Na dně

Možná zbytečně moc postav, některé z nich nestačí nějak zaujmout a jejich slova moc nevyniknou a snad i zbytečně ubírají prostor těm „hlavním“, výborným, trefným, výstižným a skvěle podaným postavám. Možná zbytečně moc dlouhé, ten závěr mi přijde přehnaně natažený. Pro tento film bych strašně rád uměl japonsky, protože bych si ho chtěl dát bez obrazu (a doprovodných titulků), myslím, že jen zvuková stopa by skýtala výborný zážitek. Zážitek to byl i tak, byť ne stoprocentní. (27.08.2012)

Za pozitívne hodnotím, že Kurosawa nerozvíja tému zlých majiteľov a vykorisťovaných nájomníkov, ktorá sa núka, ale hlavným motívom sú ľudia. Ľudia, ktorých stav nie je odzrkadlením nepriaznivého osudu, ale ich vlastného života. Tragédia príbehu nespočíva v smrti, prítomnej vo viacerých podobách, ale v bezútešnosti postavenia tých, ktorí sa do neho dostali vlastným pričinením. Starý mních im otvára oči. Obhajuje právo každého jedinca byť akceptovaný a žiť dôstojne ako človek. Zároveň však predpokladá, že sa sami pohnú z miesta. Ako to povedal jeden z postihnutých: „Povedal nám, aby sme šli, ale nepovedal kam.“ (15.10.2003)

Naprosto neuvěřitelná, zcela nadčasová a velmi realistická sonda do duší lidí, kteří jsou na naprostém dně. Skvělé je, že vůbec nehledá vnější "objektivní" důvody. Každá nějaký má. Taky každý něco velmi urputně hraje hraje. To podstatné se děle uvnitř... Kurosawova adaptatce Gorkého divadelní hry je na jedné straně nesmírně věrná předloze a zároveň až neuvěřitelně japonská. Jediné co film dnes dosti sráží je skutečně mizerný technický stav, což je veliká škoda... Celkový dojem: 90% (27.06.2021)

Specifický tvar sociálního dramatu i filmu prokazuje i v japonském případě životnost a světový rozměr Gorkého díla. Téma bosáků, vyvrženců či nerudovských trhanů je přeneseno do japonského prostředí neurčitého časového zařazení zřejmě do doby po prosazení reforem mejdži, což by vysvětlovalo ony muže v oblecích, kteří přihlížejí zeshora rvačce, v níž přijde o život domácí. Bodem prosvětlení a naděje se stává stařec považovatelný za mnicha, jehož integritu ale zpochybní právě jeho reakce ve vrcholné scéně tohoto vlastně divadelního filmu s nezvykle statickou kamerou. I způsob hraní, provozovaného prakticky všemi herci, je vlastně výrazně nefilmový. Přesto nebo právě proto vzniká dokonalá japonská forma osvojení evropského tématu prokazující, že obecné lidské typy jsou nadřazeny nejen času, ale i prostoru a etnicitě. Plně to platí i pro všelidství ze dna pomyslné společenské pyramidy. (28.09.2008)

Oproti jiným Kurosawovým filmům tenhle pokulhává technickým zpracováním. Není tak vizuálně působivý jakoostatní mistrovad díla. Také zde v průběhu filmu absentuje hudba, což je škoda, protože ta vždy tvoří silnou stránku Kurosawy. Na druhé straně zde všichni herci předvádějí kocert, takže to film, společně se zajímavým příběhem vytdvihuje z průměru. (23.07.2005)