Reklama

Reklama

Guillaume Canet (43) žije pohádkový život. Má všechno, o čem mohou muži pouze snít. A potom, přímo během natáčení, mu jeho dvacetiletá herecká kolegyně suše oznámí, „že už nejede rock´n´roll“. A další uzemňovačka přijde vzápětí – na žebříčku „šukatelnosti“ herců se prý propadnul na úplné dno. Domácký život s Marion, syn, koně, dům na venkově – to vše je pro mladé herečky totálně antisexy. Guillaume si umíní, že se musí radikálně změnit. Hned. Proměna ale zachází tak daleko, jak nikdo z přítomných nečekal. (AČFK)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (39)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Když se nejhvězdnější a bulvárem nejobletovanější pár Francie rozhodne hrát sebe sama, zatáhne do toho svého potomka, rodinu, přátele a tématitují krizi středního věku, tak potenciál samožerství je nezměrný. Speciálně když si to Canet i natočil, napsal, hraje hlavní roli, jde o jeho krizi středního věku, smutní nad svou páprdovitostí, usedlostí života ve stínu ještě slavnější a kariérně úspěšnější hvězdy než je on sám či je zhrozen, že herečtí kolegové jeho generace jsou za sexsymboly a on je přesným opakem... Jenže Canet tohle vše ví a jeho řešením je nastavení obou prostředníčků. Dělá si tak srandu ze všeho; sebe sama (stylizuje se do überdebila typického pro francouzské šílené komedie), filmového zákulisí, kolegů před i za kamerou (včetně svých skutečných producentů), klišé artových "já chudáček slavný s úspěšným životem" počinů, výstřelků celebrit i (hlavně a především) z diváka, protože jakkoli to započne normálně, tak čím pokročilejší stopáž, tím šílenější anarchie jdoucí natruc všemu co byste čekali, se z toho vyklube. Je to dokonce až tak svébytné, že to je lehké upřímně milovat či z duše nenávidět a nic mezi tím. Takto se rodí kulty. PS: Škoda jen, že nedotáhl i svou ex či skoro otce svého druhého dítěte; Diane i Brad by do toho dramatickým i komediálním talentem padli jak ulití. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Tato chytrá podvratná komedie se odehrává v atraktivním uměleckém světě. Tématem je příběh vzpoury. Navzdory krizi středního věku být rocker, tedy nekonvenční, věčně mladý a nespoutaný. Představitel hlavní role a zároveň režisér filmu Guillaume Canet totiž skutečně žije s nadnárodní hvězdou Marion Cotillardovou, která tu stejně jako on hraje sama sebe, opravdu spolu vychovávají potomka a vedle nich na plátně vystupují „v civilu“ i jiné celebrity jako Johnny Hallyday či Ben Foster. Rock’n Roll nabízí úsměv nenuceně pozvolný, spíše dojemný než ztřeštěný, když solidní tatík vymění domácí zástěru za módní doplňky mladistvého rebela a jeho pokus o pořádný flám končí ponižující veřejnou ostudou. Pár milých vtipů od výroku „Před prostatou jsme si všichni rovni“ po tetování v podobě čárového kódu na protest proti konzumu nezastře, že Rock’n Roll je vlastně posmutnělé vyprávění o pošetilosti, marnivosti, pomíjivosti. Navíc vyprávění, jež v druhé půli spustí „hru na pravdu“ a zbytečně sklouzne k hysterii. Snímek ale nabírá v posledním dějství tak bizarní a surreálné obrátky, že se ani otrlý divák nestačí divit. Jako by si režisér a představitel hlavní role Guillaume Canet řekl, že stejně jako jeho hrdina nestojí o image usedlého čtyřicátníka, a rozhodl se publikum vyvést z komfortní zóny anarchistickým a ad absurdum dovedeným konceptem. Kdo očekává upřímnou sondu do života dvou známých a bulvárem sledovaných osobností, zklamán. Canet i Cotillardová tu hrají zkarikované exempláře dvou sobeckých, nepříliš sympatických hrdinů. Odvaha tkví v tom, že se pouštějí do nelichotivé sebeironické hry se svými mediálními obrazy. Díky ní se ale Canetovi daří postihnout sílu i slabost něčeho tak křehkého a destruktivního, jako je herecké ego. V poslední třetině filmu ústí Guillaumeova snaha zastavit stárnutí do groteskních rozměrů. Závěr se tak spíše než kánonu francouzské konverzační komedie blíží sžíravé černohumorné dystopii ve stylu seriálu Black Mirror. Zápletka, při níž muž propadne botoxovému šílenství, je nečekaným převrácením běžných genderových vzorců. Možná se scénář inspiroval Marioninými zkušenostmi z natáčení s Bradem Pittem, jenž ve filmu Spojenci kvůli plastickým operacím horko těžko hýbe mimickými svaly. ()

Reklama

Pedross800 

všechny recenze uživatele

Film o krizi středního věku pro nás starší a pokročilé a promítačka až o půlnoci., dobrej vtip :-)..... Naneštěstí jsem se v lecčems s hlavním hrdinou poznal, takže nebylo tak těžké ty dvě hodky udržet pozornost a dost jsem se pobavil. Hlavní hrdina, herec čtyřicátník....takže chlap v nejlepších letech, že ano....pod dojmem rozhovoru a náznaků od mladší kolegyně začíná tak trochu vyšilovat, že už ho okolí bere za starou bačkoru a následuje tragikomickej sled událostí v kterým se snaží dokázat sobě a okolí, že to tak není. Takže námětově nic novýho pod sluncem, ale zahráno s vyhlášeným francouzským šarmem i vtipem gradovaným až do přeměny našeho chlapíka v ultrasvalnatého playboje umělého od hlavy po paty :-)) Jo a Marion jako jeho filmová i reálná manželka byla jako vždy cool a kouzelná. No a ted už mě omluvte, musím jít zvedat činky a na nějakej ten botox či jak se tomu tentonc nadává :-) LFŠ 2018 ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Canetova komedie o mužské krizi středního věku sice ukazuje, že on i Marion Cotillardová (a na menším prostoru i další) si dovedou dělat srandu sami ze sebe, ale nedokáže držet tempo ani náladu. Pak se ty dvě hodiny najednou zdají moc. I když uznávám, že úplný závěr už je natolik mimo, že jsem se jím velice bavil. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Hodně zvláštní film, který osciluje někde mezi pseudorealistickým I'm Still Here a absurdní komedií o mužské krizi středního věku. První polovina filmu je bez nejmenších pochyb o dost lepší, než ta druhá, nicméně za celkové pojetí a nebojácný WTF závěr ty 4 dám. Logiku v příběhu nehledejte, alespoň ne od půlky dál. Konečně aspoň vím, jaké to je, žít s Marion. 7/10 ()

Galerie (35)

Zajímavosti (2)

  • Poslední záběr byl pořizován z kamerového jeřábu. (Stoka)

Reklama

Reklama