Sextánka

Průměrná veselohra s průhledným dějem, jehož epizody se odehrávaly i v jiných filmech. Problém lásky profesora ke spolužačce (a také naopak) je věčně živý, znal jsem alespoň dva podobné případy ze života. Zde je takový vztah načrtnul poněkud naivně,, opět je tu druhá žena (profesorka Bruncvíková), která příběh komplikuje, opět je tu Kreuzmann v roli nesnesitelného profesora... (20.12.2020)

Románek dívčího srdéčka, snad nejlépe charakterizovaný svým duchovním otcem, tedy spisovatelem Vilémem Neubauerem (1892 – 1965), vystihuje ve své podstatě vše, co tehdejší život dospívajících gymnazistek pro jejich status quo představoval. Platonická láska, jakkoli dnes vysmívaná a znevažovaná, neodmyslitelně náleží k projevům dívčí adolescence a měla-li jako taková někdy šanci na úspěch, stalo se tak většinou zčásti díkem náhody a štěstí. Není divu, že tento dramatický konflikt zlákal také české filmaře, tehdy byly podobné příběhy v kurzu a zvyšovaly tržby producentům i majitelům kin, kteří si mnuli ruce, jak málo stačí ke spolehlivému výdělku. Sextánce lze bezpochyby vytknout nepříliš důvtipný scénář, který v podstatě kopíruje ustálené schéma (nezbytná, dramaticky působivá otrava jedem) a předem kalkuluje s emocemi diváků. Hana Vítová s Rolfem Wankou ovšem představují dvojici natolik elektrizující, aby dokázali odolat všemožným nedokonalostem v rovině literární i filmové. Vděčný humor sem vnáší vedle rozpustilé Ferbasky i figurka dobromyslného školníka v podání Theodora Pištěka. Filmy jako je Sextánka a jí podobné představují, řečeno obrazně, výkladní cukrárenské zákusky, kterým zkrátka neholduje každý. Ovšem, kdo občas nezhřešil? (02.01.2009)

Jedná se o učebnicový příklad špatného sentimentálního melodramatu (chcete-li červené knihovny) a archetyp Pytlákovy schovanky. Scéna s jedem, zkoušení u tabule, slídivý profesor matematiky, patetické výkony Steimara a Kronbauerové (ryze divadelních herců jako rodičů hlavní hrdinky) jsou výrazem žánrových a režisérských klišé a hereckých manýr. Celkový obraz filmu nevypadá opravdu nijak lichotivě, ale s jistou dávkou nadhledu se dá zhlédnout. Škoda, že Hana Vítová je v širším diváckém podvědomí zapsána právě takhle. Ale nebude to trvat ani třináct let a v Pytlákově schovance vše odčiní. Na pět hvězdiček jsem si opravdu netroufal. (28.12.2003)

Nesmírně silný a "hluboký" lidský příběh dvou dospělých lidí. Myslím, že oboum hlavním představitelům tedy profesoru Hronovi (Wanka) a studentce Evě Martenové (Vítová) role nesmírně sedly, především typově. Navíc film je nesmírně silný lidský příběh, jak jsem již zmínil, takže k úplnému hodnocení se bohužel nepřikloním jen proto, že už má tento film nějaký pátek. Ale jinak excelentní. (10.10.2010)

Sextánka není rozhodně jediným filmem z toho období, který pojednává o školním prostředí. Jednoznačně je ovšem nejhorším. Alespoň z těch, které jsem viděl určitě. Už od začátku mě dostalo monotónní odříkávání textu hlavních herců, profesora Jiřího Hrona a profesorky Bruncvíkové. Vcelku nereálné je pak i to, že se studentka nesvěří žádnému z přátel. Také mladý profesor studentku bere jen jako studentku, teprve až po sebevraždě zjišťuje, že ji vlastně miluje. I na tehdejší dobu je to velmi naivně provedený a napsaný film. (26.07.2021)