Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hořkosladké drama režiséra Elii Kazana se odehrává kolem roku 1900. Líčí osudy rodiny Nolanových, kteří jako potomci irských přistěhovalců žijí v chudinské newyorské čtvrti. Čtrnáctiletá Fanny je úplně jiná než její mladší bratr Neeley. Má ráda školu a vzdělání a chtěla by se v budoucnu dostat z bídy, ve které strávila dětství. Nade vše však miluje svého otce, věčného snílka a optimistu Johnnyho. Ten je sice alkoholik a z příležitostných pracovních zakázek rodinu neuživí, avšak dobré nálady má na rozdávání. Břemeno starostí o rodinu tak nese na bedrech matka Katie. Ta je však příliš ustaraná a pomalu ztrácí sílu. Velká životní zkouška čeká Nolanovy ve chvíli, kdy se ukáže, že maminka čeká další dítě. Vypadá to, že Fanny bude muset školu opustit...

Citlivě a dojímavě vyprávěný příběh se silným sociálním akcentem byl Kazanovým celovečerním debutem. Vznikl podle stejnojmenného románu spisovatelky Betty Smithové, který vyšel i u nás. Film získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (James Dunn v roli otce Johnnyho), nominováni na tuto cenu byli i scenáristé Frank Davis a Tess Slesingerová. Film se dočkal televizního remaku v roce 1974. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $-miliónovTržby USA $9,000,000Tržby Celosvetovo $-║ Komorný rodinný "dobový" film, ponúkajúci pohľad na biedu a neskrývané utrpenie vtedajšieho súžitia v rodinnom prostredí v New Yorku, kde akákoľvek snaha o prežitie, môže niekedy zlyhať na nešťastnom alkohole. Príbeh plný emócii a súcitu ale aj o tom že vždy keď sa chce sa nájde cesta k šťastiu. /70%/ ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Naprosto přesvědčivé drama, které se v obrovské šíři záběru dokáže zaobírat rodinnnými problémy, zvláště vztahem dcery k bohémskému otci, sociálními problémy tehdejší Ameriky, ale hlavně stojí na přesvědčení, že bída se odstraňuje tím, že se tvvrdě pracuje a nikoliv závistí a revolucí. Protože prací vždycky nakonec vyroste strom. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Mám rád tyhle staré filmy, o kterých v podstatě nic nevím, ale které mě dovedou dostat. Elia Kazan byl dobrý režisér, měl celkem rád nižší vrstvu, což ve svých filmech zobrazoval často, a právě na chudé se zaměřil i tentokrát. Je to melodramatické, jeto ale dojemné a jeto lidské. Podobný film by dnes byl jenom kýčovitý. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Typický produkt své doby a amerického studiového systému. Vlastně ne tak úplně typický - patří k té lepší části produkce tématicky ovlivněné hospodářskou krizí a stagnací 30. let. Kvalit Hroznů hněvu nebo dokonce evropské neorealistické školy typu filmů De Sicy nedosahuje ani omylem. Ani ne tak kvůli Eliu Kazanovi, ten byl už tehdy velmi dobrý režisér a pracoval spolehlivě, dobře vedl herce a ukočíroval s přehledem celý štáb, ale spíš s ohledem na kvality scénáře a textů z něj vycházejících. Je to místy tak patetické a vznešené, jako by to vycházelo z úst členů armády spásy. Dialogy se odehrávají ve stylu: "Kate, vím, že jsi skvělé děvče" nebo "máš tak báječné a statečné děti" či "tvůj Johny je prima chlapík", "všichni vás máme rádi", "vy jste tak hodný člověk". Z toho by se jeden osypal a vzápětí by šel rozdat svůj majetek chudým. Místy - a vlastně docela často - je to přehnaně melodramatické s typicky šťastným hollywoodským koncem. Typický je rovněž americký pohled na chudobu. Není to produkt a kaz systému, který je potřeba řešit systémově politickými prostředky, jde prostě o selhání jednotlivce - málo makal a navíc chlastal. Musíte se mít víc radit a víc přispívat na charitu. Když pominu knižní dialogy, které podtrhuje i český dabing, a výše zmíněné nedostatky, zbyde kvalitní herectví a režie, které si 45 % celkového dojmu zaslouží. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Nevýrazný produkt komerční kinematografie své doby, který je z dnešního pohledu zajímavý jen tím, že ho režíroval slavný Elia Kazan a že je jednou z mála adaptací slavného románu Betty Smith. Jenže Kazan, který měl mnohem lepší filmy, se scénáristy vytěžil z knihy naprosté minimum. Komplexní román o dospívání mladé dívky, jejíž touhou je vymanit se z osudu prvních generací evropských imigrantů živořících v periferních částech Brooklynu, je filmem zpracován do povrchního melodramatu, které se tematicky i vyzněním od originálního příběhu Fanynky Nolanové odlišuje a dost ho zplošťuje. Houževnatost a píle, které charakterizují románovou Fanynku, jsou zde zásadně potlačeny (těch pár nepodstatných zmínek o vynikajících školních kompozicích v uspěchaném závěru filmu nehrají roli). Otevřenost v popisech dětství v chudinském Williamsburgu a Fanynčiných pocitech, peripetie dospívání v prostředí čistého kapitalismu a vůbec celkové problematizování amerického snu se do kýčovitého komerčního filmu hollywoodské produkce té doby zjevně moc nehodily (kdepak řeči o nějakém americkém neorealismu) a důraz byl kladen především na vizuální stránku. Samostatnou kapitolou, která podtrhuje slabost filmu, je špatné obsazení: Životná a prosta deklamativního stylu je snad jen Joan Blondell v roli tety Sissy. Pochopitelně zde opět narážíme na klasický problém, jak se dívat na filmové adaptace románových předloh (=rozdílná média, svébytná díla); povrchnost filmu a přílišná zkratkovitost scénáře však musejí být zjevné i při neznalosti předlohy. Škoda. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (7)

  • Film bol nakrútený podľa rovnomenného románu od Betty Smith. (Michal74)
  • Cenzori odmietali schváliť scenár k filmu kvôli "bigamickej charakteristike Sissy". Súhlas dali až za predpokladu, že vo filme bude uvedené, že všetci jej manželia zomreli alebo sa s ňou rozviedli. (Michal74)
  • Studio Fox bylo snímkem tak nadšeno, že Eliovi Kazanovi nabídlo přepracovat film do barevné verze. (J.A.K.)

Reklama

Reklama