Sanjuro

Samurajské filmy jsou pro mě velká neznámá, ale tenhle se mi překvapivě celkem líbil. Hodně mě překvapilo, že je to vlastně i celkem vtipné a myslím si, že to ten film i celkem oživilo. Příběh to mělo celkem zajímavý, zaznělo tu pár mouder včetně závěru a i když jsem se místy nudil, tak je to jako celek dost zajímavý film. Navíc toho bezejmenného samuraje jsem si dost oblíbil a s těmi 9 mladíky byla aspoň sranda, hlavně když někde v půlce filmu začali tancovat. Poselství ten film má strašně jednoduché (nesmyslnost válek a zabíjení), avšak pořád aktuální. Celkově se mi Sanjuro fakt líbil, jenom mi vadí, že se místy poněkud vleče. 4* (01.11.2019)

Cynický bezejmenný samuraj z Tělesné stráže se vrací! A je to návrat vůbec ne nezajímavý, ačkoliv je pravdou, že tak poutavý příběh jako v Tělesné stráži se zde nevyskytuje. Kurosawa nás opět (s mistrností sobě vlastní) přivádí do doby, kdy všechny ženy byly krásné, všichni mužové odvážní a znalost šermu byla otázkou života a smrti... (01.11.2005)

Další výborný Kurosawův film s bezejmenným samurajem v sobě nese hned několik zajímavých postupů v otázkách důvěryhodnosti postav a jejich konání, spojuje aspekty etiky (a etikety) v očekávání budoucího chování hrdinů a zajímavě modeluje aktivnost i pasivitu protagonistů. A bezmála každý, i sotva znatelný čin (a někdy i absence činu), má v celém korpusu příběhu své místo a je později využit, či je na něj nějakým způsobem navázáno. Když například Mifune několikrát vytkne devíti mladým rebelantům přílišnou horlivost, oni se nakonec (navzdory očekávání) poučí. Avšak jejich těžce nabytá trpělivost se projeví právě v ten nejhorší možný moment, v kterém by naopak měli být spontánní a akční. Nebo když Mifune řekne, že je úplně jedno, zda pošle jako znamení svým druhům bílé, či červené kamélie. Tato zdánlivě nedůležitá replika je nakonec použita ke konečnému rozuzlení situace (ne-li celého příběhu). Krom nebývalé komplexnosti a vnitřní spjatosti, tím snímek získává také na skutečném napětí – divák totiž nikdy netuší, co kdo udělá a jakým překvapivým způsobem to ovlivní celé další dění. (21.04.2017)

Výborný samurajský film, ve kterém exceluje (ostatně jako vždy) Toshirô Mifune! Kurosawa si na nás přichystal hned několik kontrastů – mladickou zbrklost proti rozvážnosti „třicátníka“ nebo hlad po krvi proti touze po mírumilovném řešení problému. Navíc mě mile překvapilo množství vtipných momentů, které bych v tomto filmovém žánru nečekal. (27.07.2011)

Tak tohle bylo naprosto priserny. Za prvy mi krome toho hlavniho, to jest, ze chteli osvobodit strejce, nebylo vubec jasny, o co tam komu de, bylo to dost zmateny a za druhy to byla silena nuda. A kdyz uz prijde souboj, tak neco tak trapnyho a smesnyho jsem uz dlouho nevidel. Aspon, ze Toshiro tu je docela za frajera, kterej ma ostatni za blbecky a furt by jen spal. Hudba ma svy svetly chvilky, ale vetsinou je naprosto odporna. Jedinej souboj, kerej se krapet poved, je ten zaverecnej. (13.02.2007)