Rock'n Roll

Skutečná delikatesa pro milovníky filmů a psychická vzpruha pro muže, kteří se potýkají s krizí středního věku. Ta první výše zmíněná kategorie diváků si může díky Rock'n'Rollu poopravit svoji představu o za všech okolností vyjímečném životě svých hereckých idolů, ta druhá skupina- muži po čtyřítce- zjistí, že by je to zvláštní životní období mohlo sešrotovat ještě mnohem víc. Tedy pokud už nechodí stejně jako hlavní hrdina pravidelně na botox a do koutů nad čelem si nevlepují kusy chlupatýho koberce. Ale zase tak moc se z toho neradujte- celé je to jedna ohromná nadsázka. Nelze tedy vyloučit, že Marion Cotillardová se ve svém pařížském bytě nestará o záhon se zeleninou nebo že ty největší hvězdy současného francouzského filmu obrážejí ve volném čase Paříž na skútrech. (04.08.2017)

"Ty nejsi žádnej vrabčák!" Pro mne velice špatně stravitelná ufňukaná zpověď jednoho chudáka s krizí středního věku. Viděl jsem s Guillaume Canetem i Marion už pár filmů abych si mohl udělat obrázek co a jak. Marion hraje jako vždy úžasně a obzvlášť pasáže s jejím ultraamerickým přízvukem s voláním do USA jsou nádherné, ale Guillaume mi nikdy moc nesedl a na jeho oči se vyloženě nepříjemně dívá. Ten utrápený výraz a jak mrtvo v nich má... to není hezké. Byl jsem tedy nepříjemně zaskočen že film se věnuje hlavně jemu a Marion je tentokrát spíše na druhé koleji. Námět filmu byl na půl hodiny, ne na 123 minut. (Viděno na LFŠ Uherské Hradiště.) (30.07.2018)

Když se nejhvězdnější a bulvárem nejobletovanější pár Francie rozhodne hrát sebe sama, zatáhne do toho svého potomka, rodinu, přátele a tématitují krizi středního věku, tak potenciál samožerství je nezměrný. Speciálně když si to Canet i natočil, napsal, hraje hlavní roli, jde o jeho krizi středního věku, smutní nad svou páprdovitostí, usedlostí života ve stínu ještě slavnější a kariérně úspěšnější hvězdy než je on sám či je zhrozen, že herečtí kolegové jeho generace jsou za sexsymboly a on je přesným opakem... Jenže Canet tohle vše ví a jeho řešením je nastavení obou prostředníčků. Dělá si tak srandu ze všeho; sebe sama (stylizuje se do überdebila typického pro francouzské šílené komedie), filmového zákulisí, kolegů před i za kamerou (včetně svých skutečných producentů), klišé artových "já chudáček slavný s úspěšným životem" počinů, výstřelků celebrit i (hlavně a především) z diváka, protože jakkoli to započne normálně, tak čím pokročilejší stopáž, tím šílenější anarchie jdoucí natruc všemu co byste čekali, se z toho vyklube. Je to dokonce až tak svébytné, že to je lehké upřímně milovat či z duše nenávidět a nic mezi tím. Takto se rodí kulty. PS: Škoda jen, že nedotáhl i svou ex či skoro otce svého druhého dítěte; Diane i Brad by do toho dramatickým i komediálním talentem padli jak ulití. (03.02.2018)

Hodně zvláštní film, který osciluje někde mezi pseudorealistickým I'm Still Here a absurdní komedií o mužské krizi středního věku. První polovina filmu je bez nejmenších pochyb o dost lepší, než ta druhá, nicméně za celkové pojetí a nebojácný WTF závěr ty 4 dám. Logiku v příběhu nehledejte, alespoň ne od půlky dál. Konečně aspoň vím, jaké to je, žít s Marion. 7/10 (14.12.2017)

Geniální! Ale není to film pro mladé diváky. Ocení jej až starší generace, která už si nějakou tou krizí středního věku prošla. Marion Cotillard je naprosto úžasná a poprvé mi nevadila. Film má takové perličky, jako návrat ke klasickým fórům, to jest někdo jde a spadne a kupodivu to pořád funguje. Rozhovor s novinářkou, s Guillaumovým otcem, pohled do filmu, který Guillaume točí a který je nesmírně blbý, pohled do seriálu o krokodýlech, to jsou takové krásné drobosti, které naplnily mé srdce radostí. Místy to připomíná Bláznivou střelu (hudební vstupy), je to mix humoru a společenské satiry, který nemusí každému vyhovovat, mne však nadchl. (27.11.2017)