Případ dvou manželek

Unavený pokus o televizní detektivku mi připomněl, proč jsem před lety knihy tohoto žánru úplně přestal číst. Odehrávají se většinou v paralelním světě, který ten náš jen vzdáleně připomíná. Platí tam jiná logika i psychologie a nepravděpodobné náhody jsou tam na denním pořádku. Přimlouvám se za to, aby Vašátka nechali v důchodu a neexhumovali další případy ze zašlých knížek. Je to prostě nuda. (10.02.2019)

Rodinné vztahy a vazby jsou někdy pěkně komplikované. V každé rodině je něco. Dá se z toho i mnoho načerpat. Od začátku jsem tušila, kdo bude držet ve svých rukách Černého Petra. Poctivě jsem si ale počkala až na konec, kdy se celý ten propletenec rozplete a hlavně jakým způsobem. Matásek s Preissem jsou prima dvojka. Uvítala bych i další díly. Ač nejsem rybářka, s nimi bych si klidně k té vodě sedla a nahodila pruty taky. (11.02.2019)

Nevím na kolik se filmaři drželi předlohy, takže buď oni nebo Hana Prošková nám na závěr předložili úplně to nejlepší. Mě se tahle kriminálka také líbila nejvíc. Jak svým vyprávěním, tak zápletkou samotnou, prostředím. A vlastně je i dobře, že je to konec neboť v nejlepším se končit má. Já jen dodám, že už to začínalo být trochu jako s tím opakovaným vtipem. Opět Horácův kamarád nebo známý a vražda kolem něj. (05.10.2020)

Tři a půl. Komorní případ rodinného propletence, který dopadl tragicky. Horácovo vyšetřování - vyprávění bylo v pohodovém tempu, ovšem zapojení orgánů - v této sérii Vašátka - proběhlo příliš bleskově. Až na pár drobností napínavé, v atraktivním prostředí, ale useknutý závěr mě nepotěšil. Tentokrát byl trestuhodně nevyužit Preissův hrdina. (10.02.2019)

Opět úžasné lokace, výprava a kamera, to tedy klobouk dolů, slušná filmařina. Žel, příběh skáče v několika časových rovinách (aby si dokonce nakonec dvakrát vypomohl titulky O tři dny později, O dva roky později), přičemž třeba úvod je bez jakéhokoliv varování zrychleným sestřihem seznámení profesora s jeho druhou ženou, což posléze nemá nějaký podstatný význam. Právě ten nedůsledný temporytmus příběh hodně shazuje. Klidně by místo prohlášení "a tak jsem tam strávil hezké tři týdny" klidně mohlo zůstat pár dní seznamování se a užívání si, kromě dalšího sestřihu. Samotný případ - k němuž se žel těžce doklopýtáme až v půlce filmu - nemá v podstatě moc podezřelých a z daných náznaků se věci dají poskládat docela brzy. O to víc mne mrzí, že třeba nevím, jaké nové skutečnosti Vašátko našel a použil, protože opět se nám dostane jen úsečného oznámení, jako že to teda vyšlo. Tečka. Chyběl mi pocit satisfakce, jako by mne okradli o zlaté prasátko nebo dárek pod stromečkem. Sice se dozvíme, kdo je vrah, ale netušíme, jakými důkazy použitelnými u soudu se k tomu dospělo. Ale jinak, jak říkám, je to filmařsky velmi dobré. (10.02.2019)