, co nepřišel na 2 představení, které za něj odehrál Marek Šimon. „To byla dvě představení. Když se mi to stalo poprvé, tak mě chtěli vyhodit, ale Svěrák se mě na té schůzi, která kvůli tomu byla, zastal, že: ‚To bychom se museli povyházet všichni. Každýmu z nás se to někdy stalo.‘ Když se mi stalo podruhé a pikantě na to, že jsem ten celej den strávil se Zdeňkem. Nevím co jsem dělali, myslím, že na nějaké písničce a já jsem mu asi v půl jedenáctý volal, že mám refrén a on na to: ‚To je hezký, ale dnes si měl hrát, víš to?‘ A já jsem povídal ‚nevím‘ a ptal jsem se jak to mám vědět? A on na to: ‚Máš číst fermany,‘ a já nevěděl, co to ferman je“ řekl Jaroslav Uhlíř. (mnaucz)
Reklama