Režie:
Ali SoozandehScénář:
Ali SoozandehKamera:
Martin GschlachtHudba:
Ali N. AskinHrají:
Arash Marandi, Alireza Bayram, Siir Eloglu, Thomas Nash, Hasan Ali Mete, Klaus Ofczarek, Morteza Tavakoli, Payam Madjlessi, Roxana Rahnama, Elmira Rafizadeh (více)Obsahy(1)
Tři mladé ženy a jeden muž mají podobné touhy jako jejich vrstevníci jinde na světě. Žijí ale v Teheránu, kde platí úplně jiná pravidla. Rockové koncerty v klubech, nemanželský sex, alkohol i drogy místní zákony zakazují a vytlačují do podzemí. Kdo má peníze a moc, pravidlům se snadno vzepře. Ostatním, kteří chtějí žít mimo úzce vymezené mantinely, hrozí tvrdé tresty. Při cestě za štěstím a svobodou tak hrdinové filmu musí bořit tabu a riskovat. Snímek je celovečerním debutem íránského režiséra žijícího v Německu Aliho Soozandeha. Natáčet přímo v Íránu nepřicházelo v úvahu, film proto vykresluje atmosféru teheránských ulic unikátní animační metodu rotoskopie. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (99)
Celé originálne spracovanie dodalo filmu na originalite a v takej skoro komixovej animácii dýcha prízrak smutnej reálnej doby. Úvodná scénka, v ktorej si štetka vezme do roboty svojho syna, zamrazí. Tehran Taboo sa pýši bezpochyby originálnym námetom i spracovaním animačnou metódou rotoskopie, ktorá okorenila aj českú snímku Alois Nebel. Animácia uberá filmu na reálnosti len nepatrne a preto je Tehran Taboo vskutku nevšedným zážitkom, v ktorom nahliadneme na odvrátenú stranu iránskej metropoly Teheránu a zistíme, že bez ohľadu na krajinu, v ktorej sa mladá generácia narodila, túži vždy po podobných veciach. Nemožno ani opomenúť hercov, ktorí síce pôsobia kresleným dojmom, ale role si skutočne zahrali a navyše veľmi dobre. Tehran Taboo je pomerne napínavá poviedka o živote a hlavne prináša do sveta kinematografie opäť niečo nové. ()
Škoda, že tenhle film je animovaný a nikoliv hraný, což z podstaty věci šlo asi jen těžko zrealizovat, ovšem hraná varianta mohla být ještě naléhavější. Nicméně Teheránská tabu (stejně jako dříve celkem podobný rovněž animovaný Persepolis) jsou skutečně silnou obžalobou íránské teokratické totality, která v ledasčem připomíná status quo toho, jako to vypadalo u nás před rokem 1989...dost podobný rozkol mezi oficiálně hlásanou režimní morálkou a její praktickou aplikací... ()
Hodně dobrá mozaika příběhů, která se propletá a vrcholí až do samého minimalistického (avšak velmi účinného) konce. To vše podtrhuje šílená animace. Stejně jako u filmu Waking Life, který je animovaný podobně, to má zde své opodstatnění a tímto snímek funguje zase o úroveň více. Viděno v rámci projektu Scope100. ()
Zábavnější, než jsem čekal. Animace je super a dává tomu punc zajmavosti. Počáteční rozladěnost, že nevím kdo je kdo rychle opadla a já si nerušeně užíval děj, na kterém mě potěšilo, že se nejedná o tradiční povídkový film, ale o celistvý příběh. Vyznění je celkem jasné. V Íránu žít nechcete, ale zase tam maj signál v metru. ()
Velice nepříjemný film, který je náhledem do zcela odlišné země a kultury, kterou doufám nikdy já ani moji potomci v této zemi nezažijeme. Příběh je prostý a skutečný, až se mi z toho dělalo zle. Hlavními postavami jsou zde tři ženy. Všechny žijí podřízeny mužům, kteří mají naprostou moc, kterou podporují i úřady a jakékoli jejich správné rozhodnutí či gesto odporu je tvrdě potlačeno. To je právě ono tabu. Tabu, kde i žertík v podobě nevinného telefonátu může odstartovat řetězec událostí vedoucí až k nejhoršímu konci. Velice pěkný a přesto hnusný film o tom, jak jiný kraj, jiný mrav nemůže být uplatnitelný v zemích, které stojí na jiné životní filozofii. Krásně lze na něm demonstrovat nefunkčnost a nebezpečnost politiky novolevice, která hlásá, že i takto odlišné kultury by se měly navzájem spojovat. Jenže jak ukazují tvůrci filmu životem v Teheránu, ne vždy to jde, protože nikdy nebudou to vždy všichni chtít. A pak se může stát samozřejmé, že žena se nikdy nerozvede s drogově závislým mužem, pokud od něj nedostane písemný souhlas k rozvodu. Brrrr mrazí z toho. 75% ()
Galerie (27)
Photo © filmladen
Zajímavosti (5)
- Protože nebylo možné natočit film v Teheránu a jiná města nemají vlastnosti, které je činí vhodnými pro realistické zobrazení života v Íránu, použil režisér k natočení filmu rotoskopický proces, Ten kombinuje živou akci s animací – herci byli natočeni proti zelenému plátnu a k tomu byla přidána animace, která umožnila vložení detailů specifických pro Teherán. (Dr Lizal)
- Debutující režisér Soozandeh, který předtím produkoval krátké filmy a animace pro dokumenty, řekl, že inspirací pro film byl rozhovor, který zaslechl mezi dvěma mladými Íránci ve vlaku ohledně jejich zkušeností se ženami. Jeden z nich mluvil o íránské prostitutce, která si do práce vodila své šestileté dítě. (Dr Lizal)
Reklama