Ten dvanáctý

Myslím, že z fyziologického hlediska opět ne, soudruzi. Tohle by nedal sebenemrznoucí Nor, ani kdyby byl od přirození antiseptický a chlastal Fridex. A tak nám ten skutečně skutečný příběh cestou někde nabobtnal do záškodnického ledního medvěda. Ale jebat. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „ambivalentní determinace je ad hoc na místě“. V těchto zkurvených vedrech, kdy jeden netouží po ničem jiném, než se plazit Arktidou do Švédska, je to milý vizuální nanuk, který aspoň na chvíli vychladí spečené sítnice. Hezky natočený, kulantně zahraný, akorát po hodině začne být to neustálé plazení prokládané „Hajtla! Osopo, nefiděla ste tu irgendwo partyssan?“ „Filetuju sledě.“ „Osopo, ich hab‘ gefragt, jestli fy tu nefiděla partysan!“ „Až je nafiletuju, dám je do sudu.“ „Áááá, sut! Prochledat!!! Nichts? Verdammt, tak dem na další farma.“ dost napiču. Tedy pardon, nevím, co to se mnou dneska je, chtěl jsem samozřejmě říct „naračně monotónní“. No a vy začnete roupama přemýštet, co by bolelo víc, jestli kdybyste si zahradnickýma nůžkama ustřihli na noze neomrzlý malíček, nebo omrzlý. Nic, přežil jsem to se všemi třemi prsty, tudíž roztomile vymražená trojka. (07.08.2018)

„VNESL JSTE DO NAŠICH ŽIVOTŮ ZNOVU NADĚJI…“ /// Norský válečný drama o operaci „Martin (Red)“. Není čas zaobírat se detaily, jsme na pláži, a Němčouři maj oněch 12 norskejch odbojářů v hrsti. Ovšem Jan Baalsrud zdrhá… Zdrhá norskou zimní krajinou, takže žádná vopalovačka, navíc tam nechal kus nohy, takže nezdrhá lehkým krokem maratónskýho běžce… plave v moři, jede lavinou… kam se sere Meresjev. Užijeme se trpících hrdinů, hnusáckejch fašounů a odvahy obyčejnejch lidí, bez kterejch by tohle neuvěřitelný dobrodružství Jana Baalsruda (za světový války) nedopadlo dobře. Vlastně furt je tady nějaká dramatická situace a nebejt to jakože doopravdy, tak bych možná pochyboval. Tohle by měli pouštět v Norsku těm „svejm“ Iráčanům, Somálcům, Syřanům, Afgháncům, Lybijcům atd, atd…, aby viděli, jak se bojuje za národní identitu a hrdost! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Knihu „Jan Baalsrud and Those Who Saved Him“, kterou napsali Tore Haug a Astrid Karlsen Scott číst nebudu. 3.) Chcu zjistit, jestli je lepší bejt ztracenej v džungli nebo za války v Norsku. 4.) Thx za titule „J.e.t.h.r.o“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (17.08.2018)

Je neuvěřitelný jaký příběhy dokáže válka napsat. Nechce se mně ani věřit, co všechno hlavní hrdina přežil, já bych zdechnul určitě v první minutě. Touha přežit musí být asi největší šíla, kterou je člověk schopen ze sebe vyprodukovat, protože jinak si tento příběh nedokážu vysvětlil. Válečný film to je pouze tím, že příběh se odehrává ve válce a náckové tam pěkně přitápí pod kotlem, ale spíš se jedná o outdoorovku. Chvála jde především na Jonathan Rhys Meyerse, ten si toho gestapáka dal fakt s gracií a velkolepá kamera, přechod zvířat přes hranici to už prostě nešlo líp nesnímat, úplně jsem chrochtal blahem. Do Norska posílám palec nahoru. (20.05.2018)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $9,567,121▐ Drsný na kosť mrazivý útek pred náckami. Ten 12 si toho teda zažil aj nadmieru. Harald Zwart keď má chuť vie dobre točiť. Jonathan Rhys Meyers si vychutnáva úlohu zlosyna. /70%/ (01.09.2020)

Přesně v tom duchu klasické norské kinematografie. Epické, velikášské, prostě perfektně natočený příběh z období druhé světové války, kterému se snad ani nechce věřit, protože místy působí až absurdně neuvěřitelně. Ostatně jako kolikrát válka samotná. Navíc s nádhernými kulisami, výborným scénáristickým spádem a akčními sekvencemi, na které nebudete chtít zapomenout. (20.04.2020)