Coach to Vienna
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Jan NovákHrají:
Iva Janžurová, Jaromír Hanzlík, Luděk Munzar, Ladislav Jandoš, Zdeněk Jarolímek, Ivo Niederle, Vladimír Ptáček, Jiří Žák, Klaus-Peter Thiele, Ulrich TheinObsahy(1)
Podle námětu Jana Procházky natočil v roce 1966 režisér Karel Kachyňa komorní příběh z posledních dnů druhé světové války. Ústřední hrdinkou je zoufalá venkovská žena, které Němci pověsili muže a které osud přivedl do rukou mladého vojáčka, na němž může vykonat svou pomstu. Celé drama se odehrává během cesty hlubokým lesem, kdy koňský povoz se ženou, vojákem a jeho těžce raněným spolubojovníkem míří k rakouským hranicím. Žena čeká na příležitost pomstít se, ale když ta chvíle nastane, zabít nedokáže… Kočár do Vídně patřil k nejdiskutovanějším filmům své doby. Jedněmi byl zatracován jako protiněmecký, jinými jako protičeský, ba i jako protipartyzánský. Je to však především film proti válce, proti zabíjení. „Válka zabíjí hlavně nevinné. Koho jiného? Copak do války šli někdy i jiní, než ti, kterým se vůbec nechtělo jít do války? Ale jakmile už zabíjení nastane, má své vlastní zákony. Redukují se ve snahu přežít: buďto zabiji, nebo budu zabit. Tento motor smrti je hlavním v každé válce,“ říká o svém filmu scenárista Jan Procházka. Roli mladé ženy Kristy napsal přímo pro Ivu Janžurovou, která patří v českém filmu mezi největší herecké osobnosti. Výborným partnerem jí byl Jaromír Hanzlík, pro kterého role vojáčka byla jednou z prvních velkých příležitostí. (Česká televize)
(více)Recenze (235)
Zkraťte to o 20 minut a je z toho geniální a hlavně originální psychologický film. Ovšem když počtvrté řekl Hans "Halt!" a potom "Weiter!", tak jsem se nemohl ubránit úsměvu... Jinak mě mrzí, že pro někoho znamená kvalitní film pouze komerční s....a. ()
Dokonalost podchycena dokonalou hudbou. Emocionální výkřik Janžurové poté, co celou dobu ve filmu mlčela měl efekt husí kůže, jediné co mi maličko kazilo radost byla špatně odvedená práce maskérů (tudíž naprostý souhlas s Ninadel, rok 1966 není rok 1945, ale to je jediná vada na kráse tohoto filmu). ()
Tři postavy a dva koně ve válečné "road movie" o cestě jedné mladé ženy za pomstou. O cestě, která vás občas napínavě, občas zdlouhavě, za doprovodu krásné varhanní hudby, doveze na rozkodrcaném kočáru až k hutnému, zdrcujícímu závěru. ()
Skvělý herci, napínavá hudba, psychologie, vylíčení šílené doby, kdy byli všichni zvlčelí a naplněni pomstou. Skvělý příklad toho, že v jednoduchosti je síla a každý, kdo má rád určité pasáže druhé světové bude potěšen. Doporučeno panem L, po návštěvě Vídně, kde mi jeden vrstevník ukazoval nacistickou plaketu po dědečkovi. ()
Poprvé v životě se mi stalo, že jsem vůbec neporozuměla obsahu filmu, přesto se mi provedení tohoto snímku velice líbilo. Nejprve jsem o filmu četla v televizním programu a a měli tam trošku skreslené informace. Nejvíce se mi u tohoto snímku líbilo, že postava vojáka mluvila pouze německy a ve filmu nebyly použity titulky. Tím bylo krásně podtrženo, to že diváci, kteří neumí německy, museli mít stejné pocity, jako hlavní hrdinka. V případě jestli skutečně nerozuměla. Možná jen hrála, že nerozumí. Tak i diváci nevěděli, co je v další scéně čeká. S němčinou jsem problém neměla, zato hned od začátku filmu jsem si myslela, že zraněný voják a mladý voják se neznají, tato skutečnost mě pak velmi překvapila. V televizním programu jsem se dozvěděla, že mladé vdově den předtím Němci oběsili jejího muže, tuto informaci jsem však ze samotného filmu vůbec nepostřehla. Přestože ve většině snímků uvítám otevřený konec, tady jsem si nebyla jistá, jestli hlavní hrdinka skupinu partyzánů zabila, o čemž by svědčil záběr na schovanou sekeru pod vozem, nebo jestli jim ujela. Vzhledem k tomu, že hlavní hrdinka přišla o manžela a pak jí zabili i ,,mladého zajíčka“, si myslím, že si na nich vylila vztek. Více mi vadilo, že ve filmu prakticky chybí úvod, než to že má otevřený konec. Hlavní roli krásně ztvárnila Iva Janžurová, znám ji většinou z komediálních rolí a vidět ji jako mladou herečku v dramatu, bylo zajímavé. V rozmezí několika dní jsem totiž viděla nejprve tento film a poté komedii Pane, vy jste vdova, kdybych tyto filmy viděla v opačném pořadí, nikdy bych nevěřila, že paní Janžurová dokázala tuto dramatickou roli, tak přesvědčivě zahrát. ()
Gradující drama z konce války o nenávisti a touhy po pomstě, kterou nakonec odměkčí bezelstný německý dezertér Jaromír Hanzlík. Pomůcky - kočár, pár zbraní, atmosféra lesa a 3 herci. Neuvěřitelný režijní i herecký počin. ()
Jedno z nejlepších road movies. A taky skvělá hudba Jana Nováka. ()
Celý film sa odohráva v lese a pritom ponorková atmosféra malého priestoru kočiara dusí emócie. Tie niekoľkokrát vybuchnú dobrým aj zlým spôsobom až prichádza záver, ktorý nerozveselí ani toho najspravodlivejšieho človeka. Možno práve minimalistické herecké aj dejové poňatie filmu mi neprinieslo ten správny zážitok, ale aj tak sú to silné tri hviezdy. (30.4.2014) –––– Na druhýkrát nemôžem inak ako zvýšiť na štyri. Tentokrát aj ten minimalizmus, hlavne v mlčanlivosti Kristy, som plne chápal. Vojna robí z ľudí vlkov, ale aj z vlkov ľudí, keď sa ocitnú v situácii, kde víťazí ľuďskosť nad všetkým. (20.3.2018) –––– Nemáš dost, nestačilo ti? Chceš ještě? ()
Tak taký záver som nečakal. Jasný trezorový film. Až s pádom komunizmu vyšla pravda najavo. Partizáni sa tiež delili na hrdinov a vojnových zločincov, ktorým sa ani po revolúcii nič nestalo. Nebol to síce pravý partizán, ale posledne som si prečítal o krvavom Cyrilovi (Kuchta).Tohto si dokonca v r. 1991 osobne uctil vtedajší predseda česko–slovenského parlamentu Dubček. Tak komu česť, tomu česť. ()
V jednoduchosti je síla a méně je někdy více, tato dvě pravidla tesá Karel Kachyňa tímto filmovým dílem do kamene. Herecky bezchybně zvládnuté a hudba spolu s obrazem vytvářejí atmosféru úžasně vykreslující syrovost doby a melancholii zobrazených událostí. ()
Zřejmě cítím jakési poselství vyselektovat mizerné filmy z nejlepší dvoustovky. Co když chce někdo koupit k narozeninám rodičům bezvadný film? Podívá se na csfd, uvidí, že Kočár do Vídně se pyšní 89 % a následné zklamání z připitomělého zdlouhavého snímku ho prostě musí maximálně dožrat. Postupem času zjištuji, že podle celkového hodnocení na CSFD se opravdu nedá vybrat kvalitní film. ()
Věčné zastavování a rozjíždění kočáru na dramatičnosti nepřidávalo, nikdy by nedojeli do Znojma, natož do Vídně. Některé scény mohly být dobré, ale chybělo jim dotáhnutí do konce. Musíte se na to podívat každý sám za sebe a udělat si vlastní názor. ()
Prestoze Kachynu mam velice rad a uznavam, ze je to asi dobry a slavny film, ja ho preste nedokazu ocenit. Uz jsem to zkousel asi 4x a teprve naposledy jsem to dokoukal az do konce. Prominte, ale za me vice uz ne. ()
v zahraničních článcích o tomhle filmu (např. na blogu bonjour tristesse) se zdůrazňuje motiv pomsty. jakápak ale pomsta? v českých zemích přece své tyrany milujeme a tak není konec filmu nijak překvapivý. ()
Další skvělé komorní drama, na které jsem narazil po zhlédnutí Ucha. Minimalistická výprava v sobě pojímá úzkostnou lesní atmosféru, na jejímž základě by jeden řekl, že dokáže odhadnout, jak celý snímek dopadne. Jenže to tak vůbec není. Iva Janžurová od začátku vystupuje apaticky (aby také ne), vše nasvědčuje tomu, že se chystá k vraždě dvou Němců... zjišťuje však, že i ti Němci jsou z války zoufalí, neví si co počít a netouží po ničem jiném než po jejím konci. Vše se vyostří ve finále, kdy si rukojmí a únosce padají do náručí, jelikož ze sebe tu bezmoc navzájem cítí. Samota je horším nepřítelem nežli člověk jiné národnosti. Nečekaný konec filmu jako by prezentoval Stockholmský syndrom. ()
Kočár do Vídně je minimalisticky ztvárněný příběh jednoho putování koňského povozu lesem. Jede na něm zajatá žena, mladý voják a jeden raněný. Děj nebudu rozebírat, je to asi jako v každé nesmyslné válce… ten zabil toho, ten se chce pomstít, ten chce přežít a nakonec jsou nešťastní všichni. Snímek je svou atmosférou i svým vyzněním výrazně protiválečný. O co méně zobrazuje napřímo, o to více se dostaví emocí. K tomu mocně dopomáhá černobílá kamera i poklidné tempo vyprávění, u kterého má divák čas přemýšlet. Rozhodně to není pohodová zábava na večer, spíše jde o silný a místy znepokojující zážitek. Jediná výtka je německý dabing Jaromíra Hanzlíka, ten hlas mi k němu neseděl a působilo to rušivě. ()
Nemám slov.Strhující příběh. Iva Janžurova zde a v "Petrolejových lampách" předvadí životní výkon. Mám jí rád jako komičku, ale tímto filmem mi naprosto vyrazila dech. (Obdivuji pana Kachyňu, co vše jde znázornit na cestě lesem... - BRAVO). ()
Film co ukazuje, že mnozí takzvaní čeští hrdinové, byli zbabělé, zákeřné svině. Film co ukazuje molost našeho národa, jeho největší slabinu. Bravůrní počin i na postupně uvolňijící 60tá léta něco neskutečného. Kachyňa a Procházka vystačí s takovým málem, aby diváka dokonale dostal do kolen. Doporučuji všem. ()
Netvrdím, že to nemá atmosféru. Ale asi jsem na to ještě "malej"... *spoiler* Jak některé posuny v ději (běhá půl hodiny po lese a nakonec ten kočár zase najde, jako nic), tak jednání jednotl. postav mi připadaly nevěrohodné a hysterický závěr spíš tak na efekt. Já vím, není to moudrý komentář, ale takový jsem z toho měl po dokoukání pocit. ()
Panečku, takhle noirově působící film (nejenom barevným provedením samozřejmě, ale i dějově) jsem od Kachyni nečekal. Strašně originální kousek, kterej asi ocením mnohem víc, až ho uvidím někde víc v klidu a lepším rozpoložení. Tohle je přesně film, na kterej musí mít člověk tu správnou náladu. ()
Související novinky
Letní filmovou školu odstartuje Bod obnovy
Letní filmovou školu slavnostně zahájí v sobotu 29. července na české poměry nadstandardní žánrový snímek Bod obnovy. „Přesně po 60 letech (!!!) od premiéry legendární Ikarie XB1 se česká… (více)