Mamma Mia! Here We Go Again

Asi tak - jestli sledujete instagram a zachytili jste, že letošním barevným schématem je něco jako oranžová s tyrkysovou/divně modrou barvou, budete z tohohle filmu nadšený. Někoho totiž napdlo stejnou barevnou kombinaci zakomponovat téměř do úplně každý scény :D ale ničemu to nevadí, jen mi ten film přišel jako sledování hodně dlouhýho instagramovýho videa, asi tak :D A Cher - kdo ví kolik jí vlastně je, ale je teda totálně vyžehlená, ani jedna vráska, dokonce i ty její dlaně vypadaj skoro jak za mlada. Jako vypadá úžasně, o tom žádná debata, jen mě její zjev šokoval asi nejvíc z celýho filmu. (19.07.2018)

Konečně už vím, že slunce nikdy nezapadne. Juchat můžeme dál a pomůžou k tomu opět diskotékové vypalovačky švédského fenoménu. Příběhově se nedočkáme absolutně žádného překvapení, potencionální třenice jsou záhy udusány nebo přezpívány, nic se neřeší, zápletka si holt dala dovolenou. Meryl už není (tedy skoro), její dcera se chystá otevřít zrekonstruovaný hotel na ostrově, což na něj přivede i známé tváře z jedničky, zároveň se odehrává retro linka s mladou Meryl (moc fajn Lily James), abychom se dozvěděli (že jsme o to ale stáli, že?), jak se odehrálo její seznámení s třemi hošany. Však to znáte. Taneční choreografie je rutinní, výprava umělá, kostýmy snad ještě barevnější, tvůrci museli navíc sáhnout po sonzích, které nemají až tak chytlavou melodii. 40+ se přesto budou řádně nakrucovat v sedačkách. Nejen na Lily James, ale i na Amandu Seyfried se nicméně dobře kouká, nezklame ani trio Pierce Brosnan, Stellan Skarsgård a Colin Firth, ač prostor mají hoši prachbídný. Autor obou hotelů Marigold Ol Parker už měl zřejmě v dětské postýlce to nejkýčovitější povlečení. Jenže na každého ona rozjuchanost prostě neplatí. Takže stejně jako u jedničky: lepší dvě, horší tři. (24.12.2018)

And turning out the light, I must have yawned and cuddled up for yet another night, And rattling on the roof I must have heard the sound of rain, The day before you came. Chcete nádhernou květinu, ale nedáte ji dostatek vláhy. A tak i toto pokračování postrádá veselost, lehkost, spontálnost, krásy Řecka a neotřelý hlas Donny Sheridan. (19.07.2018)

Stejně roztěkané, jako první díl s podobně laděnými muzikálovými čísly, ale bohužel tomu nyní chybí charisma Meryl Streep, protože její mladší verze je hezká na pohled, ale jinak neskutečně otravná. Hudební čísla jsou naštěstí stále povedená, jen už nemají takový šmrnc a nádech něčeho nového, jako tomu bylo v prvním díle. (27.02.2019)

Here We Go Again With No Surprise... Na to, že tenhle sequel nikdo nechtěl a nebyl tu žádný důvod se na něj těšit, dopadl nakonec ještě dobře - jako bez psychické či fyzické újmy snesitelná blbina, u které víte, co teď kdo udělá, a že to skončí, jak to skončí. A potvrdí se vám, že Pierce Brosman prostě neumí zpívat. Btw.: tlustá verze Stellana Skarsgårda mi silně připomínala vzhled padoucha Shadow Kinga z první série seriálu Legion (2017), fakt blbej nápad - i kdybyste ten seriál neviděli, fakt je to hnusný. A mladá verze Harryho taky nic moc, ale zase se přiznám, že jsem kvůli těm vousům nepoznala Andyho Garciu. Jediným důvodem pro opětovné zhlédnutí je vidět znovu výraz, který měla máma, když se na scéně objevila Cher. 5/10 (30.09.2018)