• tulen12345
    ***

    Co s tím sklem? Rozbít! Titulní písnička od skupiny Tango je mazec (v dobrém slova smyslu), ale po Dobrém světle a zejména skvělé Smrti krásných srnců jsem coby závěreční díl triologie Kacyhňově spolupráce s Karlem Heřmánkem až takový úlet neočekával. Místy je to originální zábava, takové české, pěší road movie a zejména Heřmánek to celé táhne vtipným směrem. Ale příště se radši podobné xx-kilometrové túry zúčastnit, než koukat na tenhle bezvýznamný blábol. O tom podivném přeskakování z jedné dějové linky do druhé radši nemluvě.(14.6.2017)

  • Marthos
    ****

    Rozbít sklo! Karel Heřmánek na vyčerpávajícím útěku od manželky, která ho nechápe, od práce, která jej už nenaplňuje a od života, který mu zatím nic velkého nenabídl. Kachyňův film je vynikající kritickou reflexí společenského klimatu druhé poloviny osmdesátých let, kdy se pod tíhou gorbačovské perestrojky hroutil nejen (ne)reálný socialismus, ale prostřednictvím dálkového pochodu také mýtus o krizi středního věku.(16.6.2017)

  • Omnibus
    ***

    Neminulo to ani mě. Ani ten film, ani ten socialismus, ani tenkrát ty dálkové pochody. Taky z hecu. Jen jsem je naštěstí, na rozdíl od pana Heřmánka, neabsolvoval v polobotkách... (ale zase jsem při své první stovce zcela zanedbal pitný režim, zkolaboval na 85 tým kiláku a do cíle mě potupně dovezli. Za měsíc jsem zregeneroval a jako správný blbec, bylo mi ovšem tenkrát jen sladkých –náct, jsem vyrazil na další stokilákovej pochod, na Haškovu Lipnici. Tu už jsem dal. Jen na ty sexuální hrátky na posedu mi nějak nezbyly síly... :-) „Film pro pamětníky“ , který mě ani tenkrát bůhví jak nezaujal, pro mě asi žádnou kultovní klasikou nebude. Protože ale uznávám jeho kvalitu, mé oblíbené herce v něm a taky pár povedených hlášek, dávám 3. Jen nějak nemám chuť a hlavně asi ani odvahu ho doporučovat ke shlédnutí dnešním mládežníkům. Dálkový pochod, to už je asi dnes, tváří v tvář virtuálnímu prožívání čehokoli, prd challenge...(17.1.2013)

  • triatlet
    ****

    Na rok 1987 celkem přímá kritika panelákového budovatelství 80. let. Scénárista Milan Ležák zakomponoval vnitřní přemítání hlavního hrdiny podobně jako Vlastimil Šubrt v novele Maraton svědomí do vytrvalostního sportovního výkonu. Násilně sice působí, že všichni aktéři z pracovního a osobního života kolem architekta Kolvary se "náhodou" setkávají na pochodu Praha - Prčice, ale Karel Heřmánek dokáže přesvědčivě zahrát rozpoložení hlavního hrdiny. A Mirka Pleštilová byla pro podobné role sympatických spolupracovnic stvořená.(2.1.2011)

  • Jeremiah
    ****

    Jeden ze světlejších okamžiků TV vysílání dne 31.12.2010. Tento film jsem viděl po delší době, a musím říci, že mě velmi potěšil. Potěšil mě především tím, že ukázal nešvary, které bohužel nezmizely ani v současnosti, až na to, že dnes udělám pouze jednou to, co udělal Heřmánek - tj. zfackuju grázla. Pak už si nikde ani neškrtnu. U nás jeden sklář takhle nafackoval gen. řediteli,který pomohl vytunelovat bižuterní průmysl. Šel na minutu, ale tenhle sklář měl spoustu obdivatelů. Budeme se míti lépe, až lidé přestanou jenom obdivovat a sami začnou konat. Lze tomu však v Čechách věřit?(1.1.2011)

  • - Ve filmu je také slyšet a vidět videoklip Jiřího Korna „Karel nese asi čaj“. (M.B)

  • - Na začátku filmu hraje skupina Tango píseň „Co s tím sklem?“. Ve filmu zazní hned dvakrát. (M.B)

  • - Účastníci pochodu procházeli přes hráz Slapské přehrady či vápencovým lomem v Radotíně. (Zdroj: filmovamista.cz) (rakovnik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace