• Radyo
    ****

    Polská kinematografie se koncem 60. a počátkem 70. let vyznačovala především výpravnými historickými eposy. Potopa mezi nimi zaujala jedno z nejpřednějších míst, a zcela po právu. Výborné herecké výkony, skvělá práce s kamerou, realisticky zobrazované bitvy, hold, tehdy to ještě polským filmařům šlo.(3.4.2003)

  • kajda.l
    ***

    Na jedné straně skvělá výprava, na straně druhé těžko stravitelná, přepálená stopáž. Vydržel jsem, nelituju toho, ovšem pro příště si výběr takto dlouhého filmu radši pořádně promyslím. Navíc si myslím, že scén, které divákovi utkví v hlavě je na pětihodinový velkofilm poměrně málo, ale nic to němění na tom, že poláci ve své době točit uměli. Proto, kdo má výdrž a rád si vychutnává historické eposy, vřele doporučuji.(12.7.2009)

  • sud
    *****

    Přímo dechberoucí převedení Sienkiewiczova románu na filmové plátno, jehož atmosféra z filmu přímo sálá. Krev je krvavá, šavle rezaté, všude bláto a sníh. Tohle se dnes už bohužel netočí. Bez digitriků a hyperakční kamery se zřejmě neobejdem. Navíc s výtečnou hlavní postavou - plukovníkem Ondřejem Kmiticem, který není neprůstřelnou snůškou všech ctností, ale obyčejným zranitelným chlápkem s množstvím mušek a much ve výborném podání Daniela Olbrychského.(10.12.2008)

  • MikO_NR_1909
    *****

    Jerzy Hoffman je možno prehliadnutý tieňom A.Wajdu a K. Kieslowského, ale z filmom ako Mastičkár či Potopa a podľa toho čo som mal možnosť vidieť - z cela neoprávnene. Táto vojnová sága o švédskom vpáde do pohraničia Poľska 17.storočia a následnej územnej "potope" celistvého územia zapríčineného aj značnou časťou kariérnych zradcov vo vlastnom štátotvornom úrade stojí za serióznu vedeckú dišputu. Sienkiewiczov román, hoci som nemal to šťastie ho čítať je veľmi komplexne a psychologicky bohate textúrne prerozprávaný. Stavia síce na vandrovskú cestu Kmičičových odbojov a jeho láske k blonďavej domácej, ale akúkoľvek formalistickú predvídavosť disociačne neguje. Každé rámovanie je síce tradicionalistické a neexperimentálne, ale v klbku zaprášených kostýmov a vonkajšieho smogu dýcha skutočný život historického výkladu, konania postáv sú podopreté úžasným intuitívnym porfóliom a dej, dokonca i na miestach, ktoré sa môžu na prvý pohľad zdať, že sa ťahajú - drží v napätí a dokáže neuveriteľné veci. Aj Dersu Uzala stavia na vzájomnej úcte a dôvere vonkajška (neistota) a vnútra (duch) a divák má možnosť stotožňovať sa z vyprofilovaného deja na vysokej umeleckej úrovni.(1.11.2016)

  • Ištván87
    *****

    Teda, to jsem koukal. Poláci vážně umí (nebo uměli). Kmitic byla perfektní nejednoznačná postava. Přerod z toho hajzlíka do velkého hrdiny byl dobře zahraný atd. Mohl bych pět chválu na všechno možné, ale omezím se na scénu, při které mi zamrazilo. "Chlapci, odpusťte mi mé hříchy." "Odpouštíme. I vy nám, táto, odpusťte." Odpouštím." Následuje krátká bitka, v níž všichni tři zemřou.(9.3.2009)

  • - Většina bitevních scén byla točena v dněperské oblasti blízko Kyjeva, dnešní Ukrajina. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Ve filmu si zahrálo téměř 40 tisíc statistů. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Ušito bylo asi 23 tisíce kostýmů. (Zdroj: ČSFD.cz)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace