Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh o lásce a nelásce, o snech a naději. Mladý muž a bílá velryba patří mezi to nejlepší, co spisovatel Vladimír Páral napsal. I divadelní dramatizace této knihy zaznamenala svého času velký úspěch. Nebylo proto divu, že tento nepříliš rozsáhlý, ale myšlenkově bohatý román přilákal filmaře. Byl to režisér a scenárista Jaromil Jireš, který ve spolupráci s Márií Dufkovou-Rudlovčákovou v roce 1978 napsal scénář, ve kterém geniálně podtrhl páralovský rozpor mezi dvěma životními koncepcemi. Jeden hrdina je dokonalým typem pasivity „žije tak, jako by měl vše již za sebou“ (Viktor v podání Eduarda Cupáka), druhý je „nabitá sluneční baterie, která do sebe čerpá stále novou energii“ (Břéťa v podání Ivana Vyskočila). A mezi tyto muže vstoupí žena, která jde tvrdě za svou kariérou (Edita v podání výborné Jany Brejchové). Jaromilu Jirešovi se podařilo na plátno přenést všechno nejlepší, co Páralova předloha poskytovala. Navíc režisér dopřál více místa jaksi symbolické, ale přitom naprosto realistické postavě převozníka Gausse (Zdeněk Blažek) a tím ještě více zesílil výsledný dojem. Smysl filmu vyslovil režisér těmito slovy: „Někdy lovíte bílou velrybu a ulovíte běličku. Ale důležité je nevzdat se, nepodlehnout malověrnosti. Ta dokáže zničit nejen vás i všechny sebekrásnější záměry. Bez víry a naděje to nejde. A také ne bez trošky humoru…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (89)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Mladý muž a biela veľryba je podľa mňa nie príliš šťastná adaptácia. To pretože je z nej jasné, že asi bude adaptáciou. Akoby niekedy ani nemala scenár, proste sa točilo poľa toho, čo je v knihe a cítiť to najmä pri občasných neprirodzených dialógoch. No a za druhé tá hlavná metafora o bielej veľrybe, Mobydickovi a mladom mužovi v podaní Ivana Vyskočila asi v knihe fingovala lepšie, pretože tu mi jej zmysel tak trochu uniká. Vyskočila tu milujú všetky ženy a nie je mi úplne jasné prečo, snáď len tá jeho mladícka energia a vzdorovitosť. Film považujem viac za experiment, ako ucelený filmový tvar. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Myslím, že věrné zpracování Párala. Nechalo ve mě tentýž dojem, i když ta četba je to tak dávno, že vím hovno jaký dojem to na mě vlastně zanechalo. Karty jsou tu jasně rozdané. Vik, požírač jogurtu, egoista co všechno posral, ale nepřizná, ten mepřizná. Breta, naivní trouba z chemičky s poetickým srdcem. Edita, chladná intelektuální děvka. Naďa, taková štětka ve vleku. Myslím, že je to skvěle zahrané ale Jireš to prostě jen opsal a zkrátil. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě, Páral byl v naší literatuře svého času pojem a nemohu mu upřít literární kvality, přečetl jsem od něho ale asi dva romány a nijak jsem s s autorem myšlenkově minul. Ono už prostředí chemičky působí ponuře, ale vůbec jsem nepochopil ideu díla. Obstarožní Edita přijede se svou asistentkou do Ústí, aby syntetizovala krystal umělého cholesterolu. Zde se musí setkat s svou bývalou láskou, chladným, odměřeným Viktorem, ale nakonec tu hlavní roli hraje Břéťa v podání Ivana Vyskočila, který chodí na pramici snít o lovu na bílou velrybu - a nakonec uloví tu starou opelichalou Editu. Trochu to připomínalo budovatelské filmy, kde hlavním smyslem bylo ukázat lidi zapálené do své práce, mistr Břetislav dokáže dokonce přesvědčit své kamarády, aby šli pomoci s tou krystalizací o víkendu, nakonec se mu podaří, že nikdo nechce trhat partu... Až ten dramatický a tragický konec přináší maličko vzrušení po předcházející devadesátiminulové nudě. ()

karlee 

všechny recenze uživatele

Páral není můj šálek čaje, tady ten příběh mi nic neříká, to už se mi víc líbil Katapult. Až moc chce vyjádřit kontrast mezi cynickým a vypočítavým světem starších a nadšením ze života mladších. Ke konci to začíná být zajímavé, když si Vyskočil nabrkne Brejchovou, ale samotný konec tento slibně se rozvíjející motiv utne, Páral jako obvykle nechá zvítězit stereotyp, asi aby to mělo patřičnou hloubku. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Páral - tak to určitě není čtivo, které se dá rozlouskat jen tak před spaním. A nebýt takto výborných herců (především Cupák a Brejchová, ale ani Vyskočil a Adamovská nebyli pozadu), film by nebyl moc stravitelný. Ale zásluhou zmíněných herců, se podařilo dát filmu koukatelnost a především tu zmíněnou stravitelnost jinak těžké filmové látky. Brejchová příjemně chladná a odtažitá (a přitom tak chtivá), Cupák perfektní herec, který nedává najevo nic ze své duše, Adamovská hezky koketní a Vyskočil mladé ucho, žijící dosud v rovině snů a fantazie... Jak nám to do sebe krásně pasuje. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (6)

  • Točeno převážně v Ústí nad Labem a v továrně Spolchemie tamtéž. (sator)
  • Pro Vika Pance (Eduard Cupák) je jóga jedinou vášní. Kniha, ze které cituje a kterou ve filmu čte, byla ve své době jediná, která se tematice jógy věnovala. Jedná s o knihu vydanou v roce 1969 od Karla Wernera – „Hathajóga“. Autor předlohy filmu Vladimír Párlal sám měl k východní tématice a józe celý život blízko. (sator)

Reklama

Reklama