Čtverec

Díky tomu, že se mi poštěstilo od Östlunda zhlédnout i jiný jeho film (Vyšší moc), jsem byl zhruba připravený na to, co mě může čekat, a také se mi podařilo celkem rychle navyknout atmosféře snímku a jeho hlavním myšlenkám. Režisér si i tentokrát bere na paškál současnou (západní) společnost, jen těch jednotlivých témat je o něco víc. Nejistá role dnešního muže, hrdinství versus strach, vynucovaná pomoc, tížící svědomí a zodpovědnost, vlastní trapnost, snobské umění (a společnost), moderní technologie, uhozená politická korektnost (nejen ve Švédsku)…a řada jiných věcí k zamyšlení (bohužel místy až zahlcení), na které tvůrce nahlíží optikou satiry, mnohdy originální, absurdní, kousavé (až nepříjemné) a vtipné (vede použitý kondom). Já se opět převážně bavil (líbí se mi, jak se Östlund vyžívá v trapnosti svých postav), škoda jen, že některé scény u mě úplně nepadly na úrodnou půdu (např. opice či odpadky). S koncem to znovu nebylo úplně slavné, ale lepší než u Vyšší moci. Celkově to vidím na silné 4*. (25.11.2018)

// Östlund je zjevně fanda nejen strefování se do společenských trendů, ale i geometrie. Tady mu ten úhel navíc pak sice celou tu satiru maličko rozmělnil, takže ve finále nebyla až tak fatální, jako v Trojúhelníku, na druhou stranu sledováním jedné samolibé figury po celých 140 minut dotáhl vše do neméně tak uspokojivého konce, za což teda klobouk dolů. 9/10 a tenhle tvůrce je mi čím dál tím sympatičtější. (03.09.2023)

Ruben a jeho filmy sú vždy pre mňa takou zvláštnou udalosťou. Schovávam si ich. Šetrím si ich. A v zásade ma veľmi bavia. Štvorec je vizuálne podmanivý, sociálne kritický a niečím veľmi divný film. Tá jeho inakosť, ale pôsobí natoľko dynamicky a naratív pozliepaný z rôznych malých drám je natoľko pútavý, že vlastne film nemá kedy nudiť. Na konci som sa pristihol, že chcem toho vidieť ešte viac. Možno práve preto mi ale koniec prišiel oproti zvyšku filmu nie až tak úderný a nie až tak trefný. Ale nepovažujem to za veľkú chybu. Je to skôr môj osobný pocit. Inak som si to užil. Tá snaha byť kritický bola podaná decentne a v zásade bola len niečím v pozadí. Čo som tiež ako divák uvítal. Elisabeth Moss tradične krásna. (21.04.2022)

Všetko tu už bolo. Polemiky nad tým, čo je ešte umenie, a čo už nie. Je reklamný videovirál dôležitejší ako to, na čo upozorňuje? Zmätenosť a nejednoznačnosť prezentovaných solidárne humanistických posolstiev dobre situovaných mužov a žien sa naplno prejavuje v ostrej konfrontácii s osobným stretom ich nositeľov so sociálnou realitou. Odcudzenie sa naozajstným problémom doby a spoločnosti. Pestovanie si spoločenských a vzťahových kontaktov na základe spoločenského postavenia. Vše objímajúce občianske a politicky korektné frázy bez akéhokoľvek obsahu premietané do spoločenských a následne aj zákonných noriem. Konfrontácia "normality a uhladenosti" civilizácie s prírodným barbarstvom. Ale všetko pekne v jednom štvorci, to tu hádam ešte nebolo. Tak zato veľké plus. Plus ďalšie za scénu nóbl vernisáže s inscenovaným vpádom opičieho divocha. Skvelé je, že film priam podnecuje k polemike a vyjadreniu názoru naň. Poznámka: Tak ja jeden názor na riešenie dekadentnej spoločnosti mám. Hoci málokomu sa bude páčiť. Pritom vrcholné manažérske tímy s takým konceptom dávno pracujú. Druhá vec je, že ho zákerne zneužívajú na ekonomicko-mediálno-pracovnej úrovni pre prehlbovanie nadnárodného globálneho kapitalizmu. Ide o pozorné, sústredené čítanie s porozumením (nie s a priori odsúdením) a následné priame aplikovanie Maových téz o revolučnej zmene spoločnosti do praxe. (05.01.2021)