Roma

*Whistler film festival* Film, který by se měl vysílat jen v kině. (03.12.2018)

Obrovskej adept na všechny možný filmový ceny roku, ale já jsem z toho odvařenej nebyl. Ano, jedná se o čistě osobní snímek A. Cuaróna, kterej si to vlastně celý vytvořil, natočil a zpracoval sám. Ano, obrazem je to nádhernej film (promyšlený detailní záběry, několik plánů, rozložení různých objektů a osob v dané scéně atd.), ale ta forma a příběh kolem filmu (nikoliv uvnitř!) vyčnívají vysoko nad film samotnej. A to je pro mě málo. Mě to nechytlo, i když chápu ukázku nelehkýho údělu žen, kterej se protíná celou společností - je jedno, jestli jde o bohatou paničku, anebo chudou služku. Ten příběh/nepříběh mě moc nezajímal, bylo mně to celkem jedno a byla to dlouhá nuda. Jeho předchozí snímky jsou pro mě rozhodně zábavnější. (16.01.2019)

Dlouho jsem přemýšlel, jak přesně popsat či zhodnotit tento mistrovský kousek, ale v některých případech jsou slova nejspíš naprosto zbytečná. Ze začátku jsem ještě malinko pochyboval, zdali na mě Cuarón jenom nenachystal artovou past s nějakým rádoby přesahem, ale s postupujícím časem mi začínalo být více než jasné, že Netflix vyslal do světa další mimořádné dílo. Každý detail filmu přes zdánlivou obyčejnost naprosto bezchybný, technicky vymazlené k dokonalosti a i kdyby mi zbývaly poslední zbytky pochybností o výjimečnosti tohoto filmu, tak scéna v porodnici se mi nejspíš nesmazatelně vryje do paměti a emocionálně tento film posouvá o další level výš. Mistrovská režie, mistrovský film, tady opravdu není víc co řešit. (28.01.2019)

Úplně stejný případ, jako Studená válka. Skvostná filmařina, ale? (09.02.2019)

Musel jsem se trochu nutit, abych film dokoukal. Nic jsem o něm dopředu nevěděl, nečetl jsem žádný recenze, nikdo mi jej nedoporučil, avšak zavděk jakémusi sociálnímu šumu jsem tušil, že silně rezonuje mezi intelektuální svoločí. No těžko se mi hodnotí, protože sledovat čenobílej titulkovanej film - jehož kvality jsou odvozeny zejména od vizuální stránky - na poměrně malým monitoru, není úplně aight. Věřím, že v kině a při podání přiměřený dávky hypnotik bych mohl jít i o hvězdičku vejš. Nicméně děj je triviální, povídkovýho charakteru a ať už odkazuje na cokoli, tak moc zajímavej není. Film tedy stojí na jakés atmosféře, jež je utvářena táhlou kamerou, černobílým filtrem, absencí hudby, lakonickým dialogem a vlastně tou všedností. Bohužel mě atmosféra celkově moc nezasáhla, a když se podívám na svoje hodnocení u jinejch filmů, který režíroval tenhle Cuarón, tak zřejmě né náhodou. A to mám obvyklé dlouhý, atmosferický filmy hodně rád.To, o čem film je a na co odkazuje, mi vůbec nevadí, avšak kape do noty současným ideovým diskursům a samozřejmě svou - pro některé - podmanivou "ártovostí“ si taky neublížil, tolik k oceněním a tomu šumu. (18.02.2019)

6/10 (19.03.2019)

Střízlivě, seriózně, objektivně. Navodit dokonalou atmosféru ulice 70. let? Panečku, to už muselo něco stát..! A dál? (17.07.2019)

Nejsilnější zážitek z kina za poslední dva roky. Romu bude asi většina diváků považovat za dosavadní vrchol Cuarónovy tvorby a je obrovská škoda, že ji smí v ČR promítat jen několik málo kin, takže dost diváků o tento zážitek přijde. Režijní i atmosférické mistrovství vyprávějící o životě jedné rodiny v Mexiku, skvěle zvládnuté svázání diváka s hlavní postavou, výtečná audiovizuální složka, opravdu velmi působivé klíčové scény. Je to krásný, procítěný a smutný film, který rozhodně mohu doporučit. I když má letos Roma důstojné konkurenty, zaslouží si 100 %. (18.12.2018)

Cuarón už od svojho prvého filmu (Len s tvojím partnerom) variuje neustále ten istý konflikt život verzus smrť (resp. túžba po živote verzus strach zo smrti), pričom sa mu ho vždy darí ozvláštniť cez nejaké špecifické hľadisko alebo prostredie. Roma prichádza s novým hľadiskom slúžky Cleo v Mexiku v 70.rokoch, ktorej osobný život je zasadený do nadosobných rámcov. Zatiaľ čo v prvej polovici filmu vystupuje ako vyššia nadosobná sila hierarchia moci, ktorej je Cleo viac či menej vydaná napospas (scéna pozerania telky s rodinou alebo scéna keď sa ide Cleo priznať svojej pani so strachom, že ju prepustí), v druhej polovici sa začína dostávať do popredia ešte širší rámec a to je práve už spomínaná túžba po živote. Táto túžba tu vystupuje ako vyššia moc, ktorej sa prvý krát Cuarónov hrdina vzoprie (Cleo nechce svoje dieťa) a za to platí vysokú cenu. Scéna pri mori je potom akýmsi priznaním chyby, tým, že sa vrhá do vĺn a riskuje svoj život kvôli deťom, Cleo priznáva, že život má zmysel a stojí za to oň bojovať za každú cenu. (28.12.2018)

Cuarón je zkrátka dobrý. Umí natočit filmy tak, že vypadají přirozeně. Popravdě jsem neměl pocit, že někdo něco hraje. Prostě se na to díváte, a všemu, co se tam děje bez pochyb věříte. Navíc to má super kameru a pro Cuaróna typické dlouhé záběry bez střihu. Jediná slabina filmu je to, že to nějak nemá žádný pořádný přběh. (06.01.2019)

Roma je krásně nasnímané, bravurně zrežírované a velmi pěkně zahrané... nic. (17.01.2019)

Tak já vám nevím, ale já jsem tady na to "umění" už asi trochu stará...scéna na pláži byl nej, jinak zbytečně dlouhé... (27.01.2019)

Krasny pribeh, ktery je tak mistrne odvypraven. Doufam, ze Cuaron vyluxuje ceny. Za Romu si to plne zaslouzi. Nadherna kamera, ktera pres prostorovou odtazitost skvele komunikuje emoce. U hercu ani neni citit, ze by hrali. A pribeh je tak krasne intimni a skvele graduje v nekolika dechberoucich scenach. Oba palce nahoru! Letos si oproti lonsku mexican toho oscara fakt zaslouzi. (28.01.2019)

Každý rok mě páni akademici dokáží překvapit, až jak špatný film dokáží vynést do nebes, jen aby přišlo na překvapení na poslední chvíli ve stylu rádoby 'filmu pro náročného diváka'. Nejlepší věc na celém filmu je dobrý pocit, že jste to vydrželi do konce i když jste si u toho dvakrát udělali jídlo, hráli poker a napsali na FB lidem, se kterými jste se ani nechtěli bavit, jen proto aby vás ta nesnesitelná nuda nezabila. A čím víc jsem z toho filmu otráven, tím víc Oskarů věřím, že nakonec vyhraje... (15.02.2019)

A zde je příklad toho, že i ve filmu o obyčejném životě vás může zamrazit. Epické zvukové scény s ještě lepší kamerou, z které jsem se celý film rozplýval ve mně vyvolávali pocit "kvalitního artu", avšak všeho je někdy moc. Ve snímku je dost němých scén, které jsou nicneříkající a diváka budou nudit. Film také není obohacen žádnou výraznou hudbou, takže se režisér snaží v diváku vyvolat emoce jen příběhem a kamerou. A také samozřejmě herci, kteří nejsou vůbec špatní. Tyto dvě pasáže (epické a nudné) se sice prolínají, ale na mě ty dvě a čtvrt hodiny působí utrápeně. Příběh je zajímavý, ale dle mého nedotáhnutý do konce. Průměrný art, 3,5/5. (24.02.2019)

Zdánlivě obyčejné drama o rodince a její služebné, ale fakt parádně se na to kouká. Cuarón mi tady připomněl Tornatoreho v té nejlepší formě. (19.05.2019)

Z hlediska filmového řemesla bezkonkurenční. Film na první pohled extrémně prostý, ale zároveň ohromně vypovídající a hluboký, vizuálně velmi bohatý. Při jeho sledování jsem měl neustálé asociace s legendami filmových dějin typu Bergman. Jako bych sledoval filmové řemeslo, které už je v této době zdánlivě zapomenuté. Jak já jsem rád, že tomu tak není, že takové osobité filmy mohou pořád vznikat a dokazovat, že film může být skutečným uměním, nejen konzumní zábavou... 5* (19.01.2019)

Detaily pěkné, vizualizace charakterů mistrovská (parkování auta otcem vs. matkou) a celková atmosféra scén velmi podmanivá, některé řekl bych nezapomenutelné. Jen ten silný příběh tam nevidím. Někdy jsem cítil takovou lehce trapnou snahu o "umělečnost", např. zpívající opeřenec při požáru, nebo dlouhé a celkem zbytečné "art" záběry na nic. (12.02.2019)

Je potěšující, že dnešnímu divákovi připadá strhující život mezi psími výkaly a vřískajícími haranty . Mně z toho naskakovala husí kůže a vůbec nic zajímavého jsem na tom nenacházela. (25.02.2019)

Když promítač v Bio Oku uváděl Romu jako barvitý film, bylo zřejmé, že nemá na mysli jasný oxymorón, ale spíše rozmanitost snímku a celého prostředí, ve kterém se odehrává. Že je charakteristika Romy jako "Cuarónova nejosobnějšího projektu" výstižná, je zřejmé již od prvních minut, ačkoliv působí nevýrazně a nenuceně. Je to dáno velmi silnou autentičností, která je podle mě nejsilnější zbraní celého filmu. Spolu s autentičností a snahou o zachycení nuzných poměrů života běžného Mexičana ale přichází nuda a stopáž (i přestože není zas tak dlouhá) ubíhá poměrně pomalu. Uznávám, že pro Cuaróna a spoustu dalších (nejen Mexičanů) může jít o jedinečné zachycení jejich všedního, přesto v některých detailech šokujícího bytí, ale pro mne jako filmového diváka nebyl snímek nějak zvlášť obohacující. Netvrdím, že byl zbytečný a v ničem mne nepoučil, ale uznejte, ani čtyřhodinovým záběrům z války byste nedali plný počet hvězd, i kdyby byly sebevíc autentické. Největším boj (kromě hodinek) pro mě nastal v předposlední čtvrthodině, kde jsem si nervozitou z té nepříjemné sekvence záběrů málem ukousal celou ruku. Tahle pasáž se do mě zapsala nejvýrazněji, zbytek filmu však bude spíš vzpomínka na autentické, ale velmi pomalu ubíhající černobílé záběry. S čistým svědomím tak mohu prohlásit, že jsem nakonec rád za hlavního Oscara pro Zelenou knihu. (11.04.2019)