Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V nemocnici na malém městě se odehrávají převážně příběhy dospělých. Nikdo z nich se zrovna nenachází v úspěšném období života, mají porouchané vztahy, nedaří se jim v práci. Hořkost z nich dělá lidi nepříjemné, a tak i třináctiletý uličník dostává kapky od každého, koho potká. Ne neprávem si vyslouží přezdívku Lže a krade, ale podezření na něj padá i ve chvílích, kdy je nevinný. Jenže zrovna tenhle kluk si usmyslí, že udělá radost jedné smutné holce. A protože je 5. prosince, slíbí jí, že do nemocnice přivede Mikuláše. To ovšem znamená, že se musí dostat ven. A pod bystrým zrakem vrchní sestry to nebude nijak snadný úkol. Tenhle souboj s nejistým výsledkem má ale v závěru jedno jisté – všichni jeho aktéři pomalu otvírají oči a jako zázrakem otvírají svá obrněná srdce a prožijí chvíli vzájemného porozumění. (Česká televize)

(více)

Recenze (162)

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Karla Kachyňu považujem za jedného z najlepších českých režisérov. Natočil mnoho snímkov, ktoré si rád zvyknem i opakovane pozrieť. Najradšej mám jeho film "Ucho". Ale na svojom konte má i dalšie veľmi podarené snímky ("Fany", "Krava", "Smrť krásnych srncov", "Sestričky", "Pozor, vizita!", "Kočiar do Viedne", "Kráľ Šumavy"...). Okrem celovečerných kino titulov občas zrežíroval aj nejaký televízny film. Jedným z nich je tv snímok "Mestom chodí Mikuláš", ktorý vznikol pod jeho režisérskou taktovkou v roku 1992. Tento komorný dramatický príbeh sa odohráva počas sviatku svätého Mikuláša na detskom lôžkovom oddelení nemocnice v malom českom meste. Je to dojemné a smutné. Je veľká škoda, že pán režisér Kachyňa nedostal možnosť spracovať túto tému do formy kino filmu. *** ()

topi 

všechny recenze uživatele

Karel Kachyňa opět dokazuje, že umí točit jednoduché filmy, ovšem tak velmi pěkně zpracované a hluboce lidské. To dokáže jen tady pan Kachyňa. Navíc ve spojení se scénáristou Janem Procházkou, který příběh i napsal. To je vždy záruka kvality a ne jinak je to i u filmu Městem chodí Mikuláš. K dokonalé atmosféře zapracoval hudební skladatel Petr Hapka. Film si pouštím každej rok na Mikuláše a vždycky si ho absolutně vychutnám. Nádhernej film!! ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Personál dětského oddělení si na noční službě uvědomil, že místo chlastání, pletení, večírků a opakovaných kontrol technického stavu polského Fiatu za plotem nemocnice, lze něco udělat i pro radost druhých. Kachyňův komorní příběh o lidských strastech, slabostech, touhách a zoufalé snaze skrýt to všechno před okolím měl v mé paměti jakousi zvláštní auru, ale ta teď po x-letech prakticky zmizela. Tohle nemám rád... ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Šedivý post-socialismus, přežívající v našich nemocnicích doteď. Velmi pečlivě vykreslený vztah mezi alkoholickým lékařem, jenž už dávno rezignoval na vše, a dvěma sestrami ze stejného oddělení. Daniel Douda byl talent, těžko říct, jak a proč skončil. Smutný, nikoliv depresivní, kdysi dávno viděný a dnes připomenutý a znovu zhlédnutý film. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Ac zari, tak v Kauflandu uz je rada cokoladovych Mikulasu cekajicich na vhozeni do nakupniho kosiku a ja, prvni den prohibice v modernich dejinach naseho statu, za asistence poslednich kapek domaci slivovice nevidel jediny duvod, proc si nepustit tento film... Kachyna nas opet privadi do nemocnicniho prostredi, kde mj. mame moznost videt Abrhama (v nejlepsi forme) a Balzerovou (vzpomnel jsem si na Formanuv Prelet na kukaccim hnizdem:-) ) v trochu jine roli, nez je zname z jednoho nemocnicniho serialu... Z hercu potesi i mlade sestricky Hrachovcova a predevsim Mihulova, ktera jako manzelka rezisera hrala ve spouste jeho filmu, skoda vsak, ze po smrti manzela se stahla do ustrani, velmi talentovana herecka s civilnim projevem. Dej filmu se odehrava v jednom dni, na Mikulase a celou dobu me bavil, na konci i dojal... ()

Galerie (6)

Zajímavosti (6)

  • Televizní premiéra filmu se odehrála v roce 1992, do kin se snímek podíval až v roce 1996. (M.B)
  • Jan Procházka společně s režisérem Karlem Kachyňou napsal tento filmový scénář podle vlastní povídky „Lže a krade“ v roce 1969. K jeho realizaci už ale na úsvitu normalizace, kdy Procházkovo jméno figurovalo mezi zakázanými umělci, dojít nemohlo, a tak musel Kachyňa počkat dalších 20 let, než se k tomuto projektu svého dvorního scenáristy mohl vrátit. (Letní filmová škola)
  • Pohled na město s kostelem na začátku a na konci filmu byl točen v Polici nad Metují. (stefaton)

Reklama

Reklama