Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (584)
Ani ne tak nezřízená bezohlednost znárodňování, ale spíše koncentrát povahových charakterů českého človíčka do podoby beskydské vesničky, se stávají předmětem kritiky (ale i oslavy) této Jasného epické fresky, která ve třetině bere slova, posléze dech a nakonec superlativa. Tak mohutný potlesk od tak skromné návštěvy jsem v kině ještě nezažil. ()
Poválečné poměry na vesnici, to je spíš téma pro Vláčila. Jasný téma uchopil s akcentem, který je místy spíše otravný a to hlavně v komediálních momentech, které jsou podle mě celkem mimo, ať už se jedná o např. o wtf úvod filmu, kdy dvojice chlapců z nalezené pistole ostřeluje Menšíka a Babku, což vyvrcholí jemným pokáráním a Babkovým doslovným posráním, anebo lidumilskými vstupy vypravěče. Čtyři hvězdy jdou hlavně na vrub Brzobohatému, u kterého stačí, že je, ani nemusí hrát. Za mě v tomhle tématu určitě vede PASÁČEK Z DOLINY a STÍNY HORKÉHO LÉTA. ()
Ze začátku děj běží celkem poklidně, vlastně poklidné tempo má film až do konce. Postupně ale začíná to co se odehrává na plátně gradovat. Zase jeden z filmů kdy nevím jestli se mám těšit z mimořádného diváckého zážitku nebo se stydět za to že jsem Čech. Mimořádný film plný mimořádných hereckých výkonů. ()
Nemilosrdná obžaloba kolektivizačních procesů 50.let, kdy komunistický režim šel i přes mrtvoly. Mrazivý, zvolna gradující děj. Kameraman čaruje, herci hrají jako o život (hlavně Menšík jako Jožka Pyřk je nezapomenutelný). Závěrečné rozhřešení ve stylu "co bylo, to bylo" zanechává v divákovi pocit lítosti nad zmařenými životy a zníčeným dílem několika generací sedláků. Reakce režimu po roce 1968 byla logická - přísně zakázaný, trezorový film. ()
Jistěže základní devízy filmu jsou dobré až výborné, ale ty ryze současné tváře, účesy, líčení a kostýmy u dobré poloviny herců... snižují bohužel celý tento projekt jen na dobový průměr. Vina Ester Krumbachové cele patří na pranýř. Když se chceme vyrovnat s minulostí, je nutné diváka přesvědčit o době, ve které se příběh odehrává, a nevymlouvat se, že pár neherců jako dekor stačí. ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Poštovní doručovatel Bertin (Pavel Pavlovský), ve filmu "střelen jako srnec", má předlohu ve skutečném poštovním doručovateli z Kelče. Jako údajný informátor StB, spoluzodpovědný mimo jiné za zatčení oblíbeného kelčského faráře pátera Františka Mikulky, byl v létě 1949 pod záminkou odměny za předávání informací vylákán na odlehlé místo a při konfrontaci zastřelen. Jeho komplic, filmový varhaník Očenáš (Vlastimil Brodský), lest prohlédl a na schůzku se nedostavil. (M-arta)
- Režisér Vojtěch Jasný seznámil Radoslava Brzobohatého s Františkem Slimáčkem, předobrazem postavy, kterou měl herec ztvárnit. Radoslava fascinovalo, že tento životem těžce zkoušený muž měl zvláštní filozofii, obsaženou ve větě "Jenom debil může žít s nenávistí." Ta se také stala Brzobohatého krédem a oba muži se později spřátelili. Režisér Radoslava za Slimáčkem poslal z toho důvodu, aby herce přetvořil na autentického sedláka. Slimáček se dožil pádu komunistického režimu a zemřel ve velmi vysokém věku, značně rozčarován polistopadovým vývojem. (Rodriguez)
- Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová tvořili v době natáčení pár. Ačkoliv herečka ve filmu roli nedostala, do Bystrého u Poličky jezdila s Radoslavem; dvojice se během natáčení velmi spřátelila s místními lidmi. Později, už jako manželé, byli často do Bystrého zváni na zabíjačky a další společenské události, jichž se několikrát skutečně zúčastnili. (Adam_Bartos)
Reklama