Králův nesouhlas

To je paráda. Ani ne tak filmařsky, je to spíše odvedeno dobře řemeslně, ale obsahově mě to zcela pohltilo. Vnitřní dilema nejvyšší osobnosti státu při rozhodování, zda v mezní situaci národa a státu obětovat životy, anebo sebeúctu, je nám v Česku tak blízké, až to řeže do živého. Norský král se rozhodl, jak mu my, kteří jsme v podobné situaci měli na jeho místě Beneše, pro mne naprosto obdivuhodně. (05.11.2017)

Spíše komorní drama než nějaký rozmáchlý historický epos, ale to v tomto případě bylo spíš ku prospěchu věci. Norové poměrně přesně rekonstruují vypjaté chvíle, které přinesly první dny německé okupace a v osobě krále si tak trochu hýčkají své vlastenecké ego, nicméně nepřekračují v tomto ohledu míru přijatelného vkusu. Největší devízou jsou ovšem herci na čele s vynikajícím Jesperem Christensenem v roli krále Haakona a ještě lepším Karlem Markovicsem ztvárňujícím německého velvyslancem. Jen zamrzí, že jejich závěrečné jednání, které mělo být vrcholem filmu, bylo příliš krátké a z mého pohledu i trochu odfláknuté, což byla poměrně výrazná vada na kráse. Jinak ale nemám co vytknout. Velká spokojenost. 80% (08.03.2017)

Líbilo se mě, že na místo velkolepých válečných scén se film věnuje spíše dialogové složce a komornímu způsobu vyprávění a já Norům jejich krále jen tiše záviděl, protože my jsme tady ve stejné době měli pána, jemuž nemůžu přijít na jméno a který tuze rád svou zem vydával do spárů těch největších grázlů. (18.12.2018)

„Vždycky existují jiná řešení, ale jsou správná?“ Nahlédnutí do období 2. světové války tentokrát s přesahem do dějin Norska, nás zavede do zapeklitě bolavé situací, jíž norský král v roce 1940 nedobrovolně čelil. Byl jsem v o tom větší napětí, že jsem do těchto norských dějin nahlédl snad úplně poprvé a vůbec jsem neměl tušení, kam až se celá tato situace ve střetu s nacistickým Německem vyvine. Ale on má v sobě film i napínavě ponurou atmosféru, kterou naštěstí nezkazí ani fádní nemelodická hudba. Vysokou úroveň filmu včetně myšlenkového poselství zaručila hlavně spousta výborných dialogů, které rozpracovávají uvažování nad jednáním v takto náročné politické situaci do hloubky, včetně témat zodpovědnosti vladaře za stát a národ či spravedlivého postupu v demokratickém zřízení. Z příkladné cesty statečnosti vládnoucího krále a jeho spolupracovníků přes politické dilema, kde neexistuje závazně správné řešení a na jejím konci trpká a později i šťastná vyústění, si divák rozhodně má co odnést.. Zdařilé zpracování jedné kapitoly z vybrané národní historie na tradiční způsob. [80%] (25.09.2022)

Norové mě zase jednou potěšili a natočili válečný film téměř bez války, který mě ale velmi bavil. Snímek nenabízí strhující akční scény, přesto dokázal přijít i s určitým napětím (a to jsem přitom věděl, jak to celé dopadne). Dilema, před nímž král stál, tvůrci složitě a sáhodlouze neopisují, jednoduše ho rozkryjí v dialozích se synem a německým velvyslancem. Mimochodem, Karl Markovics byl v roli velvyslance skvělý. Pokud zkousnete válečný film spíše z politické perspektivy, jděte do toho. (24.05.2020)