Máš ji!

„Cheryl Deakinsová.“ - „Chilli Cilliano.“ - „Jak jsi mě poznala?“ - „To ta kombinace konopí a Old Spice.“ Podobnému typu amerických komedií se obvykle spíš vyhýbám, ale u téhle mě zaujalo téma, tak proč neudělat pro jednou výjimku. A originální (jakkoliv jednoduchá) zápletka dělá svoje, docela by mě zajímalo, kam až opravdu zacházeli skuteční „hráči“, jimiž se film inspiroval. Tag je docela střelený, mnohdy nápaditý, sem tam nabídne i nějakou tu povedenou hlášku. Škoda jen, že krom těch opravdu vydařených zde nechybí i ty méně vtipné. Humor tu je holt krapet jednodušší (no, místy vlastně hodně), ale měl jsem štěstí, že se mi na něj podařilo docela vhodně naladit. Asi i díky příjemným hercům, Johnson hraje sympatického magora jako obvykle (což kvituju), zbytek pánského osazenstva mi byl víceméně neznámý, vyřádili se tu ovšem všichni, včetně Rennera, který na mě v humorné roli působil nejdřív trošku nepatřičně, avšak své silné scény rozhodně měl. A konec byl též vlastně docela fajn. Hodnotím slabšími, ale přece jen ještě 4*. (12.09.2018)

Moc jsem od toho necekal a moc jsem samozrejme nedostal. Proste takovej oddechovej film, kde se nic moc nedeje, sem tam se povede nejakej for a obsazeni je banda sympataku, ktery se chovaj jak dementi. Trochu nad prumer to zveda jednak inspirace pravdivejma udalostma, takze vydrzte az do konce filmu a hlavne nahaneci akce ala Sherlock Holmes, ty nemaj chybu. Ale jinak by filmu prospela kratsi delka nebo sviznejsi tempo, pripadne vetsi mnozstvi forku, ale jako oddechovka na jedno skouknuti to ucel plni. (09.09.2019)

Dynamická frat-pack legrace, která chápe, že největší chybu by udělala, kdyby se zpomalila. Vzhledem k příslušnosti k maloměšťácké komedii se sice celou dobu ocitáme v jasných kulisách (svatba, kancly, předměstský domky, nemocnice či golfový hřiště), ale přiznává se alespoň, že postavy jsou v nich ne úplně šťastné, protože se neustále stahují ke svým nezávazným středoškolským letům, ať již nepřerušovanou hrou na babu či slintáním po školních láskách. Nejhřejivějším momentem filmu byla tak jednoznačně plácaná na pohřbu svýho fotra. Jinak v bodech 1) Kdyby to natočil Edgar Wright, byl by to film roku a ploty by padaly jedna radost; 2) Nesnesitelnému frajírkovi Rennerovi bych rád předal babu kapotou auta; 3) Věkový gap mezi ženskými a mužskými herci byl minimalizovanej, ale děvčata na to rozhodně nevypadaj, takže to musí být pro divačky čtyřicátnice snad ještě bolestivější podívaná. 4) Obecně se zde ženské postavy používaj fakt prapodivně, ale to je asi postavený na tom, že v reálném předobrazu žádná kdovíjakou roli neměla. (11.09.2018)

Po Game Night druhý komediální zářez a úspěch z USA, kde exceluje vynikající Jeremy Renner ( jedna z jeho nejlepších rolí vůbec). Líbí se mi nápad, který je i dle pravdivých událostí, ústřední pětice se povedla a vedle Rennera mě hodně bavil Jake Johnson. Gagů je sice méně než by se dalo čekat, ale zábavný tón si film udržuje celou dobu. Chvála i za skvělé Slow Motiony při "akčnějších" scénách. PS: Strašně přeji Rennerovi svou vlastní akční sérii. 80% (19.08.2018)

75%. Komedie, kterých se točí pomálu, lépe řečeno se jich točí dost, ale zpravidla nefungují. U komedií je víc než kde jinde klíčové správné načasování, a podobně jako The Hangover - typově velmi podobný film - je i Tag komedií, která právě v načasování vtipů, scén a gradace příběhu exceluje, až na výjimku, kterou je závěr, ale která koresponduje se skutečnými událostmi, a tak v každém případě byla takovým nutným zlem v jinak velmi svěží, příjemné a feel-good charakteristice. Podobnost se zmiňovanou legendou The Hangover nestojí zdaleka jen na Edu Helmsovi; podobně jako tam, i zde je parta dlouholetých kamarádů, jejichž archetypy se těm z Pařby ve Vegas nápadně podobají, dokonce i mustr sleduje cestu nástrah vedoucí ke svatbě jednoho z nich, a stylem humoru jako by Tag staršímu bratříčkovi z oka vypadl. Místo aby to bylo na škodu, je ale Tag milým připomenutím moderní komediální doby a jedním z lepších zástupců s potenciálem stát se podobně silnou legendou a také s potenciálem pokračování, které na sebe dle mého nenechá dlouho čekat. Rob McKittrick od Waiting scenáristicky dospěl, a třebaže ne všechny vtipy jsou tak vtipné, jak původně zamýšlel, je tu celá řada těch, které mě donutily smát se v kině nahlas, a to se mi často nestává. Kdybych měl charakterizovat sympatie k filmu tím, že bych byl ochoten pustit si ho po skončení znovu, pak tuto podmínku Tag splnil na jedničku. Dal bych ho klidně ještě dvakrát, protože z něj vyzařuje síla a energie, které většina tvůrců do komedií násilím cpe a přesto se to nedaří. Tag to zvládl, protože jsem si z kina odnášel velmi pozitivní pocity a dobrou náladu. A jakou lepší katarzi by měla komedie vyvolat? (27.06.2018)