Dívka za zrcadlem

Upřimně doufám, že toto je poslední setkání Andrey Sedláčkové s jejím alteregem Renatou Soukupovou. Už Opravdová láska byla červená knihovna jak hrom a dál nám neuvěřitelné příhody této hrdinky nemají co nabídnout. Renata je čím dál tím více Andrea, aniž by si to Andrea - autorka jakkoli obhájila. V předchozích 4 filmech například nic nenaznačuje, že by se Renata byť jen částečně zajímala o film. A nyní nejen, že sbírá materiál na knihu o svém otci, kterou úspěšně prodává do Francie, ale také se automaticky stává režisérkou filmové adaptace. Chápeme sice, že se to celé děje jenom proto, aby si prožila záletný poměr s hercem, který hraje jejího otce... Ale to už takový bizár, že by si to Sedláčková skutečně měla nechat pro sebe. (02.05.2020)

75 hodnocení v čele s uživatelem Kocour ještě dříve než film dojede. Užasný, fakt. Myslím si, že námět je skvělý a pro mě jako filmového fanouška i tématicky atraktivní. Na můj vkus to bylo až příliš natahované a zajímavější je jednozačně cca první hodina. Z herců si troufnu říct, že Oldy Kaisera se dalo využít ještě víc, on je prostě skvělej. Tatianu mám rád, ale tady si moc nejsem jist, jestli její postava neměla být víc energická a nad Vojtěch Dykem mám pořád otazník, ještě nikdy mně nepřesvědčil v ničem, že má na velkou roli. Představoval jsem si, jak by film vyzněl, kdyby si Vojta s Kryštofem prohodili role. Samozřejmě svý asi hrálo reálné partnerství hlavních představitelů. (11.02.2018)

Famózní konstrukce dvou dějových linek, přičemž jedna je jako v natáčeném filmu o životě rodičů hlavní hrdinky ( trochu mi trvalo než jsem to rozklíčoval a podivoval se proč jsou ty scény z natáčení tak dlouhé ). Film o filmu ( docela i čistě z dokumentárního hlediska užitná hodnota pro diváka jak se točí film ), ale jinak je to taková pomale, volně vyprávěná jednoduchá předvídatelná vztahovka, kde mne nejvíc zaujal herecký výkon Kaisera a Josefíkové. Adieu, víno se vypije! (12.02.2018)

V Krásném čase a v Opravdové lásce (Můj otec a ...jsem zatím neviděl) se toho Renatě dělo nějak víc a podstatně víc mě to bavilo. Hlavně Krásný čas mě zaujal tou všudypřítomnou ambivalencí. Tady bylo všechno průzračný a jasně daný, vyprchala z toho ta živočišnost, opravdovost. Dívka za zrcadlem si taky hodně ublížila tím, že počítala se zasvěceným divákem, který znal předešlé díly této volné série. Jenom takový divák měl pojem o tom, jaký byl Renatin skutečný vztah k otci, o kterém tady točila film. Nevědoucí divák si klidně mohl myslket, že to bylo z obdivu (k estébákovi, což se mmt opravdu nenosí). Jinak nápad s propojením dvou příběhů byl výborně promyšlený, to rozhodně, Tomu rodičovskému trápení jsme ale nemohli porozumět - proč se Renatina matka chovala tak sobecky, čím jí tehdy její manžel tak ublížil, kdo byl skutečně muž, kvůli němuž opustila svoji rodinu, zahynula tehdy při té tragické nehodě pouze ona sama...? A příběh Renaty vyzníval povrchně - poblouznění krasavcem, ochota pozbýt kvůli němu rodinu, pozice zavržené manželky a podváděné přítelkyně, happy end... Do toho si za Vilhelmovou dosaďte paní režisérku a máte z toho málem komedii. (14.02.2018)

Příběh Renaty Soukupové mě zaujal už před lety v prvním filmu Můj otec a ostatní muži a je fajn, že ani čtvrté pokračování není nastavovanou kaší a nabízí celkem solidní příběh. Film ve filmu zpracovanej zajímavě. Tatianu Vilhelmovou mám rád, akorát si člověk říká, jak se jí to točilo s vědomím, že s Dykem by takhle mohla dopadnout i v reálným životě. (11.02.2019)