Talíře nad Velkým Malíkovem

Pokud chcete vidět film, při jehož natáčení nikdo netušil, o čem by měl být, Malíkov je perfektní volba. Sledovat plejádu legendárních herců, jak se bezradně plácají v nenavazujících scénách a snaží se vykřesat ze scénáře aspoň něco trochu vtipného, bylo utrpení. Není divu, že Jan Tříska po natáčení radši emigroval. (12.05.2020)

Přiznávám, že jediný zdejší šedivý (navíc 162 nejhůře hodnocený) film Jaromila Jireše jsem zkrátka musel vidět a tedy ... byla to jízda! Jistě, je to takový ten klasický produkt zhůvěřilé socialistické kinematografie pětiletek, ideologických komisí a dramatických skupin, kdy zkrátka kdosi napíše blbý scénář, který ovšem kdosi jiný zaplatí a tím předurčí k natočení. Pak takový blbý scénář několik let leží a nikdo se k němu nemá, protože je blbý. Jenže už je proplacený a zanesený v plánech na příští pětiletku a tak se to prostě někomu přidělí, pochopitelně někomu, kdo to má polepené a tudíž si nemůže moc vybírat. Ať je rád, že točí, že? Že je to blbé bylo jasné asi všem, takže to zkrátka pojali jako klasickou "chlebovku", na níž se dá něco trhnout. Tu se přizve nějaké to moravské folklórní sdružení, tu se dá vydělat známému sochaři, tu se angažuje zpívající Waldemar Matuška. Navíc ovšem pochopitelně nebyly prachy na "nějaké ty triky" nebo složitou výpravu, co na tom, že točit sci-fi bez triků je asi jako hrát Bethovenovu symfonii na foukací harmoniku... Jireš to kupodivu nevzdal a z toho mála co měl k dispozici (a taky s tím vším, co musel nebo už nemohl měnit) vykřesal až nečekaně zajímavou záležitost, která sice žánrově tak trochu neví čí je (zvláště zpívající Matuška je vážně dost mimo), ale herecky je většinou poměrně slušně zvládnutá, mnohé fóry jsou vážně povedené a především, má to neuvěřitelnou atmosféru místy připomínající hravou poetiku Oldřicha Lipského a jinde zase řekněme Juraje Jakubiska. Navíc se v ději dá najít i cosi, co lze chápat jako skrytou kritiku komunistického režimu. Vždyť právě v reálném socialismu je tak snadné býti "snícím nemakačenkem" a stejně tak bylo pro reálný socialismus typické, že každý tak trochu podváděl a lhal, nikoho to moc nepohoršovalo a dělali to téměř všichni. Rozhodně jsem se nenudil a odpad bych tomu ani omylem nedal. Celkový dojem: 60% (15.05.2011)

Komedie mimozemského původu. Natočená bytostmi nemajícími potuchy o tom, že mezi přiléhajícími záběry by měla existovat alespoň elementární kauzalita; o tom, že jednání postav, jde-li alespoň o průměrně inteligentní lidská individua, zpravidla vykazuje určitou logiku; o tom, že komedie by měla vyvolávat smích, ne nutkání rozbít televizní obrazovku kladivem a osladit si kávu arsenikem. Ale vážně – CO TO KURVA BYLO??? 10% Zajímavé komentáře: Šandík, vypravěč (07.09.2012)

"Tohle je definitivní konec…"  Tuhle blbinu že natočil můj oblíbený režisér Jireš? A tahle blbina že má být jako sci-fi? Co hlavně nechápu, jak někdo mohl stvořit tak přihlouplý scénář. Pokud jde o herce, tak snad jen Vlastimil Brodský se občas pokouší o něco jako seriózní herectví. Ostatní jinak renomovaní herci (Pešek, Medřická, Janžurová, Nárožný, Tříška či Kemr) jako by vystupovali spíš v nějaké estrádě než ve standardním celovečerním filmu. Tomuto žánru by odpovídalo i angažmá Waldemara Matušky, ač tedy zrovna jeho song "zelená se klokočí, červená se máj," patří za mě v celé té "parodii na film" mezi to lepší. Hlavně proto dávám nakonec aspoň tu jednu hvězdičku. "Můžete se smát..." Ale "mě se život líbí, líbí ohromně a jsem na světě vážně rád." Tomuto filmu navzdory :D (23.02.2023)

Film, který dokonale ztělesňuje šedivění. Smích, láska, pláč, tím vším zde prorůstá jejich křečovitá inverze. Ojedinělé světlé chvilky záhy překryje frustrující grimasa hněvivé radosti a euforického vzteku. Svět stvořený z muzeální secese parkovních kulis, maloměstského hybridu a venkovských ozvěn nemůže být obydlen nikým jiným než mikroorganismy, jejichž kultura je jen snem o tom, že jsou něčím vyšším než barevným tónem pokrývajícím tvary zeměkoule. Smutný omyl vytrvalé pozemské plísně. (01.07.2011)