Potopa

Prostredný diel Sienkiewiczovej národnej trilógie si vďaka svojmu pôsobivému realistickému spracovaniu z ktorého je krásne cítiť tú špinu, blato, pot a krv patrične vyslúžil aj uznanie v zahraničí. Veľkú zásluhu má na tom predovšetkým dobre zvládnutá Hoffmanova réžia priam plasticky vykreslujúca obraz Poľska tích čias, charakterovo rozporuplná rola hlavného predstaviteľa, no tiež i dobre vybraté vedľajšie postavy a komparz. Ak by som mohol trocha porovnávať s Ohňom a mečom (Pána Wolodyjovského som totiž videl už veľmi dávno), tak Potopa v mnohých smeroch omnoho viacej veľkolepejšia (je vidieť, že peniazmi sa nešetrilo) čo je poznať hneď už v davových scénach v ktorých tu záverečná bitka poľahky strčí do vrecka všetko to, čo sa v Ohňom a mečom dalo vidieť. Napriek tomu spracovanie poľsko-ukrajinského konfliktu považujem predsa len za vydarenejšie. Osobne by som jediný výraznejší problém filmu videl v jeho takmer 5 hodinovej dĺžke, ktorá predsa len pre niekoľko nudnejších a zdĺhavejších pasáží robia film trocha ťažkopádnym a hlavne pri pozretí na jeden krát ťažšie stráviteľným. Snáď preto by si film možno zaslúžil nižšie hodnotenie, dávam však 4* nakoľko sa predsa len jedná o skutočne pôsobivý zážitok. (27.09.2007)

Ačkoliv nemám rád válečné filmy, posuzuji tento jako film historický, natočený víceméně dle pravdivých událostí a dle románu Henryka Sienkiewicze. V tomto směru jde skutečně o velkolepé filmové dílo (není bez zajímavosti, že Jerzy Hoffmann je v Polsku veden v seznamech Židů a komunistů). Co se ale týče vlastního filmu: ó, kdyby tak Češi dokázali natočit alespoň něco podobného např. na téma Bílé hory (ale podle pravdy, ne ideologicky v duchu masarykovském, nebo komunistickém či současném liberálně - relativistickém)! (30.05.2009)

Další z monumentálních filmů o historii Polska. Stopáž je monstrózní. Výprava, kostýmy, hromadné scény i koně jsou opět ve vynikající a vysoké kvalitě. I ta romantická linie zdá si mi lépe propracovanější. Je to snad až arogantní odvaha, když se někdo pokouší stvořit něco tak mohutného. Ale povedlo se. Sice je pravda, že Švédové jsou hybnou silou, ale především se zde řeší vnitrostátní potyčky, intriky, občanské bojůvky a osobní potřeby, které jsou nadřazené nad státní. Hrdina příběhu, vojenský velitel Andrzej Kmicic (skvělý Daniel Olbrychski), prodělává ukázkovou proměnu. Mění jeho lidské vlastnosti, utlumuje jeho krvavou nespoutanost a divokost, dává mu šanci na napravení všech svých zločinů a chyb a dělá z něj ideál muže i hrdinu národa. Osudová femme fatale je zde urozená a ctnostná Olenka Billewiczówna (Malgorzata Braunek), vzbuzující žádostivost u nejednoho urozeného muže. Stranu Zla, zrádců a intrikánských prospěchářů zastupuje litevský kníže Janusz Radziwill (Wladyslaw Hancza), toužící po královské koruně, neméně ambiciózní a navíc prostopášný Boguslaw Radziwill (dobrý Leszek Teleszynski), Radziwillův vojevůdce Kuklinowski (Arkadiusz Bazak), a švédský král Karol X Gustaw (Leon Niemczyk). Stranu Dobra a Pravých Poláků zastupuje starý známý a věrný vojevůdce Michal Wolodyjowski (Tadeusz Lomnicki), důvtipný vojevůdce Jan Onufry Zagloba (Kazimierz Wichniarz), věrný Kmicicův pomocník Soroka (Ryszard Filipski), svérázný Kiemlicz (Franciszek Pieczka), jeho synové Damian (Leslaw Janicki) a Kosma (Waclaw Janicki), královský vojevůdce Stefan Czarniecki (Wieslaw Golas), a samozřejmě polský král Jan II Kazimierz (Piotr Pawlowski). Je to monumentální až monstrózní dílo, které si ale překvapivě dokázalo udržet slušnou kvalitu. (01.02.2015)

Je to teda mazec na dokoukání, trvalo mi to dohromady asi pět večerů, nicméně nelituju. Hlavní hrdina, který se uvede tím, že týden před svatbou spolu s kumpány znásilní pár místních děveček, střílí do historických obrazů a vypálí sousední vesnici, incl. pobití žen, dětí, starců a vůbec všech, to se teda běžně nevidí. Vůbec plukovník Kmitic stojí za to, i když na dnešní poměry jeho představitel trochu přehrává. Jeho snoubenka je velice pěkná - to měli Poláci při váběru šťastnou ruku. Taky šermíř pan Wolodyjovski je dobrý. Dohromady je to povedený historický velkofilm, kde bych si přál snad jen občas trochu míň řečí a víc velkých bitev. Ale celkově jsem spokojený. (07.02.2011)

Pravý středověk. Špína, bahno a krev. A taky středověké mučení. To všechno uvidíte v tomto skvělém historickém velkofilmu polského režiséra Hoffmana. Daniel Olbrychski hraje Andrzeje Kmicice, hlavní postavu románu, skvěle, stejně jako jeho chladná láska Oleňka v podání Malgorzaty Braunek. Film je o obsazení části Polska švédskými vojsky a o vzájemných půtkách mezi polským králem a jeho šlechtou. Ti se bijí mezi sebou místo toho, aby bránili svou vlast, Polsko. (13.10.2020)