Mladý muž a bílá velryba

Mladý muž a biela veľryba je podľa mňa nie príliš šťastná adaptácia. To pretože je z nej jasné, že asi bude adaptáciou. Akoby niekedy ani nemala scenár, proste sa točilo poľa toho, čo je v knihe a cítiť to najmä pri občasných neprirodzených dialógoch. No a za druhé tá hlavná metafora o bielej veľrybe, Mobydickovi a mladom mužovi v podaní Ivana Vyskočila asi v knihe fingovala lepšie, pretože tu mi jej zmysel tak trochu uniká. Vyskočila tu milujú všetky ženy a nie je mi úplne jasné prečo, snáď len tá jeho mladícka energia a vzdorovitosť. Film považujem viac za experiment, ako ucelený filmový tvar. (16.07.2015)

Myslím, že věrné zpracování Párala. Nechalo ve mě tentýž dojem, i když ta četba je to tak dávno, že vím hovno jaký dojem to na mě vlastně zanechalo. Karty jsou tu jasně rozdané. Vik, požírač jogurtu, egoista co všechno posral, ale nepřizná, ten mepřizná. Breta, naivní trouba z chemičky s poetickým srdcem. Edita, chladná intelektuální děvka. Naďa, taková štětka ve vleku. Myslím, že je to skvěle zahrané ale Jireš to prostě jen opsal a zkrátil. (30.10.2009)

Samozřejmě, Páral byl v naší literatuře svého času pojem a nemohu mu upřít literární kvality, přečetl jsem od něho ale asi dva romány a nijak jsem s s autorem myšlenkově minul. Ono už prostředí chemičky působí ponuře, ale vůbec jsem nepochopil ideu díla. Obstarožní Edita přijede se svou asistentkou do Ústí, aby syntetizovala krystal umělého cholesterolu. Zde se musí setkat s svou bývalou láskou, chladným, odměřeným Viktorem, ale nakonec tu hlavní roli hraje Břéťa v podání Ivana Vyskočila, který chodí na pramici snít o lovu na bílou velrybu - a nakonec uloví tu starou opelichalou Editu. Trochu to připomínalo budovatelské filmy, kde hlavním smyslem bylo ukázat lidi zapálené do své práce, mistr Břetislav dokáže dokonce přesvědčit své kamarády, aby šli pomoci s tou krystalizací o víkendu, nakonec se mu podaří, že nikdo nechce trhat partu... Až ten dramatický a tragický konec přináší maličko vzrušení po předcházející devadesátiminulové nudě. (12.02.2019)

Páral není můj šálek čaje, tady ten příběh mi nic neříká, to už se mi víc líbil Katapult. Až moc chce vyjádřit kontrast mezi cynickým a vypočítavým světem starších a nadšením ze života mladších. Ke konci to začíná být zajímavé, když si Vyskočil nabrkne Brejchovou, ale samotný konec tento slibně se rozvíjející motiv utne, Páral jako obvykle nechá zvítězit stereotyp, asi aby to mělo patřičnou hloubku. (19.12.2011)

Páral - tak to určitě není čtivo, které se dá rozlouskat jen tak před spaním. A nebýt takto výborných herců (především Cupák a Brejchová, ale ani Vyskočil a Adamovská nebyli pozadu), film by nebyl moc stravitelný. Ale zásluhou zmíněných herců, se podařilo dát filmu koukatelnost a především tu zmíněnou stravitelnost jinak těžké filmové látky. Brejchová příjemně chladná a odtažitá (a přitom tak chtivá), Cupák perfektní herec, který nedává najevo nic ze své duše, Adamovská hezky koketní a Vyskočil mladé ucho, žijící dosud v rovině snů a fantazie... Jak nám to do sebe krásně pasuje. (04.07.2013)