Kam, pánové, kam jdete?

Karel Heřmánek, Vilda Čok, trochu hořká komedie s jistým morálním apelem. Lehce erotické scény na posedu, propichování puchejřů, Heřmánek na pokraji svých sil, nebo ta bitková na poli úplně na konec se vám vryjí do paměti. Pamatujte si dobře že na podobný pochod, musíte úplně ze všeho nejdřív, napřed zvolit vhodnou obuv:-) Podobný film: Dobré světlo. Zajímavý komentář: Lebowski. (17.04.2009)

Společenská obuv se sice nejeví nejlepší volbou při pěším zdolávání stovečky kilometrů, ale ujasnění si životních priorit bude bolet, takže přitom se nějaký ten puchýřek ztratí. Na trať se vydal skleslý chlapík, který se pokorně hrbí před krizí středního věku, ale k cíli se blíží vzpřímený muž, který si evidentně hodlá užít první den zbytku života. (04.02.2009)

Na rok 1987 celkem přímá kritika panelákového budovatelství 80. let. Scénárista Milan Ležák zakomponoval vnitřní přemítání hlavního hrdiny podobně jako Vlastimil Šubrt v novele Maraton svědomí do vytrvalostního sportovního výkonu. Násilně sice působí, že všichni aktéři z pracovního a osobního života kolem architekta Kolvary se "náhodou" setkávají na pochodu Praha - Prčice, ale Karel Heřmánek dokáže přesvědčivě zahrát rozpoložení hlavního hrdiny. A Mirka Pleštilová byla pro podobné role sympatických spolupracovnic stvořená. (02.01.2011)

Skvělý snímek Karla Kachynis s perfektním Karlem Heřmánkem v roli architekta ve středních letech. Jenž se vydá na 100 km pochod ,ale zapomene v telefoní budce tašku s oblečím a boty. Tudíš jde v obleku a mokasínách. Potkává se tam s kolegama s práce. Příběh se různě prolíná s minulostí a současností a řeší se osobní i pracovní problémy. Zdařilý snímek o krizi středního věku. Tenhle snímek byl tenkrát mládeži nepřístupný. Asi díky scéně na posedu.Jinak hudba skupina Tango. (20.12.2007)

"Rozbij to sklo! Rozbij to sklo!" Road movie, která se odehrává na pochodové trati 100 kilometrů a obrazy se střídají s retrospektivními pasážemi, které jsou hozeny do černobílého hávu. Svým způsobem, zejména s krizí středního věku mě tento film připomíná další Kachyňovku Dobré světlo, kde hlavní roli vytvořil též Karel Heřmánek. On byl v osmdesátých létech fakt vrcholovej herec a k životním rolím mimo třeba Smrti krásných srnců, Fešáka Huberta nebo S čerty nejsou žerty si může s přehledem přičíst i roli architekta Kolvary v tomto příběhu. Neskutečný, co zde předvádí. Mimo něho zaujme krásná Mirka Pleštilová, která pobíhá pod posedem bez kalhotek, nebo Soňa Valentová hrající Kolvarovu manželku (nadabovaná Janou Šulcovou). Správně hajzláckou roli má Olda Vlach a demolice jeho kanceláře nebo závěrečná fackovačka s Heřmánkem nemá chybu (dvě facky mu uštědřil sám režisér, protože se musely dělat dotáčky a Karel Heřmánek byl zrovna mimo Prahu). Karel Kachyňa byl opravdu filmový bůh, každý jeho film měl nějaké sdělení a do svých filmů dokázal nenásilně vpasovat jakýkoliv příběh přímo ze života, z jakékoliv profese a z jakéhokoliv časového období. Kam pánové, kam jdete? (parafráze na lidi obecně, kam se vlastně pořád ženeme?) je koktejl namíchaný s humorem a dramatem dohromady a celkově to funguje dokonale! Smál jsem se od začátku do konce a scény se psem Bobinou jsou top! Svoje dělá i progresivní jazz-rocková muzika Milana Svobody, což byla u Kachyňových snímků vždycky záruka kvality, ať už byla hudba jakákoliv a umně ji dokázal použít v každém svém filmu. Není a nikdy nebyl stejný režisér jako Karel Kachyňa. Vždycky jsem miloval jeho specifický pohled na život a jeho ztvárnění na filmové plátno. "Člověk má umřít najednou a ne po kouskách". Tohle na něm prostě zbožňuju, tu opravdovost, spojenou s tragédií a komedií. Musím zvednout i hodnocení, poněvadž jsem do toho filmu dozrál. Nebo dozrál film samotnej? To je úplně jedno, protože jsem se bavil parádně a kvalita tohoto snímku je nezpochybnitelná. (01.01.2021)