November
November
Listopad
November
November
Režie:
Rainer SarnetScénář:
Rainer SarnetKamera:
Mart TanielHudba:
Michał JacaszekHrají:
Rea Lest, Jörgen Liik, Arvo Kukumägi, Katariina Unt, Taavi Eelmaa, Dieter Laser, Jonathan Peterson, Mari Abel, Meelis Rämmeld, Ene PappelObsahy(1)
V tomto příběhu lásky, odehrávajícím se v Estonsku 19. století, touží venkovské děvče Liina po vesnickém chlapci Hansovi. Hans je ale nevysvětlitelně přitahován představou, že navštíví německou baronku, která vlastní vše, po čem Hans touží. Pro Liinu je tak získat Hansovo srdce v této temné, drsné krajině, kde společně dlí vlkodlaci, přízraky, mor i ďábel, kde nekontrolovaně bují zbojnictví a kde jsou lidské duše o to cennější, nesmírně obtížné. Díky podmanivé černobílé expozici Rainer Sarnet živě zachycuje pestrost životů i s každodenní dřinou, která je provází. Má pak samotná existence cenu, když člověk postrádá duši? (Cinemax)
(více)Recenze (77)
Jedna z nejkrásnějších současných filmových balad o nenaplněné lásce a zaprodané duši. Příběh je vyprávěn do značné míry vizuálně, protože si to může dovolit. V žádném případě si nemyslím, že by zvítězila forma nad obsahem (to je podle mne případ např. Nabarveného ptáčete či slovenských Služebníků). Film zcela nerezignuje na rozumové chápání děje, avšak z velké části vtahuje diváka směsicí archetypálních obrazů (ďábel, Bůh) či univerzálních lidských prožitků (láska, smrt). Zdánlivé bizarnosti v příběhu přestávají rušit ve chvíli, kdy si dovolíme vstoupit do příběhu nezatíženi předsudky a začneme hledat za podivnou formou konkrétní významy. I přesto, že jsme znovu a znovu konfrontováni s příběhem zaprodané duše a opakovaně tento notoricky známý příběh prožíváme, navzdory tomu se necháme nachytat, protože nějak věříme v to, že dobro zvítězí. ()
Velice originálně vystavěnej fantasmagorlyrickej (a svojsky vtipnej) svět postavenej na estonským folklóru aneb Markéta Lazarová v králičí noře. Mocnej soundtrack dělal Jacaszek. Kratt rulez ()
Prototyp předstírání umění. Film používá prostředky, pro které je potřeba mít důvod. Ten ale nemá a jde tak o pouhou imitaci smysluplného díla. Fikční svět funguje problematicky. Chování postav je odtržené od čehokoliv, což podrývá děj. Je to spíš série bizarních obrázků. Jestli se na ně dobře kouká? Do určité míry. Po půl hodině mě uspávaly a ke konci už vyhrávala zeď vedle obrazovky. Proč tedy tři hvězdy? Jedna je za kratty :), zpracování Estonské mytologie a hlavní hrdinku. I přes výše uvedené film není otravnou sebepropagací a nebyl by špatný, kdyby autoři zůstali o trochu civilnější, zachovali normální tempo a víc se zaměřili na vyprávění a ne jen na samoúčelný audiovizuál. ()
Vůbec se nedivím, že už tenhle snímek byl oceněn za kameru. Černobílé záběry v Listopadu jsou opravdu nádherné. Po dějové stránce lze konstatovat, že se ve filmu odehrávají fakt hrozně bizární scény. Třeba setkání s mrtvými lidmi či morem, to opravdu ulpí v mé paměti na hodně dlouho. ()
Neoslovilo! Vždycky, když vidím nějakou "chujovinu" tak si říkám, že už nic horší přijít nemůže. A vždycky se pletu! Dlouho to bylo na odpad, ale pak jsem se rozhodl ocenit některé krásné obrazy. ()
Snaha o ART za každou cenu. Ve výsledku však prázdná až odpudivá manýra. Ale možná, že jsem jen nepochopil všeliké skryté symboly, mytologické odkazy či jemné umělecké aspekty, z nichž byla složena veskrze dokonalá filmová báseň, možná, no s klidným srdcem můžu napsal, že je mi to úplně jedno. Tak či onak jsem to po hodině vzdal. Rainer Sarnet bude zřejmě talentovaný estonský tvůrce, ale ať se na mě nikdo nezlobí, Béla Tarr ani Alexandr Sokurov to není. ()
Síce originálne, sympaticky spracované, maskami nešetriace dielo z neznámeho Estónska nakoniec u mňa nezvíťazilo. Aj keď rozbeh to malo na 80%.. ()
Bizarná nálož vizuálnej filmárčiny, ktorej motorom bol od začiatku absurdný humor. Nevšedné, málo vídané, u mňa vítané. ()
Zcela originální, uhrančivé, omamné dílo překvapující každým záběrem, magický realismus po Estonsku. Lze žasnout - a litovat, že film nesoutěžil na světových TOP festivalech. (A ty zbrázděné a deformované tváře naturščiků, to muselo být hledání). Z ohlasů.: https://cineuropa.org/en/newsdetail/327636/ https://www.slantmagazine.com/film/november-2017/ https://variety.com/2018/film/reviews/november-review-1202629750/ ()
8/10 aneb fantastické fantasy folklorní psycho. Páni, tohle byla náročně zábavná jízda. Listopad je velmi silně ARTový snímek která k nám přiletěl z krásně tajemné Estonské přírody. Tudíž po vizuální stránce je to špička. I to černobílé provedení se tu hodí a to ne jen proto aby to udělalo jiný druh ARTu, ale i z důvodu tíživější atmosféry. A když už jsem u té atmosféry.. no ono se stačí podívat na první scénu, ve které poprvé uzříte kratta a už víte, že o něco jako je atmosféra, či lehké znepokojení zde nebude nouze. Hlavní herečku jsem si v průběhu sledování obliboval víc a víc a ostatní hráli taky docela obstojně. Ovšem co filmu ubírá mnohé na kvalitě, je naprosto přiblblá, zbytečná a hnusná POV scéna. Jakože ok, do béčkového akčňáku prosím, jenže v žádném případě něco takového nemůžete hodit do ARTového rauše, kde si pěstujete vizuální stránku dlouhými, pomalými, hlubokými, temnými a kvalitními záběry. Tohle to je z hlediska kvalitní ARTové kinematografie ŠPATNĚ. Když ale tento smutný aspekt pominu, dál dostanu úctyhodný konec a pocit z filmu je stále nadprůměrný. ()
Jeden z nejpříjemnějších zážitků na KVIFF 2017. Estonský černobílý magický realismus s vynikající kamerou, hudbou i hereckými výkony. Banální příběh o lásce, ale to zpracování! ()
Poslední film, který jsem letos ve Varech viděl - to nejlepší na konec. Vynikající estonská parafráze Kytice a Máje, banální love story na pozadí estonských mýtů, s vynikající atmosférou, skvělou prací kamery a výbornými hereckými výkony. Nechybí ani černý humor, samotný příběh také není natolik přímočarý, jak by se mohlo zdát. Prostě pecka. ()
Takhle zvláštní film jsem snad ještě neviděl. Nedokážu ho nikam zařadit, tak řekněme, že jde o ponurou pohádku s až skoro hororovou atmosférou, plnou netradičně pojatých postaviček všeho druhu. Největším lákadlem je ale rozhodně vizuální stránka, černobílá nádhera, která vytvořila nezaměnitelnou atmosféru. Ve finále nám film asi nic moc hlubšího neřekne, ale forma, v jaké je tento svět vyobrazem je jedinečná a nádherná. Pokud se tedy nenecháte odradit šílenostmi typu oživlého prapodivného klacku s lebkou co krade krávy a odlétá s nimi pryč :-D Jo, jeblý, ale s trochou nadsázky je to docela prdel. ()
Nádherná černobílá kamera a morbidně dušičková atmosféra s pohansky rustikální mystikou. Ovšem na můj vkus zbytečně moc odpudivě ošklivých postav, které to vše srážejí o úroveň níž. ()
Hypnotizujuci krasny estonsky film.Surrealizmus a temne rozpravky v jednom,vizualne aj hudobne dokonale.November je jeden z tych vzacnych filmov ,ktore presahuju od obyčanej zabavy k hlbokemu umeleckemu dielu.V neposlednom rade je vynikajuci aj casting.Dve hlavne ženske postavy vyžaruju magneticku krasu a rolnici vyzeraju ako naozaj zo stredoveku. ()
Příběh určený pro artová kina nebo podobné programy v televizi. Pohanský svět zobrazený v lidových mýtech, konkrétně zde estonských. Oživlé předměty, resp. přímo bytosti sestavené z různého zemědělského nářadí, zvířata v lidské podobě a naopak. Černobílá kamera jenom přispěje k syrovosti tématu a vyjádření pověr a mystického prostředí, ve kterém se děj odehrává. Zchudlá hraběnka okrádaná svým služebnictvem, které se nezastaví před ničím, zamilovaný pomatenec a bizarní recept na lásku jeho vyvolené složený z potu, chlupů z podpaží a vlastního lejna. Nápoj lásky číslo 10, jak zpíval Karel Gott. ()
Jak to vypadalo na venkově v době, kdy lidé věřili na pověry, mrtví navštěvovali příbuzné a lesy obývali nadpřirozené bytosti? Je to příběh několika generací z různých společenských vrstev, která každá touží po něčem jiném. Někdo po bohatství, lásce, ženichovi nebo dobré úrodě. A pokud k tomu právě různorodých bytostí lze využít, proč ne. Svou neopakovatelnou, chladnou a temnou atmosféru získává film i díky černobílé, která se postupně stává módní záležitostí a vrací se k ní stále více filmařů. Bylo to zmíněno někde pode mnou a já se k tomu připojuji, že nejvíc mi tenhle styl připomíná našeho Františka Vláčila. Jenže to není pro každého. Tím spíš, když místní jsou ochotni věřit opravdu sebemenší pitomosti, ze které nám se dnes může, a určitě se tak i děje, zvedat žaludek. ()
Na můj vkus až příliš pomalé. Myslím, že se z toho dal udělat skvělý horor, kdyby se to pojalo jen o malý kousek jinak a věřím, že by to byl poté lepší film. Ne poprvé neoceňuji absenci barev. Přišla mi zbytečná a vesměs nic nepřidávající. 40 %. ()
Musím upřímně říct, že takový bizár jsme jaktěživ neviděla a rozhodně si chci přečíst i knižní předlohu (kterou prý zná každý Estonec). Na druhou stranu, film měl skvělou kameru a černobílé zpracování výborně doplňovalo atmosféru. Pokud se chcete na film podívat, doporučuji se před tím trochu "naladit," protože občas jsou scény zásadně za hranicí příčetnosti. Každopádně, pokud máte rádi bizárek, vřele doporučuji. ()
Bizarné, vážne, chvíľami vtipné. 3,5* ()