Režie:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Bernard HerrmannHrají:
James Stewart, Kim Novak, Barbara Bel Geddes, Tom Helmore, Henry Jones, Ellen Corby, Konstantin Shayne, Lee Patrick, Alfred Hitchcock, June Jocelyn (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Mistrovské dílo o posedlosti, jež vedla až za hrob. James Stewart a Kim Novaková v hlavních rolích klasického amerického filmu. Padesátá léta představují v Hitchcockově tvorbě vrcholné období. Po první dekádě v Hollywoodu, kdy střídal kvalitní snímky s těmi méně povedenými a snažil se najít své místo v přísně organizovaném systému studiové výroby, byl už etablovaným a komerčně úspěšným tvůrcem, jehož filmy nesly osobitou pečeť svého režiséra a byly snadno rozeznatelné od produkce jeho kolegů a konkurentů. K nejvýše ceněným Hitchcockovým snímkům patří Vertigo (1958), psychologické drama bývalého policisty Fergusona, jenž se zamiluje do ženy, kterou má sledovat, a teprve postupně zjišťuje, že se stal obětí rafinované hry. Hitchcock vyšel z románu známé francouzské dvojice Pierre Boileau-Thomas Narcejac, nazvaného Mezi mrtvými (1954; česky nevyšel), ovšem přizpůsobil si ho, jak ostatně bylo jeho zvykem, svým vlastním potřebám. Děj zasadil do malebného prostředí San Francisca (román se odehrává v Paříži), jehož kopcovitý reliéf umocnil zásadní rys hrdinovy osobnosti, chorobný strach z výšek, a spletitý příběh vyšperkoval vlastními obsesemi (zejména meditací o přetvoření ženy v dokonalou ženu). Ideálního představitele Scottieho Fergusona nalezl v Jamesi Stewartovi, s nímž spolupracoval už předtím, především na Provazu (1948) a Oknu do dvora (1954), a do obtížné role tajemné Madeleine nakonec obsadil Kim Novakovou. Vertigo bylo v době svého prvního uvedení považováno v rámci Hitchcockova díla za zklamání (nominováno pouze na dva Oscary - výprava, zvuk), ovšem časem se díky své mnohovrstevnatosti stalo jedním z jeho jednoznačných triumfů. V pravidelné anketě britského měsíčníku Sight & Sound bylo v roce 2002 vyhlášeno druhým nejlepším filmem všech dob (po Občanu Kaneovi). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (670)
U mě jednoznačně nejlepší Hitchcockův film, kterému ale pořád chybí docela dost k tomu, aby dostal nejvyšší hodnocení. To"tajemno" mohl rozvést mnohem víc a udělat film mysterióznější, několikrát mi takhle bohužel bylo dopředu jasné, co se cca stane (i když hlavní pointu jsem, přiznávám, neuhodla, to ale nemůže podle mě nikdo) a hlavně mi tam přebývá asi tak půlhodina, jejímž ubráním by bylo Vertigo nadupané napětím a ani chvíli bych se nenudila. V téhle podobě bohužel takové okamžiky nastaly, některé scény i postavy (Johnyho přítelkyně malířka) mi přišly naprosto zbytečné. ()
Dvě provokativní psychoanalytické teze - "žena neexistuje" a "žena je jen symptom muže" - nacházejí ve Vertigu své závratně přesné a přitom jednoduché vyjádření. Hrdina posedlý fantaskní konstrukcí femme fatale (ženy, která je příliš křehká na to, aby skutečně existovala) prochází dvěma klíčovými fázemi - bouřlivou melodramatickou lovestory a deziluzivním psychologickým dramatem. V první části, poplatné konvencím, sledujeme archetypální příběh romantické lásky k ženě odsouzené zemřít, v té druhé rafinovanou analytickou studii mužské posedlosti fantazií, nemožností naplnit ji "skutečností", až sadistickou touhu přetvořit reálné ženské tělo v nereálný fantaskní tvar (rozkoš, naplnění). Závěr pak rafinovaně otevírá otázku, v čem spočívá skutečná hrdinova závrať- v prožitku "hloubky" reálného světa nebo v hrozivé hloubce ženského pohledu, který ukrývá bizarní a nepolapitelné tvary potenciálních myšlenek a konceptů? Zdánlivě prostý a v některých fázích snad až překombinovaný syžet je ve skutečnosti precizním rozborem vztahu muže a ženy, který takřka důsledná "desexualizace" zestárlého Jamese Stewarta činí ještě výmluvnějším. Fantastický film, nad nímž se může zatočit hlava, protože přesně pojmenovává děsivou prázdnotu touhy. ()
Zajímavé, že ačkoliv už člověk ví jak se film bude vyvíjet a je si plně vědom všech dějových zvratů, stejně ho ta mysteriózní vábnička opakoveně chytá do svých osidel. Hotová pavučina snů a tužeb. Tady nejde ani tak o vyprávění nějakého (laciného!) příběhu, ale o samotný požitek z vyprávění... až fetišistický, dalo by se napsat. Jeden z prvních vpravdě kultovních filmů; aneb "pusť tu scénu znova". Ideál? - Kim Novak v rudém županu... "Only one is a wanderer; two together are always going somewhere." ()
Mysteriózny príbeh zo San Francisca. Kriminálna dráma plná nečakaných zvratov. Tajuplný thriller o osudovej láske. Noir. "Vertigo". "Závrať". Film z dieľne fenomenálneho amerického režiséra Alfreda Hitchcocka. James Stewart a Kim Novak sú v hlavných úlohách famózni. Veľmi kvalitný snímok, ktorý ani po viac ako polstoročí nestratil nič na svojej pôsobivosti. Nadčasový filmový klenot americkej kinematografie. **** ()
„Here I was born and there I died. It was only moment for you; you took no notice.“ Kim Novak je kočka a James Stewart agorafobická myš. Všichni víte, jak to vypadá, když si hraje kočka s myší. Ale všichni taky víte, jak se chová myš zahnaná do kouta.. Hypnotický thriller Hitche o třech nenaplněných osudových láskách podbarvený skvostnou hudbou Bernarda Herrmanna. Takový cudnější Basic Instinct, ale o to rajcovnější.. ()
Galerie (131)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (93)
- Alfred Hitchcock se ve filmu objeví po 11 minutách v šedém obleku míjející loděnici Gavina Elstera (Tom Helmore). (Kulmon)
- Svojrázne výtvarné riešenie úvodných titulkov predstavuje tematický aspekt snímky. Realizoval ho Saul Bass. Najprv je vidieť ženskú tvár, potom zameranie sa na pery, oči. Tvár je bez výrazu, podobná maske, predstavujúca nevyspytateľnosť vonkajšieho výzoru a nemožnosť dozvedieť sa, čo sa pod maskou skrýva. Oči sa však hýbu zo strany na stranu, hovoriac, že pod maskou sú uväznené neznáme emócie či strach. Z hĺbky očí k divákovi preniká otáčavý, špirálovitý pohyb, ktorý ho chce do seba vcucnúť. Skrz túto sekvenciu chce Hitchcock upozorniť, že film bude aj o niečom zásadnejšom, než je strach z výšok. (Biopler)
- Slavný trik simultánního používání zoomu v popředí a rychlých záběrů v pozadí (k vyvolání pocitu závratě) chtěl Alfred Hitchcock původně použít už ve filmu Mrtvá a živá (1940), ale tehdejší technologie mu to ještě neumožnila. (džanik)
Reklama