poster

Najal jsem si vraha

  • Česko

    Smlouva s vrahem

  • Německo

    Vertrag mit meinem Killer

  • Německo

    I Hired a Contract Killer

  • Francie

    J'ai engagé un tueur

  • Slovensko

    Zmluva s vrahom

  • USA

    I Hired a Contract Killer

Drama / Komedie

Finsko / Velká Británie / Německo / Švédsko / Francie, 1990, 79 min

  • Jordan
    *****

    je to dozaista sociálny film, spoločenská satira, ale silu tohto snímku som nevidel práve v tej kritike, ako skôr v hre s formou, pretože príbeh - banálny a prenesený do scenára tak priamočiaro, no pritom dramaturgicky ani na jednom mieste nezadrhávajúco (každá scéna bola oprostená zbytočností, takže všetky zábery, slová, herecké úkony, hudba, rekvizity - všetko tam bolo opodstatnené a spĺňalo svoju výpovednú funkciu poplatnú téme a autorovmu režijnému zámeru) nie je ani veľmi originálny, líši sa skôr len pár miestami, najzaujímavejšia pre mňa bola autorova miera štylizácie, autorova "hra so žánrom" - pričom takúto svojskú a transformatívnu hru so žánrom či žánrami som vážne ešte nezažil; naozaj pozoruhodný, vtipný, smutný, úprimný film(9.4.2007)

  • Slarque
    ****

    Kaurismäkiho hra s filmem-noir. Tradičně málomluvní osamělí hrdinové v ošuntělých ulicích a bytech Londýna rozehrávají zápletku jak ze situační komedie, která sice vypadá vážně, ale autor na diváky neustále pomrkává a i díky tomu je film, který začal jako existenciální depka, něco mezi poctou klasickému žánru a jeho svéráznou parodií. Já se každopádně bavil dobře.(17.3.2010)

  • Radek99
    ****

    Aki Kaurismäki, tenhle svébytný originál evropského nezávislého filmu, natočil řadu vynikajících filmů a vyprofiloval se ve tvůrce s osobitým a nezaměnitelným rukopisem, který se dá lehce detekovat i v Smlouvě s vrahem. Finský bard i zde šetří dialogy, slovo je spíše nicotná ozdoba, vše se podřizuje obrazu a chladně bezvýchodné atmosféře (je tu všude velmi cítit, že takhle točí filmaři ze severu), pomalé tempo a minimalisticky pojatá forma, typické nájezdy kamery směrem k hrdinovi, dlouhé střihy a převládající chladné barvy a tma. Zajímavá je i směsice žánrů, kterou Kaurismäki mixuje coby originální koktail - zpočátku trpké sociální drama pozvolna přerůstá do sociální satiry a posléze do detektivky s jasně zasazenými ozvuky filmu noir, který je zde ale spíše parafrázován, než přímo adorován (snad všechny postavy stylově kouří, ke slovu se dostává femme fatale, úžasná je scéna v Honolulu baru...), mezi tím se ještě navíc objeví prvky absurdního humoru a jakési gangsterské romantiky, celý snímek režisér pojímá spíše jako absurdní frašku, kterou doprovází několik významových předělů. Nelze opominout ani originální hudební stránku (hudby je ve filmu skoro více než mluveného slova) a zdůraznit jakýsi klip uvnitř filmu s frontmanem The Clash Joe Strummerem v nezvyklé roli barového hráče (ten se mimochodem narodil v Ankaře v Turecku a jedna z postav, člověk vyhazovaný ze zaměstnání hned po hlavním hrdinovi, má taktéž turecké jméno, tipl bych si, že to není náhoda...). Film lze chápat pouze s předem akceptovanou mírou nadsázky, jelikož humor ve filmu (a obecně v Kaurismäkiho filmech) je hodně svojský a v relaci s běžně prezentovanou formou západního filmu jde o věci takřka nehumorné, jejich meritem je jakási paralela mezi běžným a absurdním, posouvání kontextů, hraní si s absurdními nápady...v tomto směru vyšlapal Aki Kaurismäki svým následovníkům hodně širokou stezku...(11.5.2010)

  • blackJag
    ***

    Absurdní. Slovo, kterým lze tento subtilně působící filmeček nejsnázeji popsat. V dalším sledu dalo by se dodat výrazy jako nemluvný, úsporný, ale také nudný a těžkopádný. Na několik výborně vypointovaných scén tu připadá hodně hluchých. Pokud si dobře pamatuji, tak třeba první tóny hudby zazněly až s hospodským vystoupením Joea Strummera (The Clash) a to už byl snímek určitě za polovinou. Nevím také, jestli to byl záměr, ale film vyznívá daleko starší, než ve skutečnosti je. S přibývajícími minutami změnil se při sledování postupně můj nevrlý třes nohou téměř v dupot, což nebývá dobrým znamením ani u artové projekce, kdy člověk obyčejně čeká (jaksi samozřejmě) trochu těžší látku. 50%(22.3.2010)

  • noriaki
    ***

    Zatím jasně nejslabší z mistrových snímků. Jean - Pierre Léaud je skvělý ve francouzštině, ale špatný v angličtině a navíc mám pocit, že mu Kaurismakiho filmy moc nesedí. Atmosféra není pohlcující jak jsem zvyklý z jiných filmů, a humor je skoro nepřítomný. Pár scén je dokonalých a Kaurismakiho rukopis je pořád silně čitelný, ale víc než průměr to není. Tentokrát film nezachraňují jindy výborní herci.(4.9.2011)

  • - Ve scéně, kdy jde Margaret (Margi Clarke) vyzvednout Henrimu (Jean-Pierre Léaud) věci do bytu, má při příchodu boty na vysokém podpatku. Při nastupování do autobusu má však už boty jiné a v následujících scénách také. (Zdroj: ČSFD.cz)

  • - Joe Strummer (The Clash) hrá v bare skladbu "Burning Lights". (DamianL)

  • - V scéne, keď prichádza hlavá postava do baru, hrá hudobník Joe Strummer. (dominikapete)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace