Případ Nile Hilton

Fares si od odložených případů odskočil do Egypta, aby tam s neúprosnou zarputilostí vyšetřil případ vraždy zpívající konkubíny. Samotná kriminální linie není příliš zásadní, film se mnohem více soustředí na temnou tvář egyptské policie. S naléhavostí větší, než se podařilo mnoha italským filmům, ukazuje dosah jednoho chapadla chobotnice po druhém. Nar není rytíř na bílém koni, sám bere úplatky, neštítí se okrást mrtvou, ale zatím má své hranice. Hranice, které již někteří jiní posunuli mnohem dále. Naredin se musí rozhodnout, jak daleko chce ve své prohnilosti zajít a zda rozpoutá egyptskou válku prohnilých proti prohnilým. (04.03.2023)

Tak špinavej krimi thriller, jak jen můžou bejt špinavý ulice Káhiry. Fares Fares, nám známej polda z dánskejch kriminálek oddělení Q , je trochu otřepaně ten dobrej polda mezi hromadou špatnejch, zabejčeně vyšetřujíc vraždu v prostředí, kde se dá každej koupit. Tempo není bůhvíjaké, ale případ se slušně komplikuje a dokáže si diváka lehce udržet. 75% (27.03.2018)

Klišé, klišé, klišé. Co bude mít mrtvola v zadní kapse kalhot? Průkazku příslušníka tajné policie. Co udělá zabiják s kulometem, než zahájí palbu? Křikne si na svoji oběť. Drsnýho kluka poznáte podle toho, že buď hulí, nebo si právě připaluje. Nuda bez nápadu. Nejednou jsem měl pocit, že koukám na L.A. přísně tajné přenesené do Afriky. Egypt je režisérova druhá domovina- rodiště jeho táty a podle jeho vlastních slov jedna z nejlepších zemí na světě. Kvůli tomuhle filmu aby se tam teď bál jezdit. Sám si v Uherském Hradišti položil otázku, jestli mu to stálo za to. Já tvrdím, že nestálo. Případ Nile Hilton na to není dost dobrý. Ať si v Sundance (vítězný film 2017) říkají, co chtějí. (05.08.2017)

Globalizované umění - egyptská neo-noir detektivka pocházející ze Skandinávie, navíc na pozadí Arabského jara. A nejde ani tak o samotnou detektivní rovinu, ta je od začátku víceméně jasná (zápletka v podstatě průhledná), jako o fascinující zprávu o celospolečenské škodlivosti korupce a její prorůstání do všech pater (egyptské) společnosti...(i obecně zemí Blízkého východu a arabského světa) Zajímavá kombinace vjemu naprosté autenticity tamního prostředí a zároveň autentického noir feelingu upomínajícího k atmosféře amerických noir detektivek 40. a 50. let...nečekané prolnutí dvou zcela nesouvisejících světů... (23.05.2018)

Arabský noir? Už je to tak! A navíc vůbec ne špatný. Na pozadí vařícího se bahna egyptské společnosti roku 2011, ve kterém se bortí chatrné mosty přes prospast mezi 1% mocných a 99% naštvaných, sledujeme vyšetřování vraždy, jejíž okolnosti vedou mezi nedotknutelné. Kupodivu i ve zkorumpovaném detektivovi Noredinovi se snad pod tlakem kolektivního nevědomí cosi zlomí a slepě chce dotáhnout ožehavý případ bez ohledu na následky. Hlavní devízou filmu je skvělé vykreslení výbušné atmosféry doby, přímo cítíte, že frustrace bezmocných dosáhla vrcholu. Snímek vycházející ze skutečné události z roku 2008 (vražda Suzanne Tamim) působí velmi autenticky i přesto, že egyptská policie těsně před natáčením zrušila povolení a točilo se nakonec v Casablance. Vyzdvihl bych i velmi dobré herecké výkony, z nichž ční ještě o úroveň výš představitel hlavní role Fares Fares. Velmi silné čtyři hvězdičky. P.S. Snad nikdy jsem neviděl ve filmu tolik vykouřených cigaret, a to platí i pro hollywoodské filmy zlaté éry :-) (01.07.2017)