Zlý časy v El Royale

lahůdka, dlouho se mi nestalo, že jsem po skončení měl chuť si to pustit ještě jednou. Snad jen bych zkrátil některé vyhnívající scény, aby se stopáž vešla do 2 hodin, ale možná už by to zktratilo kouzlo. Já jsem si moc užil, škoda že jsem na tom nebyl v kině. Kdo má rád Briana de Palmu mixnutyho Tarantinem- tak si své najde. P.S. Jeff Bridges je naprosto skvělej! (07.03.2021)

Drew Goddard vynikajícně zadaptoval Daredevila, při tomhle filmu se ovšem moc nevycajchnoval. Tajemství je přítomno jen chvíli, pak už se jen dlouze mluví, hrajou písně šedesátých let, film zbytečně skáče v časových rovinách a je to nuda. Herci potěší, Michael Giacchino také občas dodá nějakou tu nervní skladbu, ale tím to končí. (02.05.2019)

„NĚKDY JSOU LIDSKÝ VZPOMÍNKY DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ ČLOVĚK SÁM...“ /// Nestandardně vyprávěnej příběh o pěti návštěvnících hotelu El Royale. A ti návštěvníci jsou stejně tak nestandartdní, jako ten příběh. Každej má svoje tajemství... stejně jako hotel. Často dost ukecaná nuda, kterou provětrá černej humor, ale hlavně skládanka a odhalování různejch tajemství. Stopáž je přestřelená, protože přesto, že všichni mluvěj, tak vlastně nemají co říct (v tý dýlce). A nevynahradí to ani Bridges, ani Hemsworth, ani dramatickej (fajnově) zabijáckej závěr. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jak se pozná, že recepční byl odstřelovač. 2.) Vlastním hotel. Mám kontrolovat podlahy? 3.) Thx za titule Thx za titule ,,ondhajek“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (16.01.2019)

Někdo tady moc chtěl být Kventýn, ale zcela postrádá jeho dialogovou dickci i jakýkoliv sysel pro nějakou solidní pointu. A je z toho sice vcelku hlavopatoidní, ovšem předvídatelná, vleklá a ničím extra zajímavá žvanivka se zcela nevyužitým potenciálem solidního nápadu hraniční čáry mezi dvěma státy. Mohlo to být alespoň herecky bezchybné, kdyby nebyli výborný Tahoun junior, mimochodem je vidět, že ho Bill asi neadoptoval, a jako vždy famózní Džef Mosty téměř vymazáni odporným, prkenným a dokonale depilovaným metrobukanýrem Homotórem a peklotyčně slizkou a neméně „talentovanou“ Dakokotou, jež by udělala nejlépe, kdyby nadále výhradně setrvala s jezdeckým bitchíkem jen v šedi telenovelizovaných masturbačních fantazií otylých padesátek. Takže co s tím? Ve Zlejch časech mezi El filmy to byl vcelku jednooký král, nicméně je nutno být přísný, ale spravedlivý, a v krizích nesnižovat kulturní etalon. Hnusná znuděná trojka. (12.01.2019)

Drew Goddard si pomyslně postěžoval, že Quentin Tarantino se dal na umění, jeho Osm hrozných filmu posloužilo jako inspirace, a Robert Rodriguez přebujele koketuje s hlavním komerčním proudem. A ani James Mangold se svou Identitou nepřišel zkrátka. Drew tedy vzal věci do svých režijních rukou a natočil cosi, co jistým způsobem evokuje dřívější tvorbu obou zmíněných pánů. Do prapodivného hotelu, kde se to jen hemží šmíráckými praktikami, jménem El Royale ubytoval Jeffa Bridgese, Cynthii Erivo, Dakotu Johnson, Jona Hamma, z Lewise Pullmana udělal recepčního a v podstatě jediného zaměstnance hotelových prostor a navíc povolal Chrise Hemswortha coby šíleného vůdce kultu. Obsazení je tedy naprosto skvostné. Michaeli Giacchinovi přikázal, aby pro nadcházející hodně temné atmosférické hrátky složil patřičně drásavý hudební doprovod, načež se vše podtrhlo retro songy, které počátek sedmdesátek, kam je děj situován, skvěle dobarvují. Na postupech, které Goddard praktikuje, velké novátorství spatřit nelze, jsou to vesměs postupy známé a osvědčené, které rozhodně mají své zajímavé vzestupy a vrcholy. Na více jak dvě hodiny to má nepolevující poutavost a na napjatého diváka juká samé překvapení stran děje i postav. Postav je tak akorát, pochopitelně zásadou daného žánru je, aby žádné z nich nebylo dáno přílišné pozitivní vyznění, což je korunováno jejich mini příběhy/osudy, které v kostce pojednají o tom, co je do hotelu přivedlo a co před svým ubytováním (osudového) prožili. A rozhodně žádná z nich nemá předplacené přežití. Vrcholem filmu je pak kreace Chrise Hemswortha, který připomíná příbuzného Charlese Mansona. A slušně i hláškuje. Film mně velice svižně ubíhal a neobjevil jsem v něm nikterak zásadní rušivé elementy. Pokud se vám stýská po rané tvorbě výše zmíněných tvůrců, už nyní byste si měli zarezervovat pobyt v temném a mírně zvrhlostí páchnoucím hotelu El Royale. 10/10 (03.10.2019)