Králův nesouhlas

Líbilo se mě, že na místo velkolepých válečných scén se film věnuje spíše dialogové složce a komornímu způsobu vyprávění a já Norům jejich krále jen tiše záviděl, protože my jsme tady ve stejné době měli pána, jemuž nemůžu přijít na jméno a který tuze rád svou zem vydával do spárů těch největších grázlů. (18.12.2018)

Spíše komorní drama než nějaký rozmáchlý historický epos, ale to v tomto případě bylo spíš ku prospěchu věci. Norové poměrně přesně rekonstruují vypjaté chvíle, které přinesly první dny německé okupace a v osobě krále si tak trochu hýčkají své vlastenecké ego, nicméně nepřekračují v tomto ohledu míru přijatelného vkusu. Největší devízou jsou ovšem herci na čele s vynikajícím Jesperem Christensenem v roli krále Haakona a ještě lepším Karlem Markovicsem ztvárňujícím německého velvyslancem. Jen zamrzí, že jejich závěrečné jednání, které mělo být vrcholem filmu, bylo příliš krátké a z mého pohledu i trochu odfláknuté, což byla poměrně výrazná vada na kráse. Jinak ale nemám co vytknout. Velká spokojenost. 80% (08.03.2017)

Norové mě zase jednou potěšili a natočili válečný film téměř bez války, který mě ale velmi bavil. Snímek nenabízí strhující akční scény, přesto dokázal přijít i s určitým napětím (a to jsem přitom věděl, jak to celé dopadne). Dilema, před nímž král stál, tvůrci složitě a sáhodlouze neopisují, jednoduše ho rozkryjí v dialozích se synem a německým velvyslancem. Mimochodem, Karl Markovics byl v roli velvyslance skvělý. Pokud zkousnete válečný film spíše z politické perspektivy, jděte do toho. (24.05.2020)

Apríl, pred už pomerne dávnymi, takmer, s prichádzajúcimi 77. rokmi, bol v Nórsku jednak taktiež mrazivý z dôvodu počasia, ale mrazivý i zo spôsobu, ako sa k nim Führer a spol. chovali, správali, treba doplniť, že bol rok 1940, a práve prebiehala druhá svetová vojna, ktorá bola v plnom prúde... Vláda abdikovala, čiže Vidkun Quisling prišiel, ako náruživý kolaborant do vlády po ráznom štátnom prevrate, a úzko spolupracoval s nacistami, nórskemu kráľovi Haakonovi siedmemu sa to pochopiteľne všetko nepáčilo, utiekol, nechcel sa za žiadnych okolností poddať nemeckým požiadavkám, alebo nemecký veľvyslanec v Osle, Curt Bräuer, asi vôbec jediný Nemec v Nórsku, ktorý chcel zažehnať a ustáliť situáciu. On sa stretol s kráľom, a to je najlepšia pasáž vo filme, ale skôr by som to vysvetlil tak, že samotná príprava na JEDNANIE, je strhujúcejšia, ako očakávaný DIALÓG..., ten by si zaslúžil kvalitnejšie prevedenie, lebo je bujdošský. Je to taký diplomatický film, zo strany húževnatého veľvyslanca, ktorý musí plniť rozkazy od najvyššieho, a škoda je tej roztržitej kamery, ktorá obľubuje neustále ostrenie, aj samotný ZOOM, že toto je v podstate najväčší kaz, ktorý mi najviac vadil ! Pripadalo mi to, že kameraman chce zachytiť všetko, alebo nič, a tak pozorujem KOPEC nedotiahnutých záberov ! Réžia bola dobrá, ale nie sústredená, ale aj tak sa jedná o zaujímavý pohľad, čo prebiehalo v „troch horúcich dňoch” , jednak som si to užíval, aj vďaka Karlovi Markovicsovi, alebo ak chcete, kultový Štoky, z „legendárneho” seriálu Komisár Rex, ktorý predvádza naprosto pozoruhodný herecký výkon, a tak zatieňuje i samotného kráľa, alias Jespera Christensena. Dal som síce štyri hviezdičky, ale s výkričníkom, pretože celé to znovu absolvovať, by som asi zrovna moc nechcel, ale Štoky, je vôbec jediný dôvod, prečo by REPETE pripadalo do úvahy... PS : Oceňujem úvodné, dobové, čiernobiele zábery, ktoré diváka spoľahlivo pripravia na vskutku depresívne dianie... (18.03.2017)

To je paráda. Ani ne tak filmařsky, je to spíše odvedeno dobře řemeslně, ale obsahově mě to zcela pohltilo. Vnitřní dilema nejvyšší osobnosti státu při rozhodování, zda v mezní situaci národa a státu obětovat životy, anebo sebeúctu, je nám v Česku tak blízké, až to řeže do živého. Norský král se rozhodl, jak mu my, kteří jsme v podobné situaci měli na jeho místě Beneše, pro mne naprosto obdivuhodně. (05.11.2017)