Accused
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vlado Müller, Zora Jiráková, Martin Štěpánek, Jaroslav Blažek, Pavel Bártl, Milan Jedlička, Miroslav Macháček, Jiří Menzel, Kamil Bešťák, Jiří Schulz (více)Obsahy(1)
Ján Kadár a Elmar Klos spolu natočili celkem osm filmů. Trojice těch nejoceňovanějších vznikla v šedesátých letech. Po dramatizaci románu Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen (1963), ohlížejícím se bez idealizace za činností slovenských partyzánů za druhé světové války, se vrátili do přítomnosti se soudním dramatem Obžalovaný. Adaptace novely spisovatelky Lenky Haškové se odehrává v soudní síni a vyprávění je z velké části tvořeno svědeckými výpověďmi. Titulním obžalovaným je ředitel elektrárny Kudrna, obviněný na základě pomluv ze zpronevěry. Svou vinu zpočátku odmítá. Postupně mu ale dochází, že ne všechny jeho kroky byly tak čestné, jak si namlouval. Příběh o vině, trestu, osobní zodpovědnosti a varovném propojení vládnoucí strany se soudní mocí na více úrovních odkazoval k politickým procesům z padesátých let. To byl také jeden z důvodů, proč film v roce 1969 skončil v trezoru. V hlavní roli se objevil tehdy nepříliš známý slovenský herec Vlado Müller, Kudrnova obhájce si zahrál režisér Jiří Menzel. Již Obžalovaný sklidil převážně pochvalné ohlasy a obdržel řadu ocenění (mj. cenu Trilobit), vrcholem spolupráce Kadára a Klose se nicméně o rok později stane oscarové drama Obchod na korze (1965). (NFA)
(více)Videa (1)
Recenze (96)
Soudní drama, ve kterém je obžalovaný Kudrna souzen za machinace s vyplácením mimořádných prémií. Ján Kadár a Elmar Klos rozehrávají věrohodnou psychologickou rozepři, ve které je zásadový člověk, věřící v poctivost a spravedlnost souzen za chyby, kterých se sice dopustil, ale v zájmu výstavby elektrárny v daném termínu udělal vše proto, aby plán splnil. Velké sólo pro Vlada Müllera v roli Kudrny, ale také pro Jiřího Menzela jako jeho obhájce, který se touto rolí poprvé představil před kamerou (pominu-li studentský film Strop od Věry Chytilové). Zdeněk Liška se opět postaral o nevšední hudební zážitek. Po roce 69 se soudruhům film natolik znelíbil, že musel být odklizen do trezoru. ()
Soudní proces revolučních rozměrů. Po stránce filmařské i námětové. Takhle to dopadne, když se filmu ujmou neomylní tvůrci a obsadí dokonalé herce i neherce (objevení Jaroslava Blažka). Kudrnův pohled na budování socialismu naráží. Kudrna se snaží prorážet, ovšem zeď je silná a ti, kteří jsou na druhé straně, jakoby byli nedostižní. Kudrna se nezastaví. Pro jednoho blázen, pro druhého onen jednooký mezi slepými. Selský, dělnický rozum v kontrastu s paragrafy. Vina je jasná, důsledky přijaty, částečně. Můžeme se rozhlédnout více a uvidíme, kdo Kudrnu povzbuzoval. On jen stavěl a mechanicky podepisoval. A teď ? Odmítá svobodu. Komunista obžalovaný komunisty. Soud se společností. Soud s námi všemi, každý vidí a žije, jakoby neviděl. Soudit se mohlo na jakékoli téma. V dnešní politice jsou tyto manýry již prakticky zlegalizovány. Film plný socialismu soudící socialismus, je po režijní stránce zvládnut skvostně. Liška vyplnil každou volnou chvilku opět geniálně a herecky netřeba nic zdůrazňovat. Film schopný světové konkurence odsouzený k vězení, čeká na znovuobjevení československými znalci. ()
Odvážná obžaloba systému v době, kdy byl systém náboženstvím. Je to sice příliš chladně vykonstruované na to, aby se povedlo diváka hluboce zainteresovat, ale neustálým přívalem zásadních informací a vyváženým použitím flashbacků vzniká dobově hodnotné a nadčasově inspirativní soudní drama. Skvělým tahem je především to, že se o postavách nic moc nedovíme a jsme nuceni vynášet vlastní soudy, byť se to pod přívalem nových zjištění občas těžko stíhá... ()
Politické uvolnění šedestátých let umožnilo natočit i tento film, který se snaží vystihnout problémy spjaté se socialistickým hospodářstvím (nesmyslné dodržování předem nastavených časových plánů výroby), činí se tak ale dost schematicky a repetitivně, chybí dostatek vedlejších motivů a ani závěrečné vyústění "problémy zdaleka neskončily" nepůsobí tak varovně, jak by mělo. Formálně se jedná o brilantně nasnímané i zrytmizované soudní drama, ve kterém všechny převyšuje Miroslav Macháček v roli státního prokurátora, kterému se jako jedinému povedlo obdařit svou roli nejednoznačností na hony vzdálené karikatuře. Těžko početně hodnotit, nakonec zůstanu u tří hvězd (mám ale v plánu v příští pětiletce ještě jednu přidat). ()
Kadár a Klos mě opět ohromili, spolu s Engelchenem a Obchodem na Korze vytváří Obžalovaný trojlístek filmů, které patří k naprosté špičce naší kinematografie - filmy dramaticky dokonale vyvážené, nepřepjaté a přesto velmi naléhavé, vzbuzující řadu důležitých otázek a podrobující moderní historii dosud nevídaným pronikavým náhledům, které v tomto snímku dosahují vrcholu. Přestože je zde užíván klasický film jen s mírnými moderními obměnami, působí veškerý děj velmi bezprostředně a svěže, i díky naprosto přirozeným výkonům (hlavně Menzel zde působí jako nesmírně oživující prvek, který i přes svou nenápadnost začíná na sebe strhávat ještě větší pozornost než Müller, ne tak oddramatizovaný jako ostatní). Zdánlivě jednoduchý případ je mnoha nabízenými úhly pohledy zásadně komplikován a film vyžaduje silnou pozornost, aby bylo jeho postupné zobecňování na obžalobu režimu, jemuž obžalovaný zasvětil celý svůj život a snahu, pochopeno i ve vztahu k nijak nepřehnanému závěru. Film tímto postupným odkrýváním dalších a dalších vrstev plynoucích z problémů tak čím dál více nabývá na zajímavosti a spoluprožitku, v závěru je i jistá gradace (rokování poroty v podobném duchu jako Dvanáct rozhněvaných mužů), i když samotné znění rozsudku, jak je později po filmařské stránce působivě ukázáno, i zde pomalu ztrácí na důležitosti. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (8)
- Snímek získal v roce 1963 cenu Trilobit za nejlepší scénář a za nejlepší herecký výkon díky Vladovi Müllerovi. Na filmovém festivalu v Karlových varech pak získal Křišťálový glóbus. Na filmovém festivalu pracujících v roce 1964 získal Velkou cenu a Cenu ústřední rady odborů. V roce 1966 získal čstné uznání v hladování a nejlepší zahraniční film uvedený v poslce distribuci a v roce 1965 hlavní cenu za režii v umělecké soutěži pořádané ke 20. výročí osvobození Československa. (Krouťák)
- Zdeněk Liška, který dělal pro film hudbu, nechal přinést psací stroje, posadil k nim pianisty, dal jim noty a oni nahráli hudbu na klávesnicích psacích strojů. (raininface)
- Jan Kadár si do pozice pomocná režie přizval Juraje Herze na základě jeho spolupráce se Zbyňkem Brynychem. Herz měl například za úkol objevit soudce, který by u filmu působil jako odborný poradce. Herz si vyhlédl Jaroslava Blažka, který režiséra natolik uchvátil, že mu roli soudce nakonec svěřil. Jaroslav Blažek se s herci vůbec nestýkal a měl za úkol si počínat jako u skutečného soudu, takže např. pana Menzela mimo scénář napomínal, že mluví potichu. (mchnk)
Související novinky
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)
Zemřel herec Martin Štěpánek
Narodil se jako nejstarší syn z druhého manželství herce Zdeňka Štěpánka. V mládí k herectví neinklinoval a v nultém ročníku se připravoval na studium medicíny. Odtud ale nakonec přešel na DAMU. Od… (více)
Reklama