Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh amerického filmu se odehrává v Československu v roce 1952. Karel Černík je ředitelem cirkusu, který jeho rodině znárodnili komunisté. Muž vede bývalý rodinný podnik tak dobře, jak jen může, avšak ani tak není schopen zajistit svým zaměstnancům důstojné živobytí. Na jeho cirkus se navíc zaměřila tajná policie, která Černíkovi vytýká, že jeho klaunské výstupy nejsou dost politicky angažované. Po jednom policejním výslechu Černík pochopí, že v Československu nemůže dál zůstat. A tak během cesty po Plzeňsku přesvědčí ostatní členy cirkusu, aby se společně pokusili emigrovat do Německa. Útěk přes železnou oponu však není vůbec snadná záležitost. Mezi členy cirkusu se navíc objeví zrádce. Nakonec přijde okamžik, kdy rozběhnutou akci nelze vzít zpátky...
Málo známý film vynikajícího režiséra Elii Kazana vznikl v době, kdy ve Spojených státech vrcholila tzv. McCarthyho éra, tedy období protikomunistických opatření a "honu na čarodějnice". Politické poselství filmu dokonale vyhovovalo tehdejší společenské objednávce. Film kvůli tomu získal nálepku řadového protikomunistického výpadu a během let se na něj na Západě téměř zapomnělo. V zemích východního bloku se pochopitelně nesměl objevit vůbec. Ve skutečnosti jde o malý filmový klenot: Kazan totiž natočil především vynikající drama o jednom neobvyklém útěku z "vězení". Zobrazení socialistických reálií je sice zkreslené, avšak filmu nelze upřít snahu o hlubší pochopení toho, jak lidé žili, jak přemýšleli a jak se cítili v zemích ovládaných totalitním režimem. Ve výrazné vedlejší roli komunisty Feskera se objevuje herec Adolphe Menjou, jenž vytvořil desítky rolí již v období němé filmové éry. Zasvěcenějším divákům je známý z role svůdce v Chaplinově dramatu Pařížská maittresa. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Poněkud za vlasy přitažený >úlet< mistra Kazana na téma útěku z bolševického (-: ČESKOSLOVENSKÉHO! :-) pekla léta páně stalinissima 1952. A ač tento (útěk) se (byť s tragickým vyústěním) nakonec povedl, bohužel film jako takový přliš ne... Tuctová, dobou ovlivněná politická agitka, jako vystřižená z produkce na druhé straně železné opony. Reaálie směšné, např. z Mikulova (a ty hory kolem!) rovnou do Bavor!... :-) ...Dějově nevyrovnané - i vinou jasně ideologicky motivovaného scénáře (McCarhysmus v praxi), filmařsky rutinní dílko, na které si E.K. nejspíš rád brzy zapoměl. - - - P.S. Každopádně díky >ujeté< dramaturgii ČT jsme si tuhle >lahůdku< mohli vychutnat na obrazovce záhy po uvedení obdobně >politického< českého filmu Únos z r.1952. Dokonalý nedělní (29.10.) >mašíbl< ve veřejnoprávní režii... Komu tohle slouží... (?) ... :-( ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Není to špatné. Jistě naivní, plné patosu a typicky americké (pokud jde o zkreslené zpodobnění neamerických reálií ve filmu - podobně jako třeba v Lubitschově Ninočce o pár let dříve), ale jisté je, že nejde prvoplánově o propagandu (jak správně vystihuje výše uvedený text distributora). A minimálně Frederic March, coby hlavní hrdina, předvádí velice slušný výkon. ()

Reklama

liquido26 

všechny recenze uživatele

Dávám 4* a proč? Protože tu tu plno lidí odsuzuje jako propagandistický blábol a podobně. Možná to vzniklo v době rudého strachu v Americe na objednávku od vlády, možná je to místy dost naivní a tendenční a nepřesné, ale mě to vůbec nevadilo. Příběh jako takový jsem si užil a opravdu jsem věřil, že se to odehrává v Československu, což se mi u jiných amerických filmů, které se odehrávaly v Československu, třeba za druhé světové války, rozhodně nestávalo. Je to samozřejmě "typicky americké", závěr je trochu přitažený za vlasy a ne úplně uvěřitelný, ale pořád to jako celek byl zajímavý film. Americké protifašistické a protikomunistické filmy mají tu výhodu, že nemusí moc zkreslovat, aby tu druhou stranu vykreslily jako čisté a nefalšované zlo. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Na tomto filmu spolupracoval jeden můj známý Bohumil Houser (na obrázku uprostřed), který před několika lety umřel, ale ještě předtím mi o tom vyprávěl. Dělal na něm dohližitelle nad českými reáliemi a tak je to na něm silně znát. Nikde nenajdete špatně napsaný název ani jinou krpu, které tak rádi v cizích filmech dělají. Pravda ovšem je, že Elia Kazan tento film MUSEL natočit, protože k tomu byl odsouzen za stýkání se s nekalými živly (čili americkými komouši). Byla to vlastně jeho veřejně prospěšná práce. Na scénáři nesměl naprosto nic měnit. Robert Sherwood, autor předlohy, byl při natáčení přítomen a doslova Kazanovi řekl, že ho zničí, pokud na scénáři změní jedinou čárku. Film byl točen v uprchlickém táboře v Německu a na jeho výrobě se podílelo spousta uprchlíků z něj. Bohumil Houser totiž dělal něco jako představenýho nebo jednatele toho tábora a tak byl vlastně jedním z důležitějších lidí v něm. Podle jeho slov Elia Kazan ten film nesnášel, protože se nedokázal vymanit z propagandy, kterou na něj Sherwood navěsil. Bohumil a Kazan tehdy také plánovali naprosto jiný konec. Místo vozu, který by prorazil zátarasy, měli zátarasy prorazit sloni. Za nimi by se protáhli vlci a lvi a skočili po vojácích, psi a koně by pronesli lidi. No, mohl to být ještě efektnější konec, než nyní. Přesto tento snímek JE dílem americké propagandy, JE na objednávku vlády a JE svým autorem (režisér) nenáviděn k smrti. I tak se ale jedná o docela zábavnou podívanou, a když odhlídneme od těch propagandistických hovadin, není zbytečné se na něj podívat. Jen ještě mám takovou drobnost, nevěděl jsem, že jsme v dvaapadesátým měli ministerstvo propagandy. ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Jasné, film vznikol na objednávku ako súčasť boja proti komunizmu, no aj napriek tomu som v ňom nezbadal nič zásadné, čo by bolo vymyslené alebo prekrútené v prospech kapitalistickej propagandy. V Československu sa znárodňovalo, takisto sledovalo, donášalo a vypočúvalo. To komunistické propagandistické filmy boli úplne iná káva. Navyše to má správnu dávku napätia, zaujímavé postavy a výborného Fredrica Marcha. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (1)

  • Příběh se inspiroval skutečnou událostí z roku 1950, kdy z východní části Německa úspěšně emigroval do západní zóny cirkus Gustava Brumbacha. Někteří jeho členové také spolupracovali při produkci snímku, který se natáčel v bavorských exteriérech v podhůří Alp poblíž řeky Isar a v interiérech mnichovského studia Bavaria Filmkunst. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama